Jen tři dny poté, co byla Lucy Frazerová jmenována ministryní kultury Spojeného království, hostila pro celosvětový sport tuze zásadní událost.
Jste pro bojkot her s účastí sportovců Ruska a Běloruska?
Summit pětatřiceti zemí, jehož cílem měla být koordinace jednotné reakce na situaci, kdyby Mezinárodní olympijský výbor umožnil startovat na olympijských hrách v Paříži ruským a běloruským sportovcům.
Na ostrovy kvůli tomu odcestovali (nebo se připojili na dálku) ministři nebo vysocí představitelé z Francie, Německa, Polska, ale také z USA a Kanady. Česko online zastupoval předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.
A v postoji, kterým budou vystupovat směrem k Mezinárodnímu olympijskému výboru, se země skutečně sjednotily.
NE!
Tak zní nejdůležitější zpráva pátečního summitu.
„Tenhle směr jsme zvolili z toho důvodu, aby nebylo nutné přistoupit k bojkotu. Jsme v něm jednotní,“ uvedla po jednání pro agenturu Reuters litevská ministryně sportu Jurgita Siugzdinieneová.
Její slova potvrdila i britská ministryně Frazerová. „Dokud bude Putin pokračovat ve své barbarské válce, Rusko ani Bělorusko nesmí být puštěny na olympijské hry,“ vyjádřila na Twitteru postoj Spojeného království.
Britská vláda aktuálně koordinuje společné prohlášení pro Mezinárodní olympijský výbor, které by mělo být dohodnuto a zveřejněno v nadcházejících dnech.
Tenhle krok pochopitelně tlak na MOV zvyšuje, ale je to právě on, který vlastně za všechno svým způsobem může. Vždyť jde jen o reakci na vyjádření MOV, které v lednu vzbudilo vlnu odporu.
Jakým způsobem budou chráněna práva ukrajinských sportovců? Mají vkročit na stejné sportovní pole a utkat se s ruskými sportovci ve chvíli, kdy jsou jejich rodiny, přátelé a kolegové ve smrtelném nebezpečí?
Vadym Gutcajtukrajinský ministr sportu
Nejvyšší olympijský orgán totiž uvedl, že „prozkoumá cestu“, jak by se sportovci z obou zemí mohli do Paříže dostat.
Britská vláda plán hned odsoudila, nazvala ho „světem vzdáleným od válečné reality“.
Reakce sportu na válku na Ukrajině |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že pozvat Rusy do Paříže by dalo jasný vzkaz: „Teror je určitým způsobem přijatelný.“
On sám se v Británii v posledních dnech objevil.
Sešel se s premiérem Rishi Sunakem, taky králem Karlem III., jemuž poděkoval za veškerou podporu, kterou Británie v posledních měsících Ukrajině poskytuje.
Britský král Karel III. a ukrajinský prezident Zelenskyj (8. února 2023)
Poté zamířil i do stařičkého parlamentu, kde znovu apeloval na všechny, aby nepřipustili ruské sportovce na hry v Paříži.
„Pokračujeme v našem diplomatickém maratonu, díky kterému chceme zabránit Kremlu ve využívání světového sportu a olympijského hnutí pro svou propagandu. Představitelé teroristického státu by neměli být připuštěni na olympijské hry, ani na žádnou jinou mezinárodní soutěž,“ uvedl.
Zelenskyj promluvil i na pátečním summitu, kde poukázal na to, že v důsledku ruské agrese zemřelo 228 ukrajinských sportovců a trenérů.
„Pokud by existoval olympijský sport se zabíjením a raketovými údery, víte, který národní tým by obsadil první místo,“ řekl. „Teror a olympismus jsou protiklady, které nelze kombinovat.“
Jeho tvrzení podpořilo v pátek víc než třicet zemí.
Co všechno se ale v posledních týdnech stalo?
Ani pařížská starostka je nechce
Bylo toho dost. Ale všechno pochopitelně rozjelo vyjádření Mezinárodního olympijského výboru a prezidenta Thomase Bacha.
Ten by totiž rád sportovcům z Ruska i Běloruska otevřel cestu k návratu na mezinárodní sportovní scénu. Válce na Ukrajině navzdory.
Tahle vyjádření se pochopitelně spoustě lidem nelíbila. Obrátku o 180 stupňů zařadila i pařížská starostka Anne Hidalgová. Ta ještě před měsícem řekla, že je pro, aby Rusové soutěžili pod neutrální vlajkou. Z toho ale rychle vystřízlivěla.
„Dokud bude Rusko pokračovat ve vedení války s Ukrajinou, nechci, aby na hrách v Paříži 2024 byla ruská delegace. Přišlo by mi to neslušné. Není možné dělat, jako že se nic neděje, když na Ukrajinu dál prší bomby,“ uvedla pro France Info.
Sama by prý byla ochotna pozvat pouze disidentské Rusy, kteří nepodporují Vladimira Putina a jeho agresi a jsou ochotni soutěžit jako uprchlíci.
Zemí, které Rusy i Bělorusy v Paříži odmítají, ale v posledních dnech přibývá.
Před více než týdnem razantní postoj zaujalo Lotyšsko, Litva, Estonsko a Polsko. Podle všech by to bylo nepřijatelné a polský ministr sportu Kamil Bortniczuk uvedl, že by v případě účasti Rusů mohlo olympiádu bojkotovat až 40 zemí.
„A v takovou chvíli by celá akce ztratila smysl,“ uvedl.
Pane Bachu, navštivte Bachmut! Rusové olympijští? Část Evropy hrozí bojkotem |
Netrvalo dlouho a přidali se další. Olympijské výbory z pěti severských zemí – Dánska, Norsko, Švédska, Finska a Islandu – poslaly MOV vzkaz, že jsou zásadně proti přítomnosti Rusů a Bělorusů v Paříži.
„Situace na Ukrajině se nezměnila, proto i naše pozice zůstává neměnná. Není čas přemýšlet o návratu. Téhle příležitosti využíváme proto, abychom znovu potvrdili naši neochvějnou podporu ukrajinskému lidu,“ stojí v prohlášení.
Přidal se i vicekancléř a ministr rakouského sportu Werner Kogler, podle něhož je nepřijatelné, aby Ukrajinci o medaile soutěžili s Rusy a Bělorusy. „Zjevné porušení mezinárodního práva ze strany Ruska by mělo mít jasné důsledky a sankce ve všech oblastech,“ řekl Kogler.
Rusy bych do Paříže nepustil. Šťovíček o zmařených životech a alibismu MOV |
Ono se není co divit.
Stačí si pročíst jen pár svědectví ze zpustošené země a člověk s alespoň špetkou morálních zásad musí zmiňovaná vyjádření chápat. Podobně odmítavý postoj k přítomnosti Rusů i Bělorusů na hrách mají i čeští funkcionáři, byť s bojkotem odmítají hrozit.
Vedoucí představitelé českého sportu i vláda hodlají udělat maximum pro to, aby přiměli Mezinárodní olympijský výbor vzdát úvahy o umožnění startu sportovců ze zemí, které už bezmála rok útočí na Ukrajinu.
„Určitě si nemyslím, že bychom měli jít cestou nějakých bojkotů. Na tom panuje shoda. Za studené války Moskva ukázala, jak to nedělat, jak k tomu nepřistupovat. Máme sportovce, kteří celou kariéru věnují tomu, aby mohli startovat na olympijských hrách. Naší rolí není někomu zakazovat účast na olympijských hrách. Naší rolí je zasadit se o to, aby olympijské hry reprezentovaly olympijské ideály,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Česko proti Rusům na hrách, ale i proti bojkotu. Odmítá ho ministr i funkcionáři |
Což může být při případné účasti obou zemí problém.
Třeba ukrajinská tenistka Elina Svitolinová nedávno navštívila svou zemi poprvé od začátku války. A jen těžko dokázala pochopit to, co viděla.
„Téměř všechna sportoviště, která jsem znala, byla zničena. Kvůli ruské armádě u nás stále umírají lidé. Nemůžeme vést normální život, nemůžeme ani sportovat. Doufám, že nebudeme muset olympiádu bojkotovat,“ uvedla.
Právě bojkotem – tedy tím nejzazším možným výsledkem – pohrozila Ukrajina a souhlasí i některé výše zmíněné země.
Ukrajina už zároveň zaslala i dopisy velkým nadnárodním společnostem, které Mezinárodní olympijský výbor nejvíc podporují.
„Jsou to velké mezinárodní společnosti, které mají eminentní zájem na tom, aby jejich reputace a podpora nebyly použity k propagaci války,“ uvedl prezident Zelenskyj.
Porušujete chartu!
Pochopitelně se najdou i ti, kterým hrození bojkotem zrovna nevoní – třeba šéf Řeckého olympijského výboru Spyros Capralos.
Ten prohlásil, že je ostře proti jakémukoliv bojkotu.
„Řecko se účastnilo všech olympijských her od jejich znovuzrození. V novodobé éře se k politickým půtkám nepřidalo. Jsme proti jakékoliv diskriminaci sportovců, respektujeme olympijskou chartu,“ uvedl Capralos s tím, že pochopitelně podporuje sankce proti Rusku i Bělorusku, podporuje solidaritu s Ukrajinou.
Podle něj by případný návrat zemí měl proběhnout za přísných podmínek. Každopádně se odvolává na chartu, kterou operuje právě i Bach.
Ten dokonce Ukrajinskému olympijskému výboru poslal dopis, ve kterém upozornil, že případný bojkot by byl jejím porušením. Připomněl také, že podle Organizace spojených národů je vyloučení Rusů a Bělorusů diskriminující.
Olympijský šéf Bach vyzval Ukrajinu, aby přestala hrozit bojkotem her |
„Navíc jsme jejich návrat do soutěží jako neutrálních sportovců ještě nijak konkrétně neřešili,“ uvedl pán pěti kruhů. „Takže vaše výzva federacím, pořadatelům her a dalším členům olympijského hnutí, kterou se je snažíte dostat pod tlak a ovlivnit jejich postoj, považuje většina z nich minimálně za politováníhodnou.“
Mezitím Rusko podniklo největší útok v Záporoží, exploze se už opět ozývají i v Kyjevě. A mimochodem, podle ukrajinského ministra sportu Vadyma Gutcajta už ve válce zemřelo nejméně 230 ukrajinských sportovců a trenérů. Kromě toho bylo poškozeno nebo zničeno víc než 340 sportovních zařízení.
A válka pokračuje.
