Praha - Učitelé humanitních a sociálně-vědních oborů na vysokých školách zvažují stávku. Projevila by se mimo jiné pozastavením konání státnic a vydávání diplomů. Vyučující jsou nespokojení s výdělky zejména na filozofických fakultách veřejných vysokých škol v Česku. ČTK o tom dnes informovali zástupci Asociace děkanů filozofických fakult a další vysokoškolští pedagogové. Ti už dříve sepsali petici, kterou k dnešku podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace již dříve slíbil, že se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová dnes ČTK sdělila, že ministr inicioval vznik pracovní skupiny, která bude jednat v polovině února.
"Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená, a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (...) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství," uvedl předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal. "Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ dodal.
Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálně-vědné vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.
Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32.400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v ČR byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40.259 korun. Děkanka FF UK Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů.
Ministr Balaš přislíbil zřízení pracovní skupiny, která se situací bude zabývat. Lednová ale upozornila, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy. "Pracovněprávní vztahy, včetně mzdové politiky a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, patří výhradně do samosprávné působnosti veřejných vysokých škol a ministerstvo na tuto věc nemá žádný vliv. I přesto nicméně ministr Balaš inicioval vznik pracovní skupiny za účasti zástupců České konference rektorů a Rady vysokých škol, kde se tato problematika a její možná řešení budou diskutovat. Jednání skupiny se uskuteční v polovině února," sdělila dnes mluvčí resortu.
Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle ministerstva určeno asi 30,9 miliardy Kč, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy Kč. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací například na výzkum a vývoj.
K řešení podfinancování vyzvaly i Rada vysokých škol (RVŠ) a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43.400 Kč, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47.250 Kč.
