Lagonda 3 Litre (1953–1958): Šestiválcová kupé, sedany a kabriolety s karoserií Tickford

Britskou automobilku Lagonda založil v roce 1906 bývalý operní zpěvák Američan Wilbur Adams Gunn (1859–1920). Od výroby tříkolek postupně přešel ke stavbě automobilů a kolem roku 1910 vznikl první šestiválec Lagonda. Po skončení první světové války se Lagonda vrátila k výrobě automobilů. V roce 1925 představila model 16/65 s řadovým šestiválcem o objemu 2,7 litru. O tři roky později byl tento motor převrtán na objem 2,9 litru a vznikl tak první třílitr Lagonda. Vozy s tímto motorem se vyráběly až do roku 1934, kdy byly nahrazeny typem 31/2 Litre. V roce 1935 koupil automobilku Lagonda Alan Good a provedl její důkladnou reorganizaci.

Poválečná historie automobilky Lagonda je spojena s britským průmyslníkem Davidem Brownem (1904–1993). Ten v roce 1947 koupil automobilku Lagonda a spojil ji se značkou Aston Martin. Řadový šestiválec, který navrhl Willie Watson pod dohledem W. O. Bentleyho (1888–1971) se stal základem pro vozy obou značek. Ty zůstaly ve firmě David Brown Group zachovány, přičemž modely Aston Martin dostaly typové označení DB (David Brown) a u Lagondy zůstalo zachováno značení podle objemu motoru. Výroba vozů obou značek byla převedena do Felthamu (Middlesex) a původní továrna Lagondy ve Staines byla prodána.

Aston Martin DB3 a DB3S (1951–1956): Zrozeni k závodění

V letech 1948 až 1953 vyráběla Lagonda typ 2.6 Litre, poháněný řadovým šestiválcem s objemem 2.580 cm³ (vrtání x zdvih: 78 x 90 mm) a nejvyšším výkonem 106 k (78 kW). Tento motor používaly i modely Aston Martin DB3 (závodní) a DB 2/4 (cestovní). Koncem roku 1955 získal Brown karosárnu Tickford v Newport Pagnell (Buckinghamshire) a výrobu modelů Aston Martin a Lagonda přemístil do továrny v Newport Pagnell.

Kupé (1953–1956)

Nástupcem Lagondy 2.6 Litre se v roce 1953 stalo dvoudveřové čtyřmístné kupé Lagonda 3 Litre (foto) s modernější karoserií Tickford. Přední blatníky již byly plynule zapuštěny do boků a navazovaly na ně kapkovité zadní blatníky. Kruhové přední světlomety našly místo v rozích karoserie a pod nimi malé směrové blikače. V mírně se svažující stupňovité zádi byl umístěn poměrně velký zavazadlový prostor, jehož víko sahalo až k zadnímu nárazníku. Malé zadní sdružené svítilny byly umístěny svisle na zadních blatnících. Kupé mělo mírně zaoblené přední a zadní okno a tenké střešní sloupky B. Dveře měly závěsy vzadu, takže se otevíraly proti směru jízdy. Boky zdobily prahové lišty a tenké lišty umístěné v úrovni klik dveří a sahající k zadním blatníkům. Kupé mělo rozvor náprav 2.883 mm a vnější rozměry 4.978 x 1.765 x 1.575 mm (délka x šířka x výška).

Dvoudveřové čtyřmístné kupé Lagonda 3 Litre s karoserií Tickford. Vyrábělo se v letech 1953 až 1956.

Zadní kola poháněl řadový šestiválec s objemem 2.922 cm³ (vrtání x zdvih: 83 x 90 mm), který vznikl převrtáním 2,6litrového motoru. Se dvěma karburátory SU měl nejvyšší výkon 142 k (104,5 kW) při 5.000 otáčkách a točivý moment 241 Nm při 3.000 otáčkách. Vůz s pohotovostní hmotností 1.690 kg dosahoval nejvyšší rychlost přes 160 km/h a z klidu na stovku zrychlil za 13,6 s. Při testu britského časopisu Motor byla naměřena spotřeba benzinu 14,2 l/100 km. Výroba dvoudveřového kupé skončila v roce 1956.

BMW 507, Jaguar XKSS, Mercedes-Benz 300 SL a další hvězdy padesátek!

Kabriolet (1953–1957)

Současně s kupé se začal vyrábět dvoudveřový čtyřmístný kabriolet (foto) s karoserií Tickford. Kabriolet (v Anglii říkali kabrioletu drophead coupé nebo používali zkratku DHC) měl plátěnou stahovací střechu s malým zadním oknem, uloženou pod krytem za zadními sedadly. Od horní hrany blatníků směrem dolů byl kabriolet totožný s kupé, včetně rozměrů. Do konce roku 1957 bylo vyrobeno zhruba 55 kusů kabrioletů Lagonda 3 Litre.

Kabriolet měl plátěnou stahovací střechu s malým zadním oknem, uloženou pod krytem za zadními sedadly.

Sedan (1954–1958)

V roce 1954 začala Lagonda vyrábět čtyřdveřový sedan Sports Saloon. Rozměry karoserie Tickford, pohonná jednotka a podvozek byly stejné jako u kupé. Sedan Lagonda 3 Litre Sports Saloon (foto) měl, stejně jako kupé a kabriolet, rámový křížově vyztužený podvozek a nezávislé zavěšení všech kol, což bylo v padesátých letech dost neobvyklé. Přední kola byla odpružena vinutými pružinami a zadní výkyvná náprava torzními tyčemi. Bubnové (čelisťové) brzdy Lockheed s posilovačem měly vpředu průměr 305 mm a vzadu 279 mm. Všechny Lagondy 3 Litre měly hřebenové řízení a řadicí páku čtyřstupňové manuální převodovky na sloupku řízení. V roce 1955 se začala prodávat verze Mark II s pákou řazení na podlaze.

Od kupé se sedan lišil jinak tvarovanými a výše umístěnými koncovými svítilnami.

V luxusním interiéru (foto) měly Lagondy 3 Litre palubní desku potaženou leštěnou ořechovou dýhou. Dýhované byly také pásy na dveřích pod okny. Kožená sedadla byla vpředu dělená a vzadu lavicová se sklopnou opěrkou loktů uprostřed. Nastavitelné loketní opěrky byly také na předních dveřích. Standardní výbava zahrnovala topení, rádio a zabudované hydraulické zvedáky. Kupé nebo sedan se dal koupit s karoserií nastříkanou dvěma barvami (střecha byla většinou bílá nebo světlejší).

Kožená sedadla byla vpředu dělená a vzadu lavicová se sklopnou opěrkou loktů uprostřed. Nastavitelné loketní opěrky byly také na předních dveřích.

Luxusních vozů Lagonda 3 Litre bylo v letech 1953 až 1958 vyrobeno 270 kusů ve třech verzích karoserie. Sedan stál kolem 3.000 liber včetně daně ve výši 1.000 liber. Po krátké přestávce se ještě jednou objevila značka Lagonda v podobě luxusního sedanu Rapide s karoserií Touring a pohonem zadních kol čtyřlitrovým řadovým šestiválcem. V letech 1961 až 1964 jich automobilka Aston Martin Lagonda vyrobila 55 kusů.