Hlavní obsah

Bída začala odsunem Němců. Sudety zachrání jen zvýhodnění proti jiným krajům

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Petr Pavel ještě jako kandidát na prezidenta při kampani v Ústeckém kraji.

Reklama

ANALÝZA. Výsledky prezidentských voleb opět nasměrovaly zájem politiků na bývalé Sudety. Podobně tomu bylo v minulosti vždy, ovšem nikdy se nic zásadního nestalo. Zůstalo jen u analýz a slibů. Teď už pomůže jen dotační zvýhodnění.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Jako po každých volbách, politici slibují, že teď už skutečně pomohou slabším a chudým regionům, jako je Karlovarsko, Ústecko a Ostravsko.
  • Spoléhají na 42 miliard z Evropské unie. Peníze sice pomohou, ale problémy nevyřeší, jsou totiž neřešené desítky let.
  • Všichni experti se shodují, že současný neblahý stav je důsledkem vylidnění regionu po 2. světové válce a příchodu nového obyvatelstva.
  • Dílo zkázy dokonala nezvládnutá transformace v 90. letech, která na kraj dopadla obrovskou mírou nezaměstnanosti.
  • Zdejší politici říkají, že okrajové regiony stát využíval jako odkladiště lidí, které nechtěla mít společnost na očích.
  • Později vznikly stohy dokumentů s plány, jak těmto krajům pomoci. Nic z nich se nerealizovalo. Naopak, situace se stále zhoršuje.
  • I současná vláda hovoří o přípravě řady projektů, odborníci jsou už ale skeptičtí.
  • Skutečně pomoci může už jen zvýhodnění oproti jiným regionům při získávání dotací.

Ta situace se opakuje po každých celostátních volbách. Severozápadní Čechy a Ostravsko se na volebních mapách zbarví odlišně než většina republiky, při současných prezidentských volbách dokonce zůstaly osamoceny zcela.

Následují grafy, na kterých se volební preference kryjí s počty exekucí, mírou chudoby, nízkým vzděláním a frustrací. Vše doprovází varovné hlasy a sliby, že teď se na strukturálně postižené regiony, jak se pásmům na severozápadě Čech a severu Moravy říká, politické špičky zaměří a pokusí se život tamních obyvatel zlepšit.

Nejinak je tomu nyní. Nově zvolený prezident Petr Pavel se chystá ještě před inaugurací navštívit Karlovarský kraj, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se s ním chystá o možnostech pomoci chudým regionům promluvit na první společné schůzce. Vládní politici říkají, že regiony budou v příštím období jejich „top prioritou“.

Seznam Zprávy proto oslovily ministry i politiky z regionů s otázkami, jakými nástroji chtějí život ve slabých regionech zlepšit a co je podle nich hlavní příčinou toho, že i přes minulé sliby se tamní situace nejen nezlepšuje, ale podle sociologů i zhoršuje.

Zničující 90. léta

Z reakcí vyplývá, že většina se nyní upíná k penězům z Evropské unie, respektive k 42 miliardám korun z Fondu spravedlivé transformace. Ten má pomoci regionům, které se v důsledku přechodu ke klimatické neutralitě potýkají s vážnými sociálně-ekonomickými problémy.

Jenže Ústecký, Karlovarský a stále i Moravskoslezský kraj, byť ten již méně, nemají jen potíže s aktuální celoevropskou snahou průmysl „zezelenit“. Příčiny jsou hlubší, desetiletí důsledně neřešené. A podle místních politiků přislíbené miliardy z Evropy pomůžou, ale postižené kraje nezachrání.

„Dnes se to už jen cyklí. Na začátku byla nezvládnutá transformace v 90. letech, která na kraj dopadla obrovskou mírou nezaměstnanosti,“ říká k tomu Gabriela Nekolová, někdejší zástupkyně zmocněnce pro strukturálně postižené regiony v letech 2015-2018 , která v současnosti vede Hospodářskou a sociální radu Ústeckého kraje.

„Historicky to byl průmyslový region a byly zde provozy vyžadující velké množství méně kvalifikované pracovní síly. Místní pak po změně režimu nebyli schopni zakládat vlastní malé podniky, začít pracovat ve výzkumu a podobně,“ líčí zdejší situaci.

A věci se zde mění opravdu pomalu. Teprve nyní se pás severozápadních Sudet například začal alespoň trochu sžívat se svou turbulentní historií 20. století. Příkladem může být nedávné zvolení historika Martina Krska ústeckým senátorem. Je to přitom člověk, který minulost sudetských Němců v regionu popularizuje.

Foto: ČTK

Historik Martin Krsek otevřeně hovoří o tématu Sudet i odsunu Němců. Vloni uspěl v senátních volbách.

„Nedávno jsem veřejně mluvila o své německé babičce a o tom, že téma sudetští Němci bylo obecně tabu. Moje mamka mi pak volala a plakala. Dlouho vnímala jako hanbu mít německé předky, sama si své užila jako dítě,“ svěřila osobní zkušenost radní pro transformaci Ústeckého kraje Iva Dvořáková (ODS).

