Daniel Veselý, novinář a editor internetového média Britské listy, je znám svými komentáři, ve kterých obhajuje jednostraně Palestince a jejich teroristické útoky (viz zde zde či zde). Méně známo už o něm je, jaké pochopení má pro Kreml (v obojím se mimochodem skvěle shodne s bývalým šéfem labouristů Jeremy Corbynem).
Daniel Veselý se projevil jako podporovatel Kremlu hned po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014. Uvádíme vybrané ukázky z jeho článků (od roku 2014 do roku 2022), kde zcela nepokrytě přebírá kremelskou propagandu. Jsou to lži o vymyšleném ponižování Ruska Západem, o údajném slibu o nerozšiřování NATO na východ (a to dokonce v souvislosti s odhaleném ruského teroristického útoku ve Vrběticích), o údajném ukrajinském nacismu, upalování v Oděse (o této ruské dezinformaci jsme psali zde), vraždění ze strany Ukrajinců na východě země, o „nikým nevolené“ ukrajinské vládě (přitom se odvolává na slovenského nohsleda Kremlu Eduarda Chmelára), nedlouho před rozpoutáním druhé fáze ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 (v naprosté shodě s Milošem Zemanem) zpochybňoval varování tajných služeb před útokem Ruska na Ukrajinu.
Všechny ukázky článků pocházejí z Britských listů.
Rusko si nemůže dovolit dělat, co se mu zamane
- 3. 2014
Nikoliv. Rusko si totiž nemůže dovolit dělat, co se mu zamane. Moskva si zatím dává velký pozor na to, aby nevypuklo krveprolití, jak tomu býváme svědky třeba při agresivních izraelských operacích v Gaze a jinde. Obdobný scénář jsme mohli sledovat při rusko-gruzínské válce, kdy na obou stranách šly oběti maximálně “jen” do stovek.
I když příliš nesouhlasím s postupem Moskvy na Krymu – neboť došlo k zjevnému porušení Budapešťského memoranda, kde se Rusko zavázalo, že bude respektovat územní celistvost Ukrajiny, a zároveň nedošlo k porušení smlouvy o pronájmu základny válečné Černomořské flotily v Sevastopolu, jsme opět svědky jednostranného očerňování oblíbeného fackovacího panáka v Moskvě a ignorace snadno dostupných fakt.
- 3. 2014
Nedokáži proto pochopit ty, kteří na Rusku nenechají suchou nit, aniž by rozlišovali mezi mocenským aparátem a Ruskem obecně, ani jejich mlčení ohledně toho, co předvádí světový hegemon v Africe, na Středním východě i ve východní Asii (Pivot to Asia), který sice po hospodářské stránce může zakrňovat, nicméně po vojenské zásadním způsobem neslábne a co se rozsahu vojenských operací týče, suverénně převládá.
- 3. 2014
Osvědčená resuscitace Adolfa Hitlera v bitvě “Dobra proti Zlu” na Ukrajině je opět na scéně. V Hitlerovi západní svět (se špatným svědomím) spatřuje jakýsi univerzální koncentrát zla, aby předvedl svou morální superioritu nad svými protivníky. Západ měl svého poválečného Hitlera v Manuelovi Noriegovi v Panamě, Slobodanu Miloševićovi v Srbsku, Saddámovi Husajnovi v Iráku, Asadovi v Sýrii a nyní ho má v ruském prezidentu Putinovi na Krymu.
Jak by se zachoval Washington nebo Tel Aviv, kdyby jim někdo upálil desítky lidí?
- 5. 2014
Otázka je samo sebou řečnická, protože odpověď na ni dobře známe. To, co se děje na východě Ukrajiny mě samozřejmě děsí a nejsem zastánce ani jedné strany, jak by se mohlo někomu zdát. Ruský prezident Putin je kapitalista a krajní nacionalista, takže jej žádný soudný stoupenec levice nemůže brát vážně. Příkře odsuzuji ale i ukrajinské neonacisty ze strany Svoboda působící v ukrajinské vládě (jak byli už dříve členové strany Svoboda označeni Světovým židovským kongresem a dalšími židovskými organizacemi), stejně tak řezníky z Pravého sektoru.
Tragická smrt čtyř desítek proruských separatistů pravděpodobně z rukou ukrajinských fašistů v Oděse je skutečně odporný zločin, a je třeba, aby byli viníci dopadeni a potrestáni. Vypadá to na dramatický zlom v dosud relativně nekrvavém konfliktu, avšak nepřísluší mi, abych jej coby laik patřičně okomentoval.
- 7. 2014
Je opravdu tak složité uvést, že nikým nevolená vláda v Kyjevě nese zodpovědnost za usmrcení stovek civilistů a vyhnání sta tisíce dalších lidských bytostí z domovů, aniž bychom lovili v obskurních zdrojích? Je nutné pořád omílat každičký Putinův prd a laxně se stavět k vraždám ruských novinářů na Ukrajině ZDE? Proč Západ neodsoudí vraždění na východě Ukrajiny, když mu údajně tolik na srdci leží lidská práva?
