Hlavní obsah

Generace Z na pranýři: Jak je to s jejich leností a snahou vyhnout se práci? Nepodceňujme je!

Foto: GaudiLab, Shutterstock.com

Foto: GaudiLab, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Baby boomeři, generace X, Y, Z, ale i mileniálové, zoomeři… Tyto názvy označují skupiny lidí, kteří se narodili a vyrůstají v určitém období, a spojují je konkrétní rysy a charakteristiky. O generaci Z se mimo jiné říká, že se jí nechce pracovat. Co je na tom pravdy?

Článek

Generace Z jsou mladí lidé, kteří se narodili v letech 1996-2009 (toto časové určení se může drobně měnit). Mnozí již vstupují na trh práce a je o nich stále víc slyšet. Mluvilo se o nich v souvislosti s digitalizací, ale zároveň do jejich životů velmi negativně zasáhla pandemie.

Co se říká o generaci Z?

Občas se o těchto mladých lidech píše, že jsou líní, že se jim nechce pracovat, v práci neudělají nic navíc a jen mají padla, nejsou na příjmu. Nezdálo se mi to, protože mnohé osobně znám nebo sleduji na sociálních sítích. A proto jsem se zeptala odborníků: psychologa a psychoterapeuta Daniela Wagnera, zakladatele Terapeutického přístavu; Markéty Kneblíkové z výzkumné agentury Ipsos, která v roce 2022 realizovala studii Generations XYZ; a Martina Rückera, spoluzakladatele psychologické platformy Talk2amy, která pomocí umělé inteligence pomáhá ve spolupráci s psychology vytvářet modely osobnosti.

Jaká je generace Z

Co má tato generace společného a v čem se liší od generací předešlých? V České republice tvoří pětinu populace, skoro polovina těchto mladých lidí ještě stále studuje, třetina je už zaměstnaná na plný úvazek.

Na základě výzkumných dat popisuje Markéta Kneblíková „zetka“ takto: „Rádi by poznali svět, přemýšlejí globálně a rádi by zkusili žít jinde. Kladou důraz na psychické zdraví, štěstí nacházejí ve vztazích a v koníčcích, potřebují, aby život dával smysl. Znepokojuje je inflace, chudoba a válečné konflikty, je to generace, kterou zajímá udržitelnost a environmentální problémy. V práci očekávají flexibilní pracovní dobu a respektování osobních potřeb výrazně víc než starší generace.“ Spíš než roční bonusy je pro ně důležitý měsíční plat, což je dáno jejich vyšší fluktuací a nižšími pozicemi, na kterých pracují. Mobilem je neoslníte.

Podle Daniela Wagnera je pro tyto mladé lidi důležité pečovat o duševní zdraví, schopnost postarat se o sebe, ne tedy jako v minulosti něco jen přečkat či vydržet: „Řadu problémů řeší daleko dřív než starší generace, umějí si přiznat problém a říct si o péči a o pomoc.“

Foto: Look Studio, Shutterstock.com

Mnohé už viděli a hodně toho ještě ve světě vidět chtějí. Ale že by byli úplně jiní než předchozí generace?Foto: Look Studio, Shutterstock.com

V čem to mají zetkaři těžší

Jaké řeší tito mladí lidé problémy, s čím se potýkají? Starší generace mívají tendenci tvrdit, že to mladí mají jednodušší, ale právě tato generace se musí vypořádat s řadou „novinek“. Působí nevyzrále, zaměřují se více na sebe než na okolí, jsou neustále osvícení displejem chytrého telefonu. Je to jejich volba, nebo vliv vývoje společnosti?

Martin Rücker upozorňuje, že je to generace stále ještě dospívající. Období adolescence dříve končilo kolem 20. roku věku, dnes se posunulo až do 25 let: „Nejsou ‚rozbití‘, nevyzrálí, jen je jejich vývoj opožděný. Co je důvodem? Mimo jiné covid, protože v období, kdy si měli utvářet vztahy a měly jim dozrávat vazby, byli zavření doma a komunikovali jen přes sítě. Pak čekali, že už to přijde, a ona přišla válka. Mají pocit, že přicházejí do světa, který je nepřátelský, který je může ohrozit. A odtud se bere i jejich neurotická část.“

Co tato zvýšená citlivost generace Z znamená? „Potýkají se více s depresemi, úzkostlivostí, neumírněností. Je to čistě digitální generace, vyrůstají s mobilem v ruce. Jsou schopní rychle třídit množství informací, vnímají jinakost světa, což vede k jejich liberalismu, otevřenosti a představivosti. Negativní stránkou přítomnosti na sociálních sítích je pak zvýšená úzkostlivost – chybí jim balanc. “

Foto: Dragon Images, Shutterstock.com

Být permanentně on-line znamená, že je velmi málo prostoru pro duševní hygienu a relax. Přitom právě na tom této generaci velice záleží. Možná právě z tohoto rozporu plyne její křehkostFoto: Dragon Images, Shutterstock.com

Tak chtějí pracovat, nebo ne?

Podezření, že tato generace „nechce pracovat“, je podle odborníků nesmyslná zkratka. Naopak – na pracovišti mohout být přínosem. Jsou plně digitalizovaní, takže sice mohou mít problém komunikovat se staršími kolegy, ale zároveň je mohou mnohému naučit a mohou také firmám ukázat, jakým mimopracovním tématům se věnovat (např. ochrana životního prostředí) a jakým směrem měnit pracovní prostředí, aby se v práci lidé cítili dobře, aby byl prostor pro posun a rozvoj.

Navíc je třeba si uvědomit, že tito lidé vyrůstali v době recese v letech 2008–2012 a viděli její dopady na příjmech rodičů. Pracovat chtějí, práce si umějí vážit. Daniel Wagner říká, že „potřebují, aby jim práce dávala smysl a byla v souladu s jejich hodnotami. Neulpěl na nich nános minulého režimu, čerpají zdroje ze západní kultury a je pro ně důležitý volný čas, nechtějí pracovat od nevidím do nevidím.“

Přínosy zetek pro celou společnost

A jak to vidí Martin Rücker? „Pracovní prostředí zažilo už s mileniály otřes a i tuhle generaci budou muset firmy řešit. Generace Z se rychle nadchne, má obrovský vhled, vysoký výkon na krátkou trať, zároveň se ale unaví při běhu na delší trať. Zpětnou vazbu je třeba dávat citlivě – jsou křehcí a mohou být nedůtkliví na kritiku.“

Spíš než abychom upozorňovali na to, jak se přístup generace Z liší či vymyká, měli bychom si uvědomit, že díky mladým je aktuální téma vybalancování pracovního a osobního života a tyto jejich požadavky jsou přirozené. Nechme je být tím, co opravdu umějí, tedy trendsettery. A učme se od nich, že po práci má zbýt čas na rodinu a na zábavu.

Načítám