K událostem po roce 1945 se během řeči ale dostane každý politik regionu.

„Zcela zjevně je současný stav důsledkem vylidnění regionu po 2. světové válce a příchodem nového obyvatelstva. Noví obyvatelé přicházeli s nadšením budovat skvělé komunistické zítřky nebo se zdarma nastěhovat do opuštěných domů,“ pokračuje politička ODS, která patří k jejím zdejším novým tvářím.

„Zároveň se tyto okrajové regiony vždy využívaly jako odkladiště lidí, které nechtěla mít společnost příliš na očích. Proto je v našem kraji řada ústavů pro zdravotně postižené, výchovné ústavy pro problémovou mládež. Poslední léta jsme fungovali jako odkladiště sociálně nepřizpůsobivých,“ dodává.

Obdobně o svém kraji hovoří i její „soused“, karlovarský hejtman Kulhánek (STAN/KOA). I on mluví o regionu, který se díky těžbě uhlí a průmyslu stal oblastí s velkou převahou dělnických profesí, bez potřebné dopravní infrastruktury, bez univerzitního vzdělávání, s problematickým sociálním klimatem.

„Když už se o problémech v minulosti mluvilo, tak spíše jako konstatování stavu než jako o koncepčním přístupu řešení problematických oblastí,“ líčí svou zkušenost.

To potvrzuje i Dvořáková. „Na kraji jsme zdědili mnoho analýz, a jak s nadsázkou říkám, i bezzubé analýzy analýz. Když jsem si však pročítala analýzy staré i více než 10 let, pořád se píše to stejné a nikam ta navrhovaná opatření často nevedla,“ přitakává. Radní je první volební období.

Za Babiše šly plány na pomoc do ztracena

Pravda je, že dokumentů, které se potížím Ústeckého, Karlovarského, ale i Moravskoslezského kraje věnují, vznikla v posledním desetiletí spousta.

Již v době úřednické vlády Jiřího Rusnoka byl zaveden post vládního zmocněnce, který měl být jakýmsi koordinátorem – měl pro vládu z celorepublikového náhledu problematické regiony „hlídat“.

„Zvolili jsme proto Jiřího Cieńciału, manažera, který byl u transformace Třineckých železáren,“ zavzpomínal pro Seznam Zprávy Jiří Rusnok, tehdejší předseda vlády a následně dlouholetý šéf České národní banky. Motivace byla prý dvojí – na jednu stranu si byli vědomi, že dotyčné regiony nevzkvétají a je třeba vytvořit institut, který věc zanalyzuje a bude styčným bodem pro partnery v regionech, na druhou stranu už za Rusnokovy vlády se připravovali na trend, že Evropa bude chtít „zezelenat“ svou ekonomiku a vyčlení peníze na „uhelné regiony“. „Chtěli jsme zvýšit schopnost absorpce a pomáhat ji koordinovat,“ dodal.

Byznys u Chomutova

Investiční skupina Progresus vstupuje do nové oblasti. Spolu s developerem logistických a průmyslových nemovitostí Garbe Industrial chystá logistické centrum za tři čtvrtě miliardy u Chomutova. Později plánuje udržitelné sklady ze dřeva.

Vláda Andreje Babiše (ANO) úřad zmocněnce zrušila a úředníky pracující na dokumentu přesunula pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Tam existuje ve zredukovaném počtu dodnes.

„Program RE:START spadl za vlády Andreje Babiše na úroveň rozhodování nižších úředníků na Ministerstvu pro místní rozvoj, přestalo to být politickou a rozpočtovou prioritou a šlo to celé bohužel hodně do ztracena,“ popisuje Bohuslav Sobotka (ČSSD) konec své strategie. Sobotkova vláda se totiž snažila na Rusnokovu strategii navazovat.

Babišova ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) pokračovala spíše v tvorbě analytických dokumentů. Za jejího působení vznikla Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, kterou oceňují i její političtí rivalové. Faktické změny ve slabých regionech ale neproběhly.

Sama Dostálová si připisuje, že v letech 2018 až 2021 nasměrovala do slabých regionů 9,1 miliardy korun a v době jejího působení se vyjednaly peníze pro Fond spravedlivé transformace. Miliardové přísliby ale v případě dotací neznamenají, že takové peníze do regionu skutečně dojdou. A hlavně, že se je podaří skutečně navléknout na to, co region potřebuje.

„Máme operační programy, které jsou určeny pro celou Českou republiku, a bylo by možné je použít i na pomoc těmto krajům. Ale velmi často nakonec skončí podpora v jiných částech země, protože jejich podmínky nereflektují místní specifické problémy,“ popisuje běžnou praxi Gabriela Nekolová.

Foto: Kateřina Mahdalová, Seznam Zprávy

Síla podpory Andreje Babiše přesně kopíruje oblasti s vyšší nezaměstnaností.

