Ceny výrobců začaly rok třeskem

Ceny průmyslových výrobců v lednu vzrostly o 5,8 % proti prosinci a jejich meziročním tempo ve výsledku z původních 20 % kleslo jen na 19 % a nechalo odhad trhu mezi 14-15 % daleko v závěsu.

Hlavním důvodem zdražení byl vývoj cen energií, které zdražily meziměsíčně o 16,7 %, přičemž nejvíce si připsal zemní plyn (+114,8 %), uhlí (+65,5 %), zatímco cena ropy poklesla o 14,6 %. Po očištění o ceny energií dosáhly ceny výrobců v průmyslu meziměsíčně na 1,7 % (vs. 5,8) % a 13,3 % meziročně (vs. 19 %). I tak se jedná o relativně svižnou dynamiku. Ceny meziproduktů, výrobků investiční povahy a zboží dlouhodobé i krátkodobé povahy vzrostly meziměsíčně mezi 1-2 %, což je více než například v lednu 2018 nebo 2019. I více granulární pohled na jednotlivé segmenty výroby ukazuje na zdražování s výjimkou kovů, kdy mírně poklesly ceny základních kovů, oceli apod. To koresponduje s cenami stavebních prací, jež v kontextu cen v průmyslu dosáhly na umírněných +0,6 % meziměsíčně.

Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impulz anebo se ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost. Poptávka slábne jak doma tak v zahraničí. Tento vývoj byl pozorovaný již ve struktuře ekonomiky v 3Q22 a je potvrzen také ve výsledcích průzkumu, jako PMI. Na pozadí nižší poptávky a patrně s tím související nižší tvorbě zásob dochází ke zvolnění očekáváných cenových tlaků. Například v rámci Ifo indexu došlo k poklesu očekávaných cen napříč výrobní sférou. Stejně tak se snížila očekávání prodejních cen v rámci tuzemského konjunkturálního průzkumu od ČSÚ. Pokles poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá. Z externího prostředí pramení nejistota především z Číny, která byla dlouho pod lockdowny. Z domácího pak růst mezd podporující oživení poptávky domácností a s tím spojený větší prostor firem zvyšovat ceny.

Zajímavé je také srovnání s Německem a Polskem. Německý PPI v lednu meziměsíčně poklesl o 1 %, v Polsku vzrostl o 0,8 %.

Pro rok 2023 naše zimní prognóza počítá s meziročním růstem cen v průměru okolo 8 %. Tento vývoj se opírá o poměrně mírnou a krátkou recesi v eurozóně a ČR a následující pozvolné oživení v druhé polovině roku 2023. Dále zahrnuje opětovné zdražení energií na velkoobchodním trhu na podzim. Lednový výsledek jde ve směru odhadu. Na druhé straně data o utlumené poptávce a poklesu očekáváných cen ve výrobě představují riziko nižšího tempa.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Okomentovat na facebooku