„Vypadá trochu jinak než běžné desky. Myslel jsem na Miroslava Horníčka, co by se mu tak líbilo. Trochu jsem ji pojal jako obálku knihy. Jako by ji napsal Miroslav Horníček a nazval ji Tady jsem se narodil. Je netradičně bílá, ne černá, a není na ní ani zlaté písmo ani busta, jak tomu většinou bývá,“ vysvětlil autor Václav Fiala.
Nejde o první artefakt, který Horníčka v Plzni připomíná. Má tu svou lavičku, je po něm nazvaný park. Jeho jméno neslo i divadlo v dnes již zbořeném Domu kultury Inwest. V roce 2018 u příležitosti stého výročí Horníčkova narození po něm bylo pojmenováno foyer v Novém divadle. Tam je umístěna i jeho busta.
Miroslav Horníček maturoval na plzeňské reálce na Mikulášském náměstí, v roce 1937 pracoval krátce jako pomocná technická síla ve zdejší Škodovce a poté se stal úředníkem v plzeňské městské nemocnici.
První Horníčkovo profesionální umělecké angažmá bylo také v Plzni. Ve válečných letech 1941–1945 byl zaměstnán jako herec a režisér v Městském divadle v Plzni. Po válce odešel do Prahy, kde působil na řadě scén, mimo jiné v Národním divadle či ve Werichově Divadle ABC.
Byl jednou jeden král i Kam čert nemůže
Na Plzeň ale nikdy nezapomněl. To potvrzuje i úryvek z jeho knihy Saze na hrušce. „Chápu, že ten, kdo projel Benátky na gondole, popíjel své aperitivy na Montmartru, viděl barcelonské Cikány tančit flamenco a jezdíval líbeznou Toskánou k Florencii, může mé město shledávat šedivým. Ale pro mne ozářeno odlesky a ozvučeno ozvěnami mých dětských let je zářivější než Rio de Janeiro.“
Mezi jeho nejznámější televizní role patří bezpochyby pan Pécuchet ze seriálu Byli jednou dva písaři, ve filmu zazářil v roli Prince Krásného v pohádce Byl jednou jeden král či v roli doktora Fausta ve filmové komedii Kam čert nemůže, ustaraného otce skvěle sehrál ve filmu Táto, sežeň štěně.
„V roce 1966 se stal Králem majálesu v Praze a Plzni. Zrodil se fenomén Miroslav Horníček. Velice oblíbeným byl také Horníčkův pořad plný jeho svébytného humoru Hovory H či Kinoautomat, který vznikl u příležitosti EXPO 67 Montreal. Významná je i jeho činnost divadelní či literární, například knihy Dobře utajené housle, Javorové listy nebo Listy z Provence,“ uvedla plzeňská radní Eliška Bartáková.
Mistra laskavého humoru připomene také výstava s názvem Tady jsem se narodil, jejíž vernisáž se uskuteční v mázhauzu plzeňské radnice 20. února. „Na výstavě představíme i dosud velmi málo známé Miroslava Horníčka zejména z jeho mládí. Zajímavostí jsou určitě nejen fotografie jeho rodiny a příbuzných, ale i snímky dobové Plzně, které pořídil Horníčkův otec Bedřich, vášnivý fotograf,“ sdělila kurátorka expozice Květuše Sokolová.
