Lidem chyběly informace, říká urbanista ke kritizované opravě Mendlova náměstí

„Odpovědi na tyto otázky měli lidé dostávat už v průběhu opravy. Nenastalo by takové překvapení nebo až zděšení, jak místo vypadá poté, co se odstraní zábrany,“ podotýká architekt Karel Havliš, který se s redaktorkou vydal na procházku po opraveném Mendláku.

Havliš už čtvrtstoletí učí na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně, od roku 2016 vede Ústav urbanismu a zabývá se městským prostorem i územním plánováním. V 90. letech působil jako hlavní architekt Zlína.

Jelikož přes Mendlovo náměstí denně projedou a projdou tisíce lidí, je podle něj logické, že se o něj zajímají. „Chybělo mi však vtažení Brňanů do děje. Informační kampaň ze strany města měla být daleko větší. Určitě by se tak předešlo řadě nedorozumění, a právě prvoplánová kritika ukazuje, že informace chybí. Možná na to nebyl dostatek času, jelikož oprava měla být hotová do určitého data,“ naráží na to, že původním cílem bylo vše stihnout k výročí 200 let od narození G. J. Mendela loni v červenci.

33 fotografií

Novou podobu náměstí Havliš celkově hodnotí jako slušně odvedenou práci. „Z pragmatického pohledu mohu říct, že je aspoň konkrétní prostor v centru města spravený a uklizený, ale nesmíme zapomínat na to, o čem se moc nemluví. Aby se rekonstrukce stihla k určitému datu, sáhlo se ke kompromisu a opravil se jen západní fragment. Co vidíme, není komplexní řešení. Prostor za lékařským domem směrem k nemocnici sv. Anny bude daleko větší oříšek,“ upozorňuje urbanista, že další etapa zahrnuje protažení tramvajové trasy z Hybešovy ulice a v tuto chvíli je nereálná a zablokovaná jak z finančních důvodů, tak kvůli majetkovým vztahům.

Podle Havliše je neduhem politiků, že složitost problému veřejnosti nevysvětlují. „Od představitelů města slyšíme spíše líbivé věci, co všechno bude. Ale když se ukazuje skvělá budoucnost a hezké obrázky, musí se k tomu říct i B, že to v tuto chvíli kvůli ekonomické náročnosti nebude a musí se počkat na adekvátní podmínky.“

Dostatek zelené i červené

Při jakékoli opravě veřejného prostoru se věnuje velká pozornost zeleni, a pokud se park promění v betonový plac, sklidí velkou kritiku. To by však neměl být tento případ. „I když se to teď v únoru nezdá, až se třicítka vysazených stromů rozkošatí, poskytnou v létě příjemný stín. Dovedu si tady představit i trhy pod stromy. Navíc se zazelenají střechy na přístřešcích na zastávkách, představme si je jako travnaté záhony. Přes hranu mohou viset části rostlin, to je celkem dobrý nápad,“ chválí Havliš.

Na první pohled se může zdát, že stromy vyrůstají z dlažby a nemají dostatek místa pro kořeny, tyto obavy jsou však plané. „Pod dlažbou je složitý zavlažovací systém drenáží a stromy mají dostatek prostoru prokořenit,“ říká Havliš.

Při slavnostním otevření se mnoho lidí podivovalo nad červenou barvou, kterou jsou natřené lampy, lavičky i další městský mobiliář. Ta navazuje na už existující kiosky a také na barvu dláždění. „Červená pomáhá vymezit kruh uprostřed prostoru. Když se podíváte, lampy i mobiliář a přístřešky v kruhu v centrální části jsou červené, mimo kruh už jsou standardně šedé,“ popisuje urbanista.

Opravené Mendlovo náměstí se zbarvilo dočervena, zdobí ho Hrachovina

Náměstí se proměnilo podle návrhu architektonického studia Chybík + Krištof ve spolupráci s architektem Michalem Palaščákem. „Je složité navrhnout prostor, který musí umožnit rychlé přestupy cestujících a rychlé zorientování. Snažili jsme se jej udělat co nejvíc transparentní s co nejmenším počtem překážek. S tím souvisí i socha, která je kompaktní, na malém půdorysu a nebrání v pohybu,“ sdělil Ondřej Chybík.

Jako zásadní změnu vnímá, že se z vyloženě dopravního uzlu stává centrum veřejného života na Starém Brně. „Může sloužit pro řadu kulturních akcí, jako jsou vánoční trhy, které tam nebylo historicky možné uspořádat, nebo velikonoční jarmark. Je zde pódium, vedle kterého může být vánoční strom. Pro celou čtvrť je to fantastická příležitost,“ těší Chybíka.

Průchozí, ale s překážkami

Protože Mendlák slouží jako významný dopravní uzel, ale zároveň i jako náměstí a park, musí se zohledňovat potřeby jak pěších, tak cestujících MHD i řidičů. „Ale má jinou funkci než třeba Moravské náměstí, které je vyloženě parkové a lidé si tam mohou posedět na lavičce. Tady jsme přece jen na náměstí, přes které se především chodí,“ vysvětluje Havliš.

Zábradlí na opraveném náměstí rozčílilo cestující. Tragédie, říká architekt

Pro Mendlák je podle něj charakteristické právě pobíhání lidí do všech stran. „Jestliže se na začátku odsouhlasil koncept bezbariérového náměstí, kde se lidé budou pohybovat do všech směrů, nemůžete jim do toho stavět zábradlí,“ naráží na nejkritizovanější novinku. „Architekti správně navrhli náměstí, které se dá křižovat napříč. Myšlenka však narazila na zvyklosti úředníků, kteří řeknou, že tam podle normy musí být zábradlí. Názory si tak protiřečí. Hierarchie, kdo je za co odpovědný, měla být systematičtěji řešena. Když se vše má stihnout v termínu, mělo na to město více dohlédnout,“ upozorňuje Havliš.

„My jsme zábradlí nechtěli, ale ustoupili jsme požadavkům policie a Drážního úřadu. Jednáme s nimi o tom, aby vznikly dva průchody, ale zatím nemáme žádné výsledky. Pokud bychom se nedohodli, budeme hledat jiné cesty, jak mezery v zábradlí udělat,“ reagovala při slavnostním otevření na výtky primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výklad norem podle urbanisty poškodil celkovou myšlenku. „Jednotliví účastníci jednání o projektové dokumentaci vše řeší z úzce resortního pohledu a nezajímá je celek. Když budou lidé zábradlí přelézat, je to mnohem nebezpečnější. To vidíme i na hlavním nádraží,“ upozorňuje Havliš.

V různých diskusích přišla na přetřes také bezbariérovost zastávek. „Vím, co myslíte, ale mezi chodníkem a vozovkou musí být na zastávce stupínek. Nicméně chodník na krajích zastávek je snížený, aby mohli pohodlně přejít i lidé se špatným viděním, vozíčkáři nebo ti, kteří se hůř pohybují. Tady je to vše respektováno, včetně vodicích linií, jež jsou vyznačené správně,“ ukazuje na cestu.

Novou dominantou náměstí se stala socha nazvaná Hrachovina připomínající klíčící hrách. „Sochu nebudu hodnotit, respektuji výtvarnou licenci autora, že je interaktivní a dá se jí projít. Nicméně mohla být aspoň o třetinu větší. Stejně jako ‚žárovky‘ na Malinovského náměstí mohly být mnohem větší, aby v prostoru víc vynikly. Mluvit v Brně o sochách je vždy ošemetné. Když se ve veřejném prostoru instalují, vždy se najde tábor kritiků i tábor obhájců. V Brně už je to takový kolorit, vzpomeňte na Jošta,“ usměje se.

Poslední čárka za rekonstrukcí Sérii nečekaných komplikací a zdržení při opravě Mendlova náměstí, z nichž poslední bylo odložení instalace sochy Hrachovina kvůli nerovnému podloží, uzavírá snad poslední chybička. A to gramatická. Až při odhalení sochy vyšlo najevo, že je na pamětní desce hrubka ve slově výjimečný. „V pořádku to bude v řádu dnů. Jde o drobnou opravu, jelikož text je vystouplý, zbrousí se. Autor sochy to předělá sám, čárka se mezi dvěma ‚íčky‘ přehodí. Instalovali jsme to na poslední chvíli, tak si toho nikdo nevšiml,“ přiznal Jakub Carda, ředitel obecně prospěšné společnosti Společně stojící za instalací sochy.