„Nemůžeme se spoléhat na zdroje z evropských operačních programů. Čerpání těchto peněz je navíc náročné. Občas závidím sousednímu Sasku, které má vedle unijních prostředků k dispozici podporu v řádech desítek miliard eur ze státní kasy,“ přitakává radní Dvořáková.

Paradoxně v současnosti kýžené řešení vidí oslovení ministři vlády Petra Fialy (ODS) zejména ve Fondu spravedlivé transformace. Řídit ho má Ministerstvo životního prostředí, většina ze slíbených 42 miliard ale začne do „uhelných regionů“ proudit až v roce 2026, řádné sněmovní volby, které mohou opět přepsat politickou mapu Česka, budou na podzim 2025.

Uhlí jako součást problému

Před 30 lety se lidé v Libkovicích postavili bagrům a snažili se ubránit obec před likvidací kvůli plánované, ale nikdy neuskutečněné těžbě uhlí.

Mezitím pak jednotlivé resorty posílají do regionů stovky milionů korun dle svého uvážení. Například Ministerstvo školství vybralo 400 škol, které obdrží peníze navíc na učitele i jejich další vzdělávání. „Tyto školy jsou ve velké míře koncentrovány právě v těchto krajích,“ říká k tomu ministr Vladimír Balaš (STAN). Vedle toho v Karlovarském kraji ministerstvo spustilo pilotní projekt na podporu ředitelů nebo program, který na míru konkrétní školy v problémech zpracuje návrh řešení.

Ministerstvo životního prostředí do některých svých dotačních programů zabudovalo zvýhodnění pro žadatele z „uhelných regionů“. Finance zas, když obdrží novinářský dotaz, vyrukují s letitým programem, který narovnává následky těžby.

Vedle peněz z nejrůznějších zdrojů pak někteří ministři slibují i změny zákonů, které chtějí představit ještě v tomto roce. „Připravujeme zákon o registrovaném sociálním podniku, který pomůže ve větší míře rozvoji sociálního podnikání a tím i vzniku více pracovních míst,“ říká například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Termín si dal do léta.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který je rovněž poslancem za Ústecký kraj, zase pro Seznam Zprávy uvedl, že hodlá v tomto roce veřejnosti představit zákon o podpoře bydlení. „Do konce roku ho projednáme na vládě,“ předpokládá.

Bartoš přiznává, že by především chtěl změnit to, na co si regionální politici nejvíce stěžují. „Je to především dosavadní nekoncepční přístup k regionální politice, který vidím jako příčinu dosavadního neúspěchu snahy zvrátit neblahý trend rozevírajících se nůžek mezi regiony,“ uvádí.

Přesto otázkou zůstává, co dál. I přes velké množství strategických a analytických dokumentů například neexistuje rámcový odhad, kolik může v následujících letech zavedení všeho, co dosud autoři analýz navrhli, skutečně stát. A na sliby jsou v kraji zvyklí.

Foto: Kateřina Mahdalová, Seznam Zprávy

Volební účast viditelně vzrostla plošně, i v chudších oblastech.

„Bohužel se bojím, že nic z hlavních nástrojů politiky na ně nemíří. Nemáme dostupné oddlužení, daňový mix na ně nemíříme, nedáváme obcím víc peněz ve vzdělání, rozpočtové určení daní nedává víc peněz obcím s těmito problémy,“ varoval mezi 1. a 2. kolem prezidentských voleb sociolog Daniel Prokop.

„Je to složitý komplexní problém a nikomu se do toho moc nechce,“ připouští pro Seznam Zprávy někdejší premiér Jiří Rusnok. „Vláda by si to musela vzít jako jednu z klíčových politických priorit,“ dodává.

Přitom podle něj je situace, jakkoliv je složitá, technicky řešitelná. A to i pomocí legislativy. Klíč vidí podobně jako sociolog Prokop v předvídatelné a státem na delší dobu garantované podpoře obcí, vázané na rozpočtové určení daní.

Se zkušenostmi, které má, by volil jemnější strukturu, na které by místní potíže řešil. K analýzám by podle něj mělo docházet spíš na úrovni okresů než krajů. Na základě jasně daných kritérií by pak upravoval koeficient v rámci rozpočtového určení daní, aby do propadajících se oblastí stát v rámci solidarity přispíval větším objemem peněz přímo do obecních rozpočtů.

Pomocí rozpočtového určení daní nikoliv, ale zvýhodněním při získávání dotací, rezonuje mezi vládními politiky. „Je to nepopulární, ale podle mne musíme být solidární. Česká republika není jen Praha, ale i kraje s problémy,“ říká například druhý muž hnutí STAN Lukáš Vlček.

Že změna možná skutečně je, pak ukazuje případ Moravskoslezského kraje, který se od svého dna již odrazil a je dáván za příklad. Vzestup je spojován se společnou vládou hnutí ANO, ODS a lidovců, v současném volebním období i ČSSD, a zejména s osobou hejtmana Ivo Vondráka (ANO). „Taky zde byla dřív situace, že se věci řešily ad hoc. V roce 2016 jsme nastavili linii, je to řízený systém,“ říká k tomu Vondrák.

Reklama

Doporučované