Prezidentskou inauguraci završí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši

V průběhu závěrečné části inaugurace nového prezidenta Petra Pavla, která proběhne 9. března od 18 hodin v katedrále sv. Víta, vystoupí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor za řízení světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůši. Společně provedou vedle státní hymny tři symbolická díla – Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave od Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka a Te Deum téhož skladatele. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Pražský hrad bude v den inaugurace otevřený pro veřejnost, která bude moci slavnost sledovat na velkoplošných obrazovkách na Hradčanském náměstí a na třetím hradním nádvoří. Od 17.30 hodin bude přístupná i katedrála. Živý přenos bude možné sledovat i na ČT 24.

Nabídka na účinkování České filharmonie a Pražského filharmonického sboru při inauguraci prezidenta Petra Pavla byla spontánním nápadem členů obou těles. V tomto složení za řízení dirigenta Libora Peška provedli Dvořákovo Te Deum při mši celebrované Františkem kardinálem Tomáškem po prvním zvolení Václava Havla československým prezidentem 29. prosince 1989. Nyní zazní v katedrále stejné dílo pod vedením hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Jakuba Hrůši spolu se Sukovou Svatováclavskou meditací,“ uvádí generální ředitel České filharmonie a ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček. „Jsme rádi, že hudba světoznámých českých autorů může být součástí oslav při nástupu nového českého prezidenta,“ uzavírá Mareček.

Výběr skladeb pro katedrální část inaugurace prezidenta republiky Petra Pavla objasňuje hlavní hostující dirigent České filharmonie a šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša: „První ze skladeb, a to při samém příchodu pana prezidenta, jako jakési preludium, bude Meditace na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka. Jedná se o oduševnělou, procítěnou kratší, ale celistvou skladbu pro smyčcový orchestr, která umělecky mimořádně inspirovaně pracuje s jednou z nejstarších památek naší duchovní hudby. Podobně druhá skladba ceremonie, již na jejím začátku jako takovém, první číslo ze třetího jednání Svaté Ludmily Antonína Dvořáka, Hospodine, pomiluj ny. Nedovedu si představit lepší hudební vyjádření oslavy české státnosti českou hudbou. Po zaznění naší hymny Kde domov můj pak zaburácí celé Dvořákovo Te Deum, jedno z jeho vrcholných děl. Latinský liturgický text v něm oslavuje chválou Boha, ale skladba má pro tohoto našeho mimořádného mistra též typickou, až ‚rusalkovsky‘ zasněnou lyriku, výpravné tóny jako z dávných dob a pozemskou radost a rozzářenost. Hodí se ze všech duchovních skladeb Dvořákových k slavnostním příležitostem nejlépe,“ zdůrazňuje Hrůša.

Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková, foto Ilona Sochorová

Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave premiérovala Česká filharmonie za řízení Viléma Zemánka 22. listopadu 1914 ve Smetanově síni Obecního domu a často ji uváděla zejména v období první republiky. Mezi oblíbené skladby ji řadil především Rafael Kubelík, který ji s prvním českým orchestrem provedl téměř čtyřicetkrát. Na rozdíl od Meditace patří oratorium Svatá Ludmila pro svou délku a náročnost k méně uváděným dílům. Jakub Hrůša je nicméně s Českou filharmonií provedl již dvakrát – v roce 2018 v rámci festivalu Dvořákova Praha a o několik měsíců později na Smetanově Litomyšli. Naposledy první český orchestr pod taktovou Petra Altrichtera oratorium uvedl ve svatovítské katedrále v září 2021 u příležitosti 1100. výročí Ludmiliny vraždy na hradišti Tetín. Te Deum napsal Antonín Dvořák k 400. výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem a poprvé ho provedl v říjnu 1892 na svém prvním samostatném koncertě v New Yorku. Česká filharmonie skladbu hraje jen výjimečně. V září 2009 Te Deum řídil Jakub Hrůša ve Španělském sále Pražského hradu při státní návštěvě papeže Benedikta XVI. Sólových partů se tehdy stejně jako nyní ujali Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka. V květnu 2016 skladba zazněla v podání prvního českého orchestru pod taktovkou Jiřího Bělohlávka ve svatovítské katedrále u příležitosti 700. výročí narození Karla IV.

Česká filharmonie se jako první český orchestr státně nejvýznamnějších událostí účastní pravidelně. Jen v posledním roce tak vystoupila hned při několika takových příležitostech. Na festivalu Smetanova Litomyšl 1. července 2022 za přítomnosti zástupců Evropské komise a členů české vlády zahájila předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, když pod taktovkou Jakuba Hrůši provedla Smetanovu symfonickou báseň Z českých luhů a hájů, Pragu Josefa Suka a ikonický Dvořákův Violoncellový koncert h moll s Václavem Petrem. Další koncert v rámci českého předsednictví, tentokrát na unikátní scéně přímo na Vltavě s pozadím Pražského hradu, se uskutečnil 2. září. Za řízení šéfdirigenta Semjona Byčkova zazněl po české a evropské hymně Dvořákův Karneval, Smetanova Vltava a Janáčkova Glagolská mše. Výročí sametové revoluce připomněli v loňské roce na dvou mimořádných koncertech České filharmonie její rezidenční umělci, sir Simon Rattle a Magdalena Kožená. A 2. ledna 2023 zahrál první český orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka na koncertu k 30. výročí vzniku České republiky.

Sdílet článek: