Česko má nejmenší podíl žen ve vědě a výzkumu v Evropě. Změnit to můžou nová pravidla grantů
Jedenáctý únor je Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Konkrétně v Česku je přitom podíl žen ve vědě a výzkumu nejnižší v Evropě. V roce 2020 to bylo necelých 28 procent. Ukazují to data Národního kontaktního centra - Gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd. Zlepšit by to mohla zavedená pravidla pro udělování finančních grantů - nově musí mít vědecké instituce plán, jak zajistit rovné pracovní příležitosti mužů a žen.
„Tohle je obrovská lednice, tam je tkáňová databáze, banka. Tam jsou schované nádorové tkáně pacientů, to je pro nás velká vzácnost,“ ukazuje docentka Jitka Palich Fučíková přístroje za desítky milionů korun, které potřebuje ke své vědecké práci v biotechnologické firmě Sotio.
Zkoumá, jak aktivovat imunitní systém pacienta, aby lépe bojoval proti nádorovým buňkám. Říká, že má štěstí, protože vědeckou kariéru se jí podařilo skloubit s péčí o dvě děti.
V Česku je totiž podíl žen ve vědě a výzkumu nejnižší z celé Evropské unie. Ukazují to data Národního kontaktního centra - Gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd.
„Bylo to dáno zejména tím, že mi zaměstnavatel umožnil zkrácené úvazky, práci z domova, současně mi dal plnou podporu v tom, aby vědecké projekty, které jsem zahájila před odchodem na rodičovskou dovolenou, mohly pokračovat a byly aktivně plněny dál, a následně po mém návratu se nám podařilo všechny projekty opublikovat, a tím nedošlo k tomu zásadnímu, a to je pokles publikační aktivity, který je naprosto zásadní pro získávání grantových aplikací,“ říká.
Ženy mají o 16 procent menší výplatu než muži. ‚Ti tento problém podhodnocují,‘ připomíná expertka
Číst článek
V západní Evropě fungují podle Fučíkové takzvané návratové granty. Rodičům pomohou překlenout období, než se po kariérní pauze zase plně zapojí do bádání. V Česku to nabízí jen pár univerzit.
„Ona je tam důležitá i podpora v raných fázích kariéry, třeba já jsem dostala v průběhu doktorského studia stipendium z jihomoravského kraje, takže to určitě podpoří studenty v raných fázích, kdy se rozhodují pro další kariéru, a právě případně pro vědu,“ navazuje doktorka přírodních věd Michaela Fojtů, která také pracuje v biotechnologické společnosti Sotio.
Vyvíjí protinádorová léčiva, která dokáží toxickou léčebnou látku doručit přímo k nádoru, aniž by poškodila jiné tkáně v těle.
„V případě biochemie, kterou jsem studovala já, je procento žen, které na obor nastoupí, vysoké, ale pak dojde k vymizení žen z oboru, takže určitě i podpořit, aby se využíval plný potenciál lidí,“ dodává.
Žena a strojírenství?
To potvrzuje i studie Národního kontaktního centra - Gender a věda. Zatímco na magisterských oborech vysokých škol ženy převažují, je jich kolem 60 procent, ve vědě a výzkumu tvoří jen čtvrtinu pracovníků. Největší zastoupení mají české výzkumnice v lékařských vědách, skoro polovinu. Naopak v technických oborech jich najdeme jen 15 procent. Jednou z nich je docentka Gabriela Achtenová, prorektorka ČVUT.
Gender a válka. ‚Když ženy nebojují, nejsou chráněné,‘ namítá proti stereotypům socioložka Jarkovská
Číst článek
„Mým oborem jsou automobily, konkrétně automobilové převody,“ říká.
Achtenová vzpomíná, že s předsudky se setkala spíš jen na střední a na vysoké škole. Lidé například nevěřili, že složitou práci zvládla sama bez pomoci kolegů-mužů.
Podle ní v naší společnosti stále převažuje názor, že se ženy do strojírenství nehodí. V zahraničí je v tomto oboru mnohem víc žen.
„Učím program, který je dán dohromady s několika partnerskými školami, a právě jednou z partnerských škol je ta francouzská, to znamená, že tam mám poměrně velké množství i dívek, někdy se to podaří. Velké množství - že tam jsou třeba i dvě i tři, ale ne Češky, bohužel, to je stále velmi řídký jev,“ popisuje.
Další překážky popisuje Hana Tenglerová z Národního kontaktního centra - Gender a věda. Podle ní je to například nedostatek jeslí a školek ve větších městech, kde výzkumná pracoviště většinou sídlí.
„Například doktorandi a doktorandky jsou z řady sociálních dávek, které jsou spojeny s rodičovstvím, úplně vyloučeni, i když jednoznačně patří mezi nízkopříjmové skupiny a mají nízké mzdy, ale nemají na ně nárok, protože nejsou zaměstnanci,“ líčí.
Přelomovým krokem je podle Tenglerové nová podmínka Grantové agentury. Největší poskytovatel finanční podpory výzkumu v Česku od letošního roku vyžaduje, aby měly instituce, které o granty žádají, vypracovaný plán genderové rovnosti - tedy strategii, jak zajistit rovné pracovní příležitosti oběma pohlavím.
