Podnikatel Josef Kolář se znovu porozhlédl po Znojemsku, když plánoval novou halu pro brojlery neboli rychle vykrmená kuřata. Zemědělský podnik Zemspol Dešná, spadající do jeho Rhea Holdingu, připravuje na Uherčicku výstavbu jedenácti hal pro tato zvířata. Jak vyplývá z portálu EIA, což je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, celková kapacita má být skoro půl milionu kuřat, což odpovídá roční produkci více než 3,3 milionu zvířat. Haly mají vyrůst západně od Mešovic, což je část Uherčic.
Nějakou dobu se řešilo vytipování vhodné lokality. „Dokonce i z pohledu bonity půdy nebo vhodného umístění příjezdové komunikace,“ popisuje starostka Vladimíra Pešková (nez.) s tím, že už nalezli shodu. „V této věci proběhlo minulý měsíc v přísálí obecního úřadu veřejné projednávání, kde se mohl kdokoli vyjádřit nebo informovat o záměru, velikosti, přínosu i rizicích,“ dodává.
Po veřejném projednání krajský úřad vydal souhlasné stanovisko. Kdy začnou haly růst, ale jasné není, holding se k aktuálnímu záměru ani po urgencích nevyjádřil. Haly vyrostou postupně. Nejdříve osm z nich, po dvou letech se vyhodnotí dopady a intenzita zápachu, pak případně zbývající tři haly.
Brojlery místo prasat
S jinými dvanácti halami s celkem přes 3,5 milionu kuřecích brojlerů odchovaných ročně se počítá v nejbližší době v další části Uherčic, ve Dvoře Mitrov. Dříve se tu chovala prasata. Podle starostky by s plány velkostatkáře Koláře, kterému se přezdívá „malý Babiš“, neměli mít místní problém. „Uherčice jsou zemědělskou oblastí, kam tyto chovy patří. Dvůr Mitrov je situován tak, že je dostatečně vzdálen od zástavby vesnice, aby občany nějakým způsobem neomezil,“ poznamenala Pešková.
Brojlerová kuřata, která mají zajistit dostatek bezpečných a dostupných místních potravin pro spotřebitele, tady přitom vykrmí tím, co si holding sám vypěstuje. Soběstačnost v krmivech je i hlavní důvod, proč ve Starém Petříně na Znojemsku v současnosti staví výrobnu krmných směsí o roční kapacitě 120 tisíc tun za půl miliardy korun. Argumentem je i lokálnost zdrojů a minimalizace dopravy.
„Sníží se tak i uhlíková stopa našeho hospodaření. V rámci současné krize zdrojů jde i o ekonomickou úsporu. Prioritou číslo jedna je však lokálnost, využití toho, co vypěstujeme, a zpracování na místě vzniku. To, co vypěstujeme, i zpracujeme na krmiva a uplatníme jako lokální zdroj pro chov hospodářských zvířat,“ přibližuje za holding projektová manažerka Zdeňka Tesařová.
Výrobna krmiv by se měla otevřít v červnu. Holding se soustředí i na výstavbu farmy prasat ve Ctidružicích, která se má zprovoznit na přelomu let 2023 a 2024. Jak popsala starostka Jarmila Kratochvílová (nez.), vepřín tady ještě donedávna býval.
„Rhea Holding ho zrekonstruuje, což by mělo eliminovat zápach, který se občas nesl do obce. Takže místo provozu, který už byl špatný, prosakoval a jímky určitě nebyly v dobrém stavu, tam vznikne provoz moderní, který nás nebude tak obtěžovat. Takže my vítáme, že se k něčemu takovému pan Kolář chystá,“ uvádí s tím, že budou rádi i za pracovní místa pro místní lidi.
Obec se obávala odéru
Je to tedy situace zcela opačná než v šest minut vzdálených Štítarech. Tady proti velkokapacitnímu vepřínu dlouhodobě bojovali, protože jde o jednu z největších a nejoblíbenějších rekreačních oblastí poblíž vranovské přehrady. Obec i podnikatelé v cestovním ruchu se báli nepříjemného odéru a podávali nesouhlasná stanoviska. Štítary pak dokonce změnily územní plán, čímž velkochov zakázaly, a změnu také obhájily před soudem – podle něj „nebylo shledáno, že by investora, Zemědělskou společnost Petřín, spadající do Rhea Holdingu Josefa Koláře, omezovala na právech“.
Proti rozsudku holding podal kasační stížnost, byla ovšem zamítnuta. Rhea Holding potvrdil, že další kroky možné nejsou. A dal najevo, že i když nový vepřín ve Štítarech nebude, cítit ho tam lidé budou tak jako tak – právě ze zmíněných Ctidružic. „Odtud použijeme statková hnojiva jako zdroj organické hmoty a živin pro námi obhospodařované polnosti v okolí Štítar. Stále považujeme statková hnojiva za důležitá a klíčová pro úrodnost půdy,“ uvedla manažerka Tesařová. Holding má v investičním plánu i farmu pro 1 370 prasnic v Dolenicích. Kolář hospodaří na 22 tisících hektarech od Slavonic přes Vranov nad Dyjí až k Jiřicím u Miroslavi.
