• Národní sportovní agentura prověřuje, jak Český tenisový svaz naložil se státní dotací 65 milionů na pořádání finále Poháru Billie Jean Kingové v roce 2021.
• Podle zjištění Radiožurnálu část peněz na zajištění šestidenní akce skončila u lidí z vedení svazu nebo s osobními vazbami na něj.
• Byla mezi nimi třeba dcera prezidenta svazu Iva Kaderky, viceprezident svazu Martin Hynek nebo firmy člena dozorčí rady Vojtěcha Flégla.
• Vedení svazu odmítlo Radiožurnálu vysvětlit, proč si najalo právě je, jakou konkrétní práci odvedli a podle čeho jim stanovilo odměnu.
• Podle oslovených ekonomů je prostředí sportu dlouhodobě netransparentní a nutná je větší veřejná kontrola dotací.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha 5:00 13. února 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Byla to jedna z největších sportovních akcí v Česku v roce 2021, teď ji prověřují kontroloři Národní sportovní agentury. „Prověřujeme, jestli Český tenisový svaz využil dotaci 65 milionů korun na pořádání akce Billie Jean King Cup v souladu s dotačními pravidly. Součástí kontroly je vždy i prověření, koho žadatel za poskytnutou dotaci najímal na dodání zboží nebo služeb,“ potvrdil Radiožurnálu mluvčí agentury Jakub Večerka.

Peníze pro děti získali Černošek a další vlivní muži tenisu. Podle jakých pravidel, svaz tají

Číst článek

Finálový turnaj Poháru Billie Jean Kingové se měl původně odehrát už v roce 2020 v Budapešti. Kvůli koronavirové pandemii se ale nejprve odložil, a když jeho pořádání Maďaři nakonec v květnu 2021 úplně vzdali, chopil se ho Český tenisový svaz. Bez pomoci státu to ale nešlo.

„Billie Jean King Cup je největší týmovou událostí ženského sportu na světě. Svým významem a velikostí lze tuto soutěž přirovnat snad jenom k fotbalovém Euru 2021,“ psal v srpnu 2021 prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka vládě v žádosti o dotaci.

Náklady na akci vyčíslil na 93,3 milionu, po státu chtěl 65 milionů korun, zbytek měly pokrýt další příjmy, například výtěžek ze vstupného. Veřejná dotace tedy tvořila přes dvě třetiny celého rozpočtu.

„Částka požadované dotace je bezpodmínečně nutná k úhradě pořadatelských nákladů, přinese ale do České republiky finanční výnos několika set milionů korun v případě, že bude alespoň trochu normální situace,“ ujišťoval Kaderka v žádosti o dotaci. Vláda souhlasila, uvolnila požadovaných 65 milionů a akce se od 1. do 6. listopadu 2021 odehrála.

Kvůli pandemii ale nakonec v rouškách a před poloprázdnými tribunami.
Radiožurnál nyní získal vyúčtování nákladů turnaje, které vypracoval sám tenisový svaz. A z něho vyplývá, že některé zakázky svaz zadával lidem ze svého vedení nebo s osobními vazbami na něj.

Nevysvětlené zakázky za 2,5 milionu

Například organizaci tréninků na šestidenní akci měla na starosti Kaderkova dcera Sabina Kaderková. Svaz za to podle vyúčtování zaplatil 90 tisíc korun. „Ano, pomáhala jsem při organizaci,“ potvrdila Kaderková, když jí reportér Radiožurnálu volal 6. ledna. Vzápětí požádala, aby rozhovor pokračoval o deset dní později, protože právě byla na dovolené. Ve smluvený termín už ale mluvit odmítla.

Kontrola peněz nebyla žádná, vysvětlují milionové čachry v tenisovém svazu reportéři

Číst článek

„Nevím, proč bych s vámi měla mluvit, když se snažíte pošpinit mého tatínka. Takže se na mě nezlobte, ale já s vámi žádný rozhovor nepovedu. Tímto s vámi končím, tak mě prosím dál už nekontaktujte,“ řekla.

Podobných příkladů ve vyúčtování akce je ale víc. Například viceprezident svazu Martin Hynek, jenž podle vyúčtování „poskytl odborné služby – zajištění ticketingu“, za což svaz zaplatil 130 tisíc. Nebo člen výkonného výboru svazu Pavel Saic, za jehož „organizační služby“ svaz zaplatil 150 tisíc.

Jakou konkrétní práci se vstupenkami nebo při organizaci akce odvedli a proč dostali zaplaceno právě tolik, ani jeden neodpověděl. Ačkoli Saic se zpočátku o dotazy sám zajímal a Hynek slíbil, že odpoví.

Ještě významnější podíl na akci získal ředitel turnaje a člen dozorčí rady Českého tenisového svazu Vojtěch Flégl. Jeho firmě Umpire Club Restaurant svaz zaplatil přes 470 tisíc korun za „zajištění stravování organizačního týmu v září a říjnu 2021“.

Dalším dvěma firmám Smart Deal a Vista Sport, ve kterých má Flégl stoprocentní a poloviční podíl, svaz poslal celkem 1 225 000 korun. Za co přesně a proč právě jeho firmám, není jasné.

Ve vyúčtování turnaje je bez bližších informací jen stroze uvedeno, že to bylo za organizaci akce a její technické zajištění. O co konkrétně šlo, Flégl ani vedení svazu nevysvětlili a na dotazy Radiožurnálu neodpověděli.

Přesně čtvrt milionu svaz zaplatil za vedení účetnictví turnaje firmě Star. V ní je předsedkyní představenstva Hana Baierová, jež je zároveň finanční ředitelkou Českého tenisového svazu a jako ředitelka pro svaz celou státní dotaci vyúčtovala. Ani Baierová mluvit nechtěla. Jakmile se jí reportér Radiožurnálu představil do telefonu, položila mobil a už ho nezvedla.

Když za ní reportér dorazil do sídla svazu, žena z recepce ani neotevřela vstupní dveře. „Jestli nejste domluvený, tak nejdřív napište e-mail,“ řekla a odešla. Na ten ale Baierová nereagovala a písemné dotazy Radiožurnálu nechala bez odpovědí.

Za 90 tisíc korun si podle vyúčtování svaz najal i Petru Bakajsovou, dnes Čípkovou – kapitánku basketbalového týmu Slavia Praha, který Kaderka finančně podporoval a kde působí jeho manželka Darina a dříve také jeho další dcera Eva.

Basketbalistka Bakajsová se na finále Poháru Billie Jean Kingové měla starat o prodej propagačních předmětů. Svaz za její práci zaplatil 90 tisíc. „Já jsem byla zraněná v té době, takže jsem dostala nabídku, abych se na téhle akci podílela,“ řekla, když ji reportér Radiožurnálu zastihl začátkem ledna na tréninku ve sportovní hale v pražském Hloubětíně.

Jak se k akci dostala, ale říct odmítla. „To nevím, jestli můžu, nebo nemůžu říkat, to musíte přes pana Kaderku,“ pronesla a na další otázky už odpovídat nechtěla.

Chcete nás poškodit, reagoval svaz a odmítl odpovídat

Akci spolupořádal tenisový svaz a jeho dceřiná společnost Česká tenisová obchodní společnost, jíž je svaz stoprocentním vlastníkem a jejímž jediným jednatelem je svazový prezident Kaderka.

Také on odmítl vysvětlit hospodaření svazu při pořádání finále Poháru Billie Jean Kingové. Telefon nebral, a když pak zavolal zpět a reportér Radiožurnálu se představil, Kaderka telefon beze slova položil.

Radiožurnál se snažil získat vysvětlení svazu už od 9. ledna, kdy poslal Kaderkovi i generálnímu sekretáři Jakubu Fastrovi e-mail. V něm se ptal, proč si svaz najímal právě zmíněné lidi a firmy, kdo o tom rozhodl, jakou konkrétní práci odvedli, co přesně znamenaly „odborné“ nebo „organizační“ služby a podle čeho svaz vypočítával jejich odměnu. Místo odpovědí však přišlo pouze vyjádření, pod nímž byl podepsaný Český tenisový svaz.

S nikým jsem nejednal a jen jsem žvanil, říká Pelta k ovlivňování dotací

Číst článek

„Vaší cílenou snahou je poškodit a skandalizovat Český tenisový svaz a konkrétní osoby vedení ČTS. Tato vaše cílená a účelová aktivita, spolu se způsobem ‚opatření si podkladů‘ (dle všeho nezákonným způsobem), vzorce vašeho chování, návodný způsob manipulativního tzv. ‚pokládání dotazů‘ atd., nás vede k rozhodnutí neodpovídat vám a nekomunikovat s vámi,“ stálo v reakci svazu. Na opětovné žádosti o odpovědi Kaderka ani Fastr už neodepsali.

Podle vedoucího analytika společnosti Transparency International Marka Chromého by to ale svaz vysvětlit měl, když většinu nákladů na akci platil z veřejných peněz.

„Pokud taková organizace dává smlouvy zaměstnancům, jejich firmám, rodinným příslušníkům nebo kamarádům, považuji to za zásadní etický problém a myslím si, že svaz by měl vysvětlit, proč si vyhodnotil, že právě takové společnosti nebo osoby byly ty nejlepší pro tu činnost, pro kterou byly najaty,“ řekl.

Právě to nyní prověřuje Národní sportovní agentura. Konkrétní případy smluv pro lidi z vedení svazu a jejich blízké však mluvčí agentury Jakub Večerka nechtěl komentovat právě kvůli probíhající kontrole.

Ukončena by podle něj mohla být pravděpodobně v dubnu. A pokud kontroloři odhalí porušení pravidel, svaz by podle Večerky musel část dotace vrátit. Večerka ještě doplnil, že prověrka této dotace byla zařazena do pravidelného plánu kontrol už začátkem roku 2022.

Volná pravidla

Analytik Transparency International Marek Chromý upozorňuje na to, že podmínky využití dotace na pořádání finále Poháru Billie Jean Kingové byly velmi volné. „Píše se v nich jen to, že svaz má státní peníze užít hospodárně a za ceny v místě a čase obvyklé,“ řekl.

Mluvčí agentury Jakub Večerka však oponuje, že pravidla přísnější být ani nemohla. „Jaké osoby či dodavatele služeb si pořadatelé sportovních akcí najmou, je čistě v jejich kompetenci, my v rámci kontroly zjišťujeme, jestli vykazovaná a fakturovaná činnost skutečně proběhla a je v pořádku vyúčtovaná. Národní sportovní agentura nemá jakoukoliv pravomoc diktovat sportovním organizacím, jaké osoby na kterou činnost najímají, to je čistě v jejich kompetenci, ony musí dodržet zákonné podmínky,“ sdělil.

‚Není tam někde nějaká dvacka?‘ Odposlechy zachytily, jak Pelta lobboval za Nejedlého

Číst článek

Marek Pavlík z Katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity řekl, že ho nepřekvapuje, když si sportovní organizace volně rozhodují o využití státní dotace.

„Český sport je prostředí, které je dlouhodobě netransparentní a to přispívá i k řekněme neoptimálnímu využívání dotací nebo i přímo korupci. Několik takových případů už máme z fotbalu,“ říká. „A příliš volná pravidla pro přidělování dotací nabízí možnost takového neoptimálního využití dotace. To je velký problém sportu,“ dodává.

Navíc podotýká, že právě do sportu stát posílá čím dál víc peněz. „Kvůli civilizačním chorobám a sedavému způsobu života se zvyšuje podpora sportu jako nástroje ke zdravému životnímu stylu. Stojí si lépe v podpoře než třeba kultura,“ řekl.

Přísnější pravidla pro udělování dotací ale podle něj nejsou řešením, protože by organizátorům sportovních akcí příliš svazovala ruce a státní příspěvek by pak kvůli tomu nezískal ani ten, kdo se snaží akce pořádat transparentně.

Řešení? Jedině veřejná kontrola

Podle Pavlíka by pomohlo, aby příjemci dotací i ti, kteří je dávají, zveřejňovali detailní informace o příspěvcích a jejich využití. „Skrze tu transparentnost a laickou veřejnou kontrolu by pak vznikl určitý tlak na prevenci zneužití,“ míní.

„Vždyť dnes ani nedohledáte, kolik dotací šlo nějakému subjektu z kraje, obce, městské části, pokud si to sám ručně nedohledáte. Netransparentnost toku peněz je velký problém,“ dodal.

S ním souhlasí i Pavel Král z Fakulty managementu VŠE. „Čím jsou dotace sešněrovanější, tím to sežere víc energie a dosáhne na ně jen určitý počet subjektů. Čím jsou volnější, tím si je může dovolit víc žadatelů, ale na druhou stranu to vytváří prostory pro neetické zacházení,“ řekl.

„Je to o vyspělosti společnosti a etickém nastavení a ukazuje se, jak významná je role médií. Už to, že se tím média zabývají a diskutuje se o tom, posunuje celkové vnímání nejen té organizace, které se to týká, ale i ostatních. A to je jeden z faktorů, které mohou přinést zlepšení,“ míní Král.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít