Samozřejmě, že Chrudim mohla touhu okolních malých obcí měřit a pokutovat rychlé řidiče uspokojit relativně jednoduše. Stačilo nakoupit nebo pronajmout radary, nabrat úředníky a každoročně získávat miliony navíc jako třeba sousední Hlinsko.

Místo toho vyrobila možná největší politický spor, který bude zastupitele zaměstnávat celé čtyři roky nového volebního období.

Chrudim zástupcům malých obcí totiž řekla, že si mají radary koupit a provozovat sami a město jim bude část výnosů z pokut vracet na akce, které tamní ulice udělají bezpečnější. Jenže to je poměrně komplikované a navíc opozice křičí, že peníze z pokut patří městu a radniční koalice je nemá právo rozdávat někomu jinému.

„Tohle je na hraně porušení právní normy, která hovoří o řádném hospodáři,“ řekl bývalý starosta Chrudimi, opoziční zastupitel Petr Řezníček (SNK ED).

O radary mají zájem Zaječice, Orel, Rabštejnská Lhota, Čankovice. Hrochův Týnec si jej už pořídil a zařízení zaznamenalo 5 403 přestupků a na pokutách přineslo 3 miliony 407 tisíc korun. Tyto peníze nejdou do Hrochova Týnce, ale do rozpočtu Chrudimi, která má příslušný odbor dopravy, který jako jediný může tyto dopravní přestupky řešit.

Když se od vybrané částky odečtou náklady na jednoho přijatého úředníka, na software, rozpočítají náklady na osvětlení a topení, zbývá podle místostarosty Chrudimi Zdeňka Koláře (ANO) stále milion 279 tisíc korun, které by podle něj měli zastupitelé v budoucnu poslat do Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu. Ten je pak zase uvolní třeba na vylepšení nějaké křižovatky v Hrochově Týnci. Ministerstvo vnitra napsalo, že vrácením části peněz do obcí prostřednictvím fondu zákon neporuší, byť konečné slovo by musely mít soudy.

Když obec koupí radar, měla by něco dostat zpět

„Říkali jsme si, že by bylo v pořádku, když obec investovala do zlepšení silničního provozu, do radaru, který generuje nějaký výnos v podobě pokut, aby se to obci vrátilo formou dalších bezpečnostních opatření,“ uvedl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).

Opozice však upozorňuje, že žádnou povinnost posílat peníze do jiných obcí nemá. Navíc vedení města zatím nedokázalo tento krok zdůvodnit jinak, než že obce o ty peníze stojí. Opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) hovoří o tunelování rozpočtu a tvrdí, že město v souvislosti s nadačním fondem bude mít další vydání, která je nutné zohlednit. „Doufám, že tam bude podíl na výplatě starosty, místostarosty a podobně, to jsou všechno náklady, které se k tomu vážou. Ty schůzky někdo vede, možná ten čas mohli věnovat městu Chrudim, ne městu Hrochův Týnec,“ uvedl Málek.

Zastupitelé Chrudimi zatím rozhodli o zřízení fondu, peníze do něj budou převádět z rozpočtu později. Opozice však slibuje, že se tomu bude snažit zabránit.

Radar v Hrochově Týnci chystali dlouho. Při kontrolním měření v srpnu 2010 tam povolenou padesátku překročilo 38 298 vozů. Místostarosta Hrochova Týnce Petr Schejbal v minulosti řekl, že pro město je klíčové zklidnění provozu, nikoliv inkasování peněz od Chrudimi.