Chycená do pasti zpěvu

Dělníci kultury

Saša Skoličenko sedí od loňského dubna v petrohradské vyšetřovací vazbě. Místní umělkyně se do ní dostala kvůli tomu, že po ruské invazi na Ukrajinu vyměnila v obchodech pár cenovek za letáky s informacemi o válce. „To, co je pro mě nejdůležitější, umění a hudba, bohužel ve vazbě dělat nemohu. Jsou tu zakázány jakékoli hudební nástroje, dokonce i učebnice hudební nauky. Takže hraji na krabičkách od sirek, mřížích, plechovkách, na vlastním těle,“ popsala z vězení svou zkušenost, která nyní rezonuje až v Praze, konkrétně v MeetFactory. Ta má totiž čerstvě na programu hru Hukot času, jež je osudem ruské dívky částečně inspirovaná.

Inscenace Viktorie Vášové sice vychází ze stejnojmenné knihy Juliana Barnese, která popisuje dramatickou cestu skladatele Dmitrije Šostakoviče od nepřítele komunistického režimu až po jeho podporovatele, ale jednu z hlavních rolí v ní mají právě krabičky od sirek. V úvodu z nich herec Matěj Šumbera staví křehoučké domino, které následně pádem rozezvučí jednu z tří set dvaceti čtyř skleněných kuliček, jež se během představení rozeběhnou po scéně. Ani tenhle moment není náhodný: stejný počet kuliček rozsypal loni v červnu Sergej Filenko před soudkyní v Karélii, jež ho obvinila z pokusu o diskreditaci ruských ozbrojených sil – počet odpovídal dětem, které během prvních čtyř měsíců Rusové zabili na Ukrajině.

Je to skvěle vystavěný kontrast. Zatímco Šostakovič ve strachu ze Stalina zapřel přátele a veřejně denuncioval vlastní dílo, Skoličenko s Filenkem nehledě na Putina kvůli svému přesvědčení riskovali ztrátu nejen kariéry, ale i svobody. Filenko stačil těsně před zavřením hranic utéct do Finska, Skoličenko takové štěstí neměla a nyní jí hrozí až deset let vězení.

Tohle všechno se v MeetFactory neříká napřímo, ale v podmanivých náznacích, jak už to v dobrých divadlech bývá. Přemýšlet o nich divák může za živého doprovodu violoncellisty Štěpána Drtiny, který míchá Šostakoviče se současností stejně uhrančivě jako celá inscenace Hukot času. Jan H. Vitvar

Album týdne

Poprvé si sólové nahrávání vyzkoušela před dvěma lety, když se jí v šuplíku hromadily další a další nedokončené nápady, o nichž bylo jasné, že v její domovské kapele Billow nenajdou uplatnění. Lenka Zbořilová – vystupující pod jménem Ivy Z – tehdy zvolila metodu, že s žádnou písní se nesmí piplat déle než jeden týden, a výsledkem byla dvě osmiskladbová alba Under a Red Moon, pt. 1 & pt. 2. Na ně nyní navazuje soustředěnější a v atmosféře o poznání temnější novinka Let Yours Be the Last Burning Heart.

Náladu alba určil singl Illusion s minimalistickým klavírem, u kterého deska vznikala. „Znovu a znovu se chytám do tvé pasti a cítím, že to nemá konce,“ zpívá Zbořilová éterickým hlasem - a jsou to právě emocionálně fatální a bezvýchodné situace, jež tvoří náměty většiny skladeb. Na rozdíl od dream-popových Billow se Zbořilová na Let Yours Be the Last Burning Heart nesnaží tolik podřídit písňové struktuře. Jsou tu skladby jako Everything I Touch Wilts/Can't You See?, která se rozpíná nad sedm minut délky a refrén se v ní opakuje jako zoufalé a úpěnlivé volání o pomoc.

Právě na repetitivních hudebních i textových motivech celé album stojí s tím, že pro Zbořilovou je hlavním nástrojem hlas - podmanivý a okouzlující zpěv. Tomu odpovídá i koncertní provedení, kdy si většinu hudebních podkladů pouští ze záznamu, aby se sama mohla soustředit čistě na zpívání. Když desku předminulý týden křtila v pražské kavárně Potrvá, byl to vtahující zážitek. Osamělá na pódiu jako by publikum lákala do svého světa - takového, v němž byla zakletá a uvězněná, ale přitom se v něm cítila hrozně dobře, dokud může zpívat. I díky této křehké naléhavosti představuje Let Yours Be the Last Burning Heart další z nepřehlédnutelných tuzemských nahrávek, jež zatím rok 2023 přinesl. Pavel Turek

Filmový festival

V Berlíně je v plném proudu mezinárodní filmový festival Berlinale. Na 73. ročníku má své zastoupení i česká kinematografie. Krátký animovaný studentský snímek Deniska umřela Phillipa Kastnera soutěží v sekci Generation Kplus určené pro filmy pro děti a mládež. V doprovodném programu pro filmový průmysl pak své projekty v Berlinale Talents představí Lea Petříková nebo producentka Julie Žáčková – držitelka loňské Ceny filmové kritiky za snímek Okupace. Tématem letošního Berlinale Talents je „You Must Be Joking: Humor In Serious Times“ (Děláte si legraci: Humor ve vážných časech). Mezi potvrzenými hosty jsou režisér Ruben Östlund nebo herečka Cate Blanchett. Festival potrvá do 26. února. jb

Kulturnímu mixu věnujeme čtyři stránky v každém čísle týdeníku Respekt a vždy ve čvrtek vám přinášíme výběr z chystaného vydání.

Rádi bychom vás také pozvali na konferenci Respektu, kterou chceme připomenout rok od ruského vpádu na Ukrajinu. Připravili jsme několik debatních panelů - s experty na Ukrajinu a Rusko, s Ukrajinkami žijícími v Česku o jejich pohledu na válku i s našimi reportéry, kteří vám na stránkách Respektu i na našem webu přinášejí reportáže z válčící země. Konference se koná příští pondělí 20. února od 16 hodin. Vstupenky (pro předplatitele za zvýhodněnou cenu) najdete pod tímto odkazem. Těšíme se na vás!

Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter