Praha - Česká vláda musí do konce března avizovat svůj zájem o půjčku z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, do konce dubna musí předložit celkovou žádost, která bude zahrnovat nové prostředky i případné změny ve stávajícím Národním plánu obnovy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Jeho hrubý odhad výše půjčky, o kterou vláda zažádá, činí 100 až 200 miliard korun.
Fotogalerie
Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly kvůli boji s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu?19.
Členské státy musejí případnou žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat 179 miliard korun.
Podle Beka se nyní intenzivně jedná o přípustnosti některých typů investic, jež by mohly být z půjčky financovány. Ministr odhadl výši půjčky na 100 až 200 miliard korun, záleží to ale na interpretaci pravidel. Vláda má připravené například možnosti investic do železniční dopravy v řádech desítek miliard korun, nyní se jedná o tom, zda bude jejich financování možné právě z peněz z dané půjčky. V březnu by o celkové částce mělo být jasněji.
Vláda podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové plánuje peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov, či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část pak podle Lukášové tvoří právě investice do železniční infrastruktury.
Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. "Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky," řekl už dříve ČTK Bekův bývalý mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.
Bek bude koordinovat český postoj k finančním nástrojům EU či k legislativě
Bek chce v tomto roce například koordinovat český postoj k finančním nástrojům Evropské unie nebo hledat soulad v českých pozicích k evropským legislativním návrhům.
Letos se uskuteční revize víceletého finančního rámce EU a zároveň se vede debata o evropské reakci na americký balík legislativních změn pro podporu nových technologií či obnovitelných zdrojů, uvedl Bek. EU podle něj hledá cestu, jak "vhodně zareagovat na některé protekcionistické prvky v americkém plánu". Součástí úvah je debata o některých rozpočtových změnách.
Ministr chce koordinovat české postoje vůči existujícím a případným novým finančním nástrojům, které EU bude připravovat. Česko bude mít do roku 2030 k dispozici z evropského rozpočtu 800 až 1200 miliard korun například na energetická opatření nebo adaptaci na klimatické změny.
Další Bekova role spočívá ve snaze o soulad českých pozic vůči evropským legislativním návrhům. Podle Fialy bude ministrovým úkolem také mediace případných rozporů mezi orgány státní správy či zástupci koaličních stran v této oblasti.
Evropu čeká podle Beka rovněžcitlivá diskuse o větší flexibilitě rozšiřovacího procesu a institucionálních změnách v EU. Tyto dvě oblasti spolu podle stále více partnerů v Evropě souvisí, míní Bek. Téma podle něj přesáhne horizont funkčního období stávající vlády, je ale třeba, aby kabinet byl v debatě aktivní.
Česko je podle něj dlouhodobým zastáncem rozšiřování EU, v diskusi o institucionálních změnách je nutné hájit některé priority, míní. Bek očekává, že debata by mohla nabrat rychlejší tempo během španělského předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku.
Fiala uvedl, že funkce ministra pro evropské záležitosti je důležitá nejen v době předsednictví. Dalším úkolem je podle něj větší prosazení zástupců ČR v evropských institucích. "Aby se naši občané dostávali do pozic v politicko-administrativním aparátu EU, kde se rozhoduje," dodal premiér.
Předseda vlády opět ocenil loňské české předsednictví v Radě EU, ať už ve vyrovnávání se s ruskou agresí na Ukrajině, s energetickou krizí a závislostí na ruských surovinách nebo při vyjednávání o klimatickém balíku Fit for 55.
