Vaculík v životní formě: Forsbergovku mám oblíbenou, Michigan bych chtěl zkusit
Martin Vaculík
|
Foto: Vojtěch Jurák, beranizlin.cz
Na únor 2023 nejspíš šestnáctiletý útočník Martin Vaculík dlouho nezapomene. Poprvé odjel na turnaj s českou reprezentací a jakmile se vrátil do zlínského dorostu, ve čtyřech zápasech řádil. Nasbíral osm gólů, tři asistence a ještě vítězný nájezd k tomu!
Zlínský dorost byl v úvodu extraligové nadstavby otloukánkem, na body čekal do osmého zápasu a schytával jeden příděl za druhým. Postupně se ale oklepal, vrátili se mu někteří tahouni a teď dal najevo, že v play off si na něj soupeři musí dát velký pozor.
Je to i obrovská zásluha Martina Vaculíka. Tempo ze špičkového turnaje reprezentační sedmnáctky si přenesl do domácí dorostenecké soutěže, kam zamířil zpátky po nabírání zkušeností v juniorce.
Pokud by si snad takovou fazónu udržel, Berani nemusí být ve vyřazovacích bojích zdaleka do počtu. Vaculík sestřelil Plzeň a Pardubice, aspoň do prodloužení dotáhl bitvu s Karlovými Vary a dařilo se mu i při porážce v Hradci Králové.
Řekl byste, že máte v současnosti životní formu?
Je pro mě super, že se mi teď takhle zadařilo. Takovou formu jsem snad nikdy neměl, takže ano, asi je životní. Snad to bude pokračovat i v play off.
„Takovou formu jsem snad nikdy neměl, takže ano, asi je životní. Snad to bude pokračovat i v play off.“
Nejvíc si ceníte zápasu s Plzní?
Ano, byl to první zápas po reprezentační akci a dal jsem hattrick a vítězný nájezd. Byl to super pocit, takhle se vrátit a přispět týmů k vítězství.
Rozhodl jste v páté sérii. Vyhovuje vám jít takhle pozdě?
Trenér určil na nájezdy nějaké hráče a já jsem nechal na nich, ať si vyberou. Mně to bylo jedno. Říkal jsem si, že klidně půjdu pátý. Máme některé mladší kluky, takže kdyby někdo z nich třeba v té páté sérii musel dát, mohlo by to pro něj být těžké. Já jsem věděl, že když na to půjdu, tak to zvládnu. Vyšlo to tak, že jsem věděl, že když dám, tak vyhrajeme. A podařilo se mi to.
Když se hokejista vrátí ze špičkově obsazené reprezentační akce do domácí soutěže, hraje automaticky ve vyšším tempu?
Oproti reprezentaci je to obrovský rozdíl, všechno mi přišlo o dva levely pomalejší. Hrálo se mi strašně dobře, proto se mi ten zápas tak povedl.
Je mi jasné, že pak máte tendenci projet sám hřiště a podobně. Nabádal vás trenér, abyste to nebral moc na sebe?
Říkal mi, ať se snažím jít víc do kombinace, že sám to úplně neuhraju. Snažil jsem se to plnit.
Foto: Vojtěch Jurák, beranizlin.cz
Co vám vůbec první turnaj s národním týmem dal?
Byla to pro mě velká zkušenost. Otevřelo mi to oči do další práce a ukázalo, v čem se mám zlepšovat a že mám pořád na čem pracovat. Jsem strašně rád, že jsem si na turnaji mohl zahrát. Doufám, že se budu pořád posouvat a moje výkony budou pořád stoupat.
Co nového jste se konkrétně dozvěděl?
Myslím si, že tam už se hraje takový pomalu dospělý hokej. Hodně se používá taktika, hodně se věnuje přípravě na zápasy, jsou tam videomítinky a podobně. V tomto ohledu mě akce velice posunula.
Sice jste nebodoval, ale měl jste z nějakých momentů dobrý pocit? A hrálo se vám proti některému soupeři lépe?
Párkrát jsem měl nějaké dobré momenty, kdy jsem třeba nahrál dobře postavenému spoluhráči nebo vystřelil. Ani o jednom soupeři ale nemůžu říct, že byl slabší. Američani byli nejsilnější, ale všechny zápasy byly ohromně těžké.
„Myslím si, že tam už se hraje takový pomalu dospělý hokej. Hodně se používá taktika, hodně se věnuje přípravě na zápasy.“
Celkově pro vás poslední dva měsíce musely být velkou školou. V prosinci jste přešel do juniorky…
Ano, z dorostu do juniorky je to taky velký skok. Hrajete se staršími kluky a je to veliká škola.
Ve vašem posledním zápase za dorost jste přitom schytali od Karlových Varů debakl, a v prvním zápase za juniorku jste Vary porazili!
V té době se nám v dorostu vůbec nedařilo a dostali jsme dvanáctku. Já jsem šel do juniorky, ten zápas se nám podařil a vyhráli jsme po nájezdech.
Teď jste dal za dorost i gól Forsbergovou kličkou, je to tak?
Bylo to proti Plzni. Spoluhráč mi nahrál v našem obranném pásmu a já jsem byl dobře rozjetý, objel jsem si hráče a dostal se do samostatného úniku.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Je to vaše oblíbená finta?
Ano, myslím si, že tu forsbergovku zvládám. Je to moje oblíbená klička a pár gólů už jsem díky ní dal.
A co třeba Michigan, ten jste nezkoušel?
Hodněkrát jsem si říkal, jestli ho třeba nezkusím, ale v zápase mě to pak třeba ani nenapadne. Snad jsem to ještě ani nezkusil. Jednou bych to chtěl zkusit, určitě by bylo pěkné dát gól Michigan.
Zato ale máte na kontě pět gólů v oslabení. Vyhovuje vám tahle situace?
Je to vtipné, je to taková naše silnější stránka. Hrajeme rychlý přístup a já využívám své rychlosti. Vždycky se naskytla nějaká situace a já jsem vzal puk, ujel a dal gól.
„Měli by s námi počítat a určitě do play off nejdeme odevzdaně. Dáme do toho, co je v našich silách, a zkusíme překvapit.“
Už jsme zmiňovali, že s dorostem jste do nadstavby vstoupili špatně. Co se teď změnilo?
Myslím si, že v prvních zápasech nadstavby jsme byli i hodně oslabení. Měli jsme několik zraněných hráčů a někteří od nás hráli za juniorku. Teď už se dáváme dohromady před play off a myslím, že se naše hra o moc zlepšila. Jdeme od zápasu k zápasu a náš výkon se zvedá. Chytáme formu, snad vstoupíme do play off s tou největší a uděláme co nejlepší výsledek.
Dovedu si představit, že soupeři vás už začali trochu odepisovat. Ukázali jste, že přece jenom máte na to prohánět i nejlepší?
Řekl bych, že jsme to ukázali. Měli by s námi počítat a určitě do play off nejdeme odevzdaně. Dáme do toho, co je v našich silách, a zkusíme překvapit.
Je dost možné, že na vás v osmifinále vyjde právě Plzeň. To by vám teď ani nevadilo, ne?
Těžko říct. Všechny týmy na horních příčkách jsou silné a u Plzně záleží i na tom, jestli budou hrát za dorost kluci z juniorky jako Adam Benák, Adam Jiříček a další. To jsou fakt dobří hráči. Ani se na to neohlížíme, prostě do toho dáme všechno, ať to bude kdokoli.
Foto: Vojtěch Jurák, beranizlin.cz
Share on Facebook
