Německo vedle moderních tanků Leopard 2 v jednom případě povolilo i vývoz tanků staršího modelu Leopard 1 na Ukrajinu. Podle agentury DPA to v pátek řekl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. O kolik tanků jde, ale neuvedl. Veřejnoprávní televize ARD mezitím zveřejnila průzkum veřejného mínění, podle něhož s dodávkami německých tanků Ruskem napadené zemi souhlasí většina obyvatel spolkové republiky.
Kancléř Olaf Scholz minulý týden oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz Leopardů povolí i spojencům. V pátek list Süddeutsche Zeitung napsal, že firmy Rheinmetall a Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft chtějí připravit desítky tanků Leopard 1 pro vývoz na Ukrajinu. Je tak pravděpodobné, že se povolení německé vlády týká právě jejich plánů.
Leopard 1 je první hlavní bitevní tank, který se v Německu po druhé světové válce začal vyrábět pro potřeby bundeswehru, a to od poloviny 60. let do poloviny 80. let minulého století.
Co znamená poslání tanků Leopard pro válku na Ukrajině? Přinášíme odpovědi na hlavní otázky
Podle průzkumu veřejného mínění zveřejněného ARD postup Berlína při dodávkách Leopardů hodnotí 39 procent dotázaných jako chybu, 52 procent ale nikoliv. Největší podporu vyjadřují voliči vládních Zelených s 86 procenty, nejmenší příznivci opoziční Alternativy pro Německo (AfD) se 14 procenty.
Celkovou podporu Ukrajinců zbraněmi považuje 44 procent Němců za přiměřenou, 15 procent za nedostatečnou a 35 procent za přehnanou. V zemích bývalého východního Německa má podporu za přehnanou 55 procent dotázaných.
Většina Němců – 58 procent – si přeje, aby se Ukrajina v dlouhodobém horizontu stala členem Evropské unie, 31 procent je proti. Vstup východoevropské země do NATO by považovalo za správný 51 procent dotázaných, 39 procent nikoliv.
Belgická sázka na vyřazenou techniku
Belgická firma OIP léta skupovala vyřazené tanky a další obrněná vozidla západní výroby v sázce na to, že po nich bude jednou znovu poptávka. Nyní doufá, že budou brzy nasazeny na Ukrajině, napsal britský deník The Guardian.
Na okraji Tournai, ospalého středověkého města v mírně zvlněné krajině francouzsky mluvící části Belgie, stojí schovaný za plotem nenápadný šedý hangár. Uvnitř jsou řady tanků Leopard 1 německé výroby a dalších těžkých bojových vozidel – v některých případech jde o stejné typy zbraní, které by si ráda pořídila ukrajinská armáda.
Hangár patří belgické zbrojní společnosti OIP a ukrývá jednu z největších soukromých sbírek bojové techniky v Evropě. „Mnohé z těchto tanků zde stojí už léta. Doufejme, že nyní nastal čas, aby se konečně dočkaly nějaké akce na Ukrajině,“ říká při prohlídce hangáru Freddy Versluys, šéf OIP.
„Tady máme 50 tanků Leopard 1,“ říká. „Máme také 38 německých tanků Gepard, 112 rakouských lehkých tanků SK-105 a 100 italských tanků VCC2 a 70 obrněných transportérů M113,“ dodává Versluys, který dlouhá léta působí ve vojenském sektoru. Celkem má jeho firma na skladě asi 500 obrněných vozidel, což je podle Versluyse „pravděpodobně největší soukromý arzenál tanků v Evropě“.
Po absolvování vojenské služby pracoval Versluys devět let v sekci belgické armády, která měla na starosti kontrolu kvality tanků a munice. V roce 1989 nastoupil do firmy specializované na optická zařízení OIP. Nakonec v ní založil dceřinou společnost OIP Land Systems, která vykupovala staré vojenské vybavení v naději, že po něm bude jednou opět poptávka.
„Všechno, co tady děláme, je legální, postupujeme podle předpisů a máme všechny potřebné licence,“ říká. Na dotaz, zda se považuje za „obchodníka se zbraněmi“, krčí rameny.
Při procházce úzkými, dlážděnými uličkami a bulváry Tournai je složité si představit, že je takové množství zbraní vzdáleno jen 15 minut chůze odtud.
Versluys většinu současných zásob nakoupil během posledních dvou desetiletí, přičemž tanky získával přímo od evropských vlád, které snižovaly své výdaje na obranu.
Od rozpadu Sovětského svazu se evropské státy snažily nahrazovat některé těžké a na údržbu nákladné tanky z dob studené války lehčími vozidly, která jsou užitečnější pro kratší mírové mise ve světě. Škrty ve výdajích na obranu urychlila hospodářská krize v roce 2008 a v roce 2014, kdy ruský prezident Vladimir Putin anektoval ukrajinský poloostrov Krym, dosáhly evropské vojenské výdaje historického minima.
Versluys v jednom ze svých větších nákupů pořídil 50 tanků Leopard 1, které belgická vláda v roce 2014 vyřadila z provozu, za 37 tisíc eur za kus (asi 880 tisíc korun). „Byla to tržní cena vzhledem k tehdejší geopolitické situaci,“ říká. „Ale nákup těchto vyřazených tanků byl pro nás obrovským hazardem. Velký, velký risk,“ upozorňuje.
Leopard 1 pochází ze 60. let a je lehčí a méně výkonný než novější tanky Leopard 2. Podle německých představitelů by ale i starší veze měla být schopna čelit ruským tankům.
Versluys dlouhá léta nemohl tanky Leopard 1 ani Gepard prodávat do zahraničí, protože německé zákony vyžadují pro reexport vojenské techniky souhlas Berlína. Nedávný souhlas kancléře Olafa Scholze s dodávkami tanků Leopard 2 Ukrajině však otevřel možnosti dalším evropským zemím, aby následovaly příkladu Německa.
Ruská invaze na Ukrajinu a následná bezprecedentní západní vojenská podpora Kyjevu již Versluyse přiměla prodat 46 lehkých obrněných vozidel M113 do Británie, která je pak v rámci svého vojenského balíčku předala Ukrajině.
Belgie, jejíž armáda nyní nedisponuje žádnými tanky, prověřuje možnosti zpětného odkupu Leopardů, které předtím Versluysově společnosti sama prodala. Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová minulý týden uvedla, že zahájila jednání s OIP, ale obvinila firmu, že se snaží na prodeji „obrovsky vydělat“. „Jednání stále probíhají, ale nehodlám zaplatit půl milionu za tank, který není ani zdaleka připraven k boji,“ řekla Dedonderová belgickým médiím.
Versluys popřel, že by ho belgická vláda oslovila, a uvedl, že je těžké odhadnout cenu, za kterou by tanky prodal. „Nemá smysl teď mluvit o cenách, protože musíme prověřit stav každého tanku a co je třeba modernizovat,“ říká.
Zdůrazňuje, že připravit tank k použití na Ukrajině může trvat měsíce a náklady na jeho renovaci mohou dosáhnout až jednoho milionu eur (23,8 milionu korun). „Potřebují nový motor, tlumiče, nejnovější radarovou technologii – seznam je dlouhý.“
Versluys uvádí, že ho nedávno oslovil ukrajinský státní vývozce a dovozce zbraní ohledně možnosti nákupu jeho tanků. Od oznámení Německa o vývozu Leopardů byl podle svých slov v kontaktu také se Společnými expedičními silami (JEF), Británií vedenou skupinou severoevropských států. „Jsme otevřeni všem možnostem,“ říká Versluys. „Ale cena musí být spravedlivá, nejsme charita.“
A přestože Německo zrušilo zákaz vývozu Leopardů, další překážky zůstávají. OIP stále nemůže prodat své velké zásoby lehkých tanků SK-105 rakouské výroby, Vídeň totiž vývoz neschvaluje. „Je to velká škoda, protože jsou v dobrém stavu a lze je snadno připravit,“ říká.
V Bruselu se vedou debaty o tom, zda vyřazení tanků nebylo krátkozraké. „Při zpětném pohledu je příliš jednoduché říci, že zbavit se tanků byla chyba,“ říká Joe Coelmont, bývalý důstojník belgické armády a nyní vedoucí pracovník belgického královského institutu obrany. „Po pádu Sovětského svazu bylo prostě nepředstavitelné, že by v Evropě došlo k bitvám ve stylu druhé světové války. Vzhledem ke škrtům ve vládním obranném rozpočtu se armáda musela rozhodnout a snížení počtu starších a drahých tanků bylo nejlogičtější volbou.“
V hangáru mezitím Versluys odmítá obvinění některých Belgičanů, že se snaží na válce vydělat. „Každý si myslí, že vyděláváme spoustu peněz, ale podívejte se kolem sebe, zatím je hangár plný,“ říká. „Ty tanky jsme vzali, když je nikdo nechtěl. Teď bych je velmi rád viděl na Ukrajině,“ dodává.