…
Rektor Akademie médií a politický analytik Eduard Chmelár, který nedávno Ukrajinu navštívil a je nyní v kontaktu s řadou obyčejných Ukrajinců k tématu napsal: “V čase, keď OSN hlásila už takmer 500 civilných obetí vojenského zásahu na východnej Ukrajine a viac ako 100 000 utečencov, nemecká kancelárka Angela Merkelová hovorila iba o tom, že tam “stále zomierajú ukrajinskí vojaci”. Kedy si týchto nešťastných ľudí všimne svet, západní politici, ľudskoprávni aktivisti, médiá? Je ich metafyzickou vinou, že sú etnickí Rusi? Je naozaj tragikomické počúvať generálneho tajomníka NATO, ako najprv vyzýva Rusko, aby neovplyvňovalo vývoj na Ukrajine, a potom mu vyčíta, že rebelov ovplyvňuje príliš málo…”
- 9. 2014
Na celém konfliktu mi ale přijde nejzávažnější fakt, že vrcholná ukrajinská politika a ukrajinské ozbrojené síly jsou prodchnuty neonacistickými elementy a Západ to nepokrytě podporuje. Zatímco židovské organizace po celém světě bijí na poplach a žádají, aby evropské vlády zakázaly ukrajinskou politickou platformu Svoboda ZDE, tato neonacistická strana dále bez problému figuruje v nelegitimní kyjevské vládě. Obdobné je to s neonacistickým Azovským a Donbaským batalionem, jež spadají pod ukrajinské ministerstvo vnitra a jež bojují proti proruským separatistům. Ti, stejně jako ukrajinské ozbrojené síly, na východě Ukrajiny páchají násilné zločiny, jak píše Čulík; o tom žádná a je nutné o tom otevřeně hovořit.
Rusko-ukrajinskou krizi je nutno chápat v širších geopolitických souvislostech
- 11. 2018
Instalace prozápadně a protirusky orientované vlády po majdanských událostech v Kyjevě vyústila v anexi Krymu a válečný konflikt na východě Ukrajiny. Kerčská krize je jen logickým pokračováním vzájemných animozit obou zemí. Kdyby západní političtí stratégové reflektovali obavy Kremlu tak, jak reflektují své vlastní obavy, nemuseli by nyní čelit agresivním krokům Putinova režimu a podstatnému zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem.
Skutečně si Rusko brousí zuby na Ukrajinu?
- 12. 2021
V Britských listech byly v posledních dnech zveřejněny texty varující před možnou Putinovou invazí na Ukrajinu, k níž má podle amerických zpravodajců dojít na začátku nového roku. Primárním zdrojem těchto varovných tvrzení jsou americké zpravodajské služby. A ty – vzhledem k tragickým zkušenostem – nelze automaticky brát jako solidní informační zdroj, zvláště jde-li o konání ideologického protivníka. Je zapotřební klást si otázky a nacházet logické odpovědi. Je reálné, aby tak protřelý politický šachista jako je Vladimir Putin drasticky eskaloval vztahy se západními zeměmi v čele s USA v tak osudové době, kdy musíme společnými silami řešit klimatickou krizi a usilovat o snížení jaderné hrozby?
Horká fáze ukrajinská krize: zahrávají si západní tajné služby a média s jaderným ohněm?
- 2. 2022
Americko-ruské tahanice kvůli Ukrajině po několikaměsíčním urputném strašení ruskou invazí vstoupily do horké fáze; americké tajné služby, které už poněkolikáté změnily termín nového ruského vpádu na Ukrajinu, tentokrát stanovily datum možné invaze na středu – aniž by pro svá tvrzení opět předložily jakýkoliv důkaz, který si po Washingtonu vyžádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez úspěchu. Podle amerických zpravodajců by mělo jít o masivní útok doprovázený leteckými údery a posléze i pozemní invazí.
[…]Přesto mám neklamný pocit, že si západní tajné služby a mainstreamová média nezodpovědně zahrávají s jaderným ohněm. Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu návštěvy jeho francouzského protějšku varoval, že povolení vstupu Ukrajiny do NATO by zvýšilo vyhlídky na konflikt mezi Ruskem a Aliancí, který by nakonec mohl přerůst v jadernou válku. Putin toto prohlášení uvedl v souvislosti s hypotetickou úvahou o nepravděpodobném ukrajinském pokusu o získání Krymu zpět od Ruska. Ať tak či onak, kremelský vládce není jediným, kdo před rizikem atomové konfrontace v souvislosti s ukrajinskou krizí varuje (třebaže silácké proklamace toho či onoho politika nemůžeme brát za bernou minci) – činí tak příkladně americký novinář William Arkin nebo Ira Helfand z organizace Lékaři pro společenskou odpovědnost.
- 2. 2022
Opět se potvrzuje, že západní tajné služby pouze vytahují jednoho králíka z klobouku za druhým, aniž by předložily jediný důkaz, a jako vždy jsou naprosto nedůvěryhodným zdrojem. Nemusíme hovořit jen o irácké blamáži; bylo to tak prakticky vždy, když se USA šikovaly do války. Leč jediným západním politikem, který se odváží veřejně naznačit, že může jít o čiré fabulace, je šéfka německé diplomacie; zatímco přední evropští diplomaté vyjadřují frustraci, že s nimi Spojené státy nesdílejí zpravodajské materiály. Navíc informace o překot zveřejňované západními operativci se poněkud liší od poznatků ukrajinských zpravodajských služeb. Koneckonců tvrzením Bidenova kabinetu o bezprostřední ruské invazi věří pouze 20 procent Ukrajinců, jejichž názor bychom měli brát v potaz v první řadě.
