Ženeva - Výdobytky lidských práv dosažené v posledních desetiletích jsou nyní omezovány nebo dokonce úplně rušeny. Na úvod zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) to dnes řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který jako příklad uvedl "nesmyslnou" ruskou invazi na Ukrajinu. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterresse agrese vyvolaná Moskvou rozpoutala dokonce největší porušování lidských práv současnosti.
Guterres v proslovu podle agentury AP kritizoval například to, že ruské útoky na civilisty a na civilní infrastrukturu vedly k mnoha obětem a hroznému utrpení. Invaze podle něj přinesla smrt ve velkém měřítku, rozsáhlé ničení a vysidlování.
"Velká část pokroku, kterého bylo dosaženo za několik desetiletí, je v některých částech omezena a dokonce zvrácena," řekl Türk na zasedání v Ženevě, kterého se účastní více než 100 ministrů a hlav států. Vyzval země, aby se snažily překonat rozdíly a vytvořily "nový celosvětový konsenzus v oblasti lidských práv".
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková tvrdě kritizovalo Rusko za únosy ukrajinských dětí. "Co může být odpornější než brát děti z jejich domovů, od jejich přátel, od jejich blízkých?" ptala se a slíbila, že bude usilovat o to, aby se každé dítě vrátilo domů.
Rada OSN pro lidská práva na zasedání probere krize v různých částech světa v čele právě s válkou Ruska proti Ukrajině. Rusko už členem Rady OSN pro lidská práva není. Valné shromáždění OSN po zprávách o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu schválilo přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně 47členný orgán opustila. Křeslo Ruska získala 10. května Česká republika.
Během zasedání, které potrvá do přelomu března a dubna, bude řada států usilovat o prodloužení mandátu vyšetřovacího orgánu OSN, který byl zřízen za účelem vyšetření zvěrstev na Ukrajině. Kyjev, který požaduje zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruského politického a vojenského vedení v souvislostí s invazí, uvedl, že tento orgán je nezbytný k zajištění toho, aby Rusko bylo pohnáno k odpovědnosti.
"Domníváme se, že by mělo jít o technické rozšíření mandátu, ale také o podstatné posílení textu," řekla minulý týden novinářům ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková.
Kyjev a jeho spojenci jsou nespokojeni s účastí náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který k Radě promluví ve čtvrtek. Rusku, které popírá, že by se na Ukrajině dopouštělo válečných zločinů nebo útoků na civilisty, bylo sice členství v Radě pozastaveno, jednání se ale stále může účastnit jako pozorovatel.
Západní diplomaté zatím neuvedli, jaká bude jejich reakce na Rjabkovovo vystoupení. Loni při vystoupení šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova hromadně odešli. Filipenková uvedla, že Kyjev přítomnost Ruska na zasedání nevítá a bude "podle toho jednat". Další podrobnosti nesdělila.
Rada OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Nemá právně závazné pravomoci, ale její debaty často upozorňují na problémy a mohou být podnětem k vyšetřování, které poskytuje důkazy vnitrostátním a mezinárodním soudům.
