Z uprchlického tábora na medicínu. Dnes se psychiatr stará o pacienty v Čechách i Německu
Lékař Jan Příbaň sice vyrůstal na pražském Smíchově, ale srdcem je Jihočech. Po návratu z emigrace žije a pracuje v Českém Krumlově. Jako psychiatr působí na střední umělecko-průmyslové škole svaté Anežky České, zároveň stále cestuje za svými pacienty na psychiatrickou ambulanci v německém Chamu.
Jan Příbaň studoval medicínu v Německu, kam emigroval v roce 1967. „Chtěl jsem prostě z Československa pryč, protože mi ten systém nevyhovoval. Vůbec jsem nevěděl, jak se odsud dostanu, tak jsem si zařizoval různé brigády v zahraničí, ale nikdy mě nepustili. Pak jsme se přes jednu přítelkyni, která znala funkcionáře ze svazu mládeže, dostal k nějaké paní do cestovní kanceláře, která po pracovní době vytáhla z trezoru razítko a dala mi ho na tu výjezdní doložku,“ vypráví.
Začátky v emigraci byly podle něj dost dobrodružné. „Čtyři měsíce jsem strávil v uprchlickém táboře. Musím říct, že ty první dny to byl docela šok, přijel jsem tam v listopadu, byla mlha a byl vidět akorát ostnatý drát,“ popisuje.
Nakonec ale právě uprchlický tábor určil jeho další cestu. „Dostal jsem tam kontakt na jednoho studenta, který mi poradil, abych studoval medicínu. Říkal mi: I když bude nějaká krize, vždycky budeš mít práci. Tak jsem se nakonec přihlásil,“ vysvětluje Jan Příbaň.
V Německu získal politický azyl a mohl začít studovat. „Získat azyl ale bylo tenkrát strašně těžké, oni nám hned v tom táboře naznačovali, že nás Německo moc nechce, že se máme přesunout třeba do Kanady, do Spojených států, jižní Afriky, Austrálie. Já jsem měl ale štěstí na referenta, ke kterému mě přidělili, zřejmě to byl bývalý československý Němec a byl jsem mu asi sympatický, takže mi hodně pomohl a soud mi nakonec azyl udělil,“ dodává.
Celý rozhovor z cyklu Jihočeši s psychiatrem Janem Příbaněm si poslechněte online.
Související
-
Jihočeška zakotvila u španělského pobřeží. Od práce průvodkyně ji covid nasměroval k realitám
„Španělsko má tu výhodu, že pláže musí být veřejné,“ vypráví Markéta Rokůsková, která rodné České Budějovice vyměnila za přímořskou španělskou Malagu.
-
Češi mají ženy, víno, zpěv, Brazilci pivo, sambu, ženy, vypráví zpěvačka Lenka Novotná
Několik vstupních taktů pořadu vytvoří atmosféru prosluněné Brazílie. Ženský hlas a portugalština patří Lence Novotné, zpěvačce, perkusionistce, baskytaristce a autorce.
-
Po revoluci založila první salon se svatebními šaty v Budějovicích. Vozila je na kole a prala doma
Iva Heindlová patřila mezi výrazné osobnosti podnikatelského života v Českých Budějovicích. Její příběh byl v té době plný nečekaných událostí, zavedl ji na různá místa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