[…]Ruská federace byla po ukončení studené války Západem soustavně ponižována – a bylo jí zcela ostentativně dáváno najevo, že má držet hubu a krok (bombardování Kosova nebo Libye), a to zejména v dobách, kdy v Kremlu úřadoval proamerický kandidát Boris Jelcin. Tak dlouho západní společenství v čele s USA dávalo Ruské federaci najevo, že do Evropy nepatří (což byla oficiální mantra NATO: „držme Rusko mimo Evropu“), až se vynořila naše dnešní Nemesis – Vladimir Putin. Přitom Rusko se až zoufale chtělo začlenit do Evropy – ale bezvýsledně, jak uvádí novinář Vladimir Pozner, který varuje, že s Putinem si není radno zahrávat. Mějme proto tyto skutečnosti na paměti, než se dopustíme ukvapených kroků.
- 2. 2022
Když čtu tu záplavu rozhořčených komentářů o kontroverzním projevu Vladimira Putina, mám chvílemi pocit, jako bych snad žil v paralelním vesmíru. Cožpak šéf Kremlu neříká totéž – byť v řeči prošpikované bludy a konspiračními teoriemi, co Spojeným státům vzkazuje po dobu uplynulých 15 let? Tedy, že i Rusko má právo na své bezpečnostní garance a respekt? Jistěže, ruský autoritář byl očividně naštvaný a nezvykle diskoherentní, nicméně pokud si odfiltrujeme tu trapnou konspirační omáčku, jádro celého sporu zůstává stále totéž. Přesto přese všechno se patrně shodneme na tom, že Putinovy šovinistické urážky a výhrůžky na adresu Ukrajiny jsou naprosto nemístné, a právě v těchto chvílích bychom měli hledat společnou řeč, neboť by nám všem mělo jít o tutéž věc: aby na Ukrajině nevypukl rozsáhlý konflikt.
[…]Je zcela nabíledni, že ruský lídr vysláním „mírových sil“ na separatisty ovládanou část Donbasu už tak riskantní gambit nebezpečně a zbrkle eskaloval, a nahrál tím svým odpůrcům na smeč, přičemž není vůbec vyloučeno, že by ruští vojáci mohli překročit „linii dotyku“ a utkat se s odhodlanými ukrajinskými silami. Pokud by tento chmurný scénář nastal, Moskva by čelila nejen dobře vyzbrojené ukrajinské amrádě čítající celkem 204 000 vojáků, ale i motivované domobraně o síle 100 000 mužů a žen, které cvičily neonacistické elementy z Azovského batalionu.
- 3. 2022
Mám za to, že Západ a ukrajinská vláda má v této chvíli na vybranou ze dvou možností: buďto okamžitě přistoupí na požadavky interventa, tedy změní ústavu tak, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO a uzná separatistické republiky v Donbasu, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo – jakkoli se to mnohým z nás může jevit jako šílenství, pořád je to podle mého soudu mnohem lepší alternativa k nebezpečné koketérií s atomovým ohněm. A nakonec: ukrajinský lid celému světu názorně předvedl houževnatost a hrdinství, když Rusku překazil plány na rychlé složení zbraní. Moskva totiž tyto požadavky bude postupem času zvyšovat. Anebo Západ bude i nadále pokračovat v zasílání zbraní a vojenské techniky za stovky milionů dolarů, zatímco ukrajinská armáda a domobrana bude čelit ohromnému náporu ke všemu odhodlaného agresora?
Pokud bude realizována druhá možnost, můžeme v následujících dnech, týdnech, měsících a možná i letech očekávat další miliony uprchlíků, desítky, ba možná stovky tisíc civilních obětí, totálně zničenou Ukrajinu a globální ekonomickou krizi, jakou svět patrně ještě nezažil. OSN uvádí, že v souvislosti s ruskou invazí by mohly globální ceny potravin podražit až o 22 procent, přičemž počet podvyživených osob by se mohl v tomto a následujícím roce zvýšit o osm milionů.
[…]Nesmyslné a nebezpečné apely na zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou – byť jen částečné – odsuzuje téměř 80 expertů na zahraniční politiku, neboť takový krok by znamenal válku NATO s Ruskem. Riziko jaderného konfliktu by se tak povážlivě zvýšilo. Uvážíme-li, že „jen“ Spojené státy a Rusko disponují více než 90 procenty atomového arzenálu, hrozba zániku lidské civilizace by už nebyla pouhou iluzí.
Komu vyhovuje válka na Ukrajině?
- 3. 2022
Ruská invaze na Ukrajinu – a nyní už její jednoznačná okupace – trvá už celý měsíc. Na pozadí ruského bombardování a ostřelování ukrajinských měst, jakož i