Otravu krve neboli sepsi vyhodnotí v Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice Motol nově pořízený přístroj v jednotkách hodin. Do té doby na to potřeboval dny. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče.
Diagnostika otravy krve a složení zákeřných bakterií v krvi sehrává zásadní roli v úspěšné záchraně pacienta. Bez jejich detekce může lékař jen těžko zvolit správná antibiotika, která si s otravou krve účinně poradí. Dosud rozbory krve při sepsi prováděly laboratoře motolské nemocnice s pomocí hemokultivačních systémů. Což jim vzalo dva až tři dny. Nyní mají k ruce nový přístroj, který to zvládne i za tři až čtyři hodiny.
„Detekce bakterií se běžně provádí s pomocí hemokultivačních systémů. Ty však mají dvě velké nevýhody. Dokážou odhalit zhruba jen 50 % všech infekcí v krvi, a dále nenabízí rychlou diagnostiku, která je obzvlášť pro septické stavy tak důležitá,“ vysvětluje přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF a FN Motol prof. Pavel Dřevínek.
Oproti tomu nově pořízený přístroj zvládne výsledky na přítomnost šesti různých bakterií vyhodnotit už za tři a půlhodiny. Pomocí hemokultivace to trvalo dva až tři dny. Navíc nově zavedená metoda je dvakrát až třikrát úspěšnější co do odhalení infekce. Další výhoda je i menší množství vyšetřované krve a tím nižší zatížení pacienta. Zatímco při běžně používané hemokultivaci u dospělého pacienta zdravotník nabere pro rozbor minimálně 40 ml krve, tak u nové metody k tomu stačí pouhé 4 ml.
Přístroj si v loňském roce pilotně odzkoušeli motolští laboranti a nyní už s ním pracují v ostrém provozu. Podle lékařů jeho vysoká citlivost a krátká doba analýzy zlepší prognózu přežití pacientů v těžkém septickém stavu. Právě pro jejich záchranu je včasné odhalení původce infekce a nasazení účinných antibiotik zcela klíčové.
„Uvádí se, že každá hodina prodlevy snižuje šanci na přežití o 7,5 %. U malých dětí, nebo těžce nemocných pacientů může k úmrtí dojít i během několika hodin,“ potvrzuje závažnost septických stavů prof. Dřevínek.
Sepse stojí za 35 procenty úmrtí na JIP
Sepse neboli otrava krve patří k hlavním příčinám úmrtí na jednotkách intenzivní péče [JIP]. Podle evropské studie Vincenta dosahuje úmrtnost u sepse na JIPkách 35 procent. To znamená, že na jednotkách intenzivní péče je vůbec nejčastější příčinou úmrtí.
Byť v České republice není centralizovaný sběr dat týkajících se případů sepse, tak vzhledem k tomu, že se Česko nijak nevymyká evropskému průměru, dá se počet onemocnění sepsí odhadnout na 30 tisíc ročně.
„Jedná se o vážné onemocnění a počty případů jsou varující. Mnohé septické stavy nemusí nastat, nebo lze alespoň mírnit jejich průběh včasnou léčbou,“ uvádí přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice [ÚVN] Michal Holub.
Vůbec nejnebezpečnější otravu krve podle něj vyvolává zlatý stafylokok [SAB], která patří k nejčastější a velmi závažné infekci krevního řečiště. Umírá na ni až 28 procent pacientů.
Byť otrava krve může postihnout každého, ve vyšším riziku jsou lidé s oslabenou imunitou a svou roli v odolnosti sehrává i věk. Více ohroženi infekcí jsou novorozenci a senioři starší 65 let. Dále lidé s poruchou imunity [cukrovka, AIDS], pacienti po náročnějších operačních výkonech a lidé po těžkých úrazových stavech a popáleninách.
Sepsi doprovází vysoké horečky a únava
Sepse se obvykle projevuje vysokou horečkou, vzácněji pak výrazným snížením teploty. Dále nízkým krevním tlakem, výrazným zrychlením srdeční akce a frekvence dýchání, velkou únavou až schváceností. Častými příznaky jsou zmatenost a poruchy vědomí. U pacientů se objevují nálezy na kůži, bolesti zad. Při infekci močových cest často dochází k narušení pohyblivosti trávicího traktu a následné nevolnosti, zvracení a průjmu.
Otrava krve může skončit i septickým šokem, kdy infekce a celková obranná reakce organismu způsobí roztažení cév v těle a tím pokles krevního tlaku. Srdce zareaguje dalším zrychlením tepové frekvence, selhává krevní oběh a ke tkáním se přestává dodávat kyslík. Z nich nejsou následně odváděny zplodiny a nastává metabolický chaos, který obvykle naruší krevní srážecí systém v těle. Taková reakce často vede ke vzniku krevních sraženin v drobných cévách. Nebo naopak ke krvácivým projevům. Bez okamžité lékařské pomoci pacient umírá.
„Naším cílem je zajistit co nejvčasnější diagnostiku sepse. Což umožní co nejdříve zahájit cílenou léčbu a tím docílit významně lepší prognózu a výsledky léčby,“ dodává Michal Holub.
První kroky léčby podle něj vedou k okamžitému nitrožilnímu podání širokospektrých antibiotik. Dále lékaři musí co nejrychleji odhalit zdroj otravy a odstranit ho. Právě k tomu jim pomáhají rozbory krevní kultivace ideálně s co nejrychlejším výsledkem hodnocení bakterií v krvi.
–VRN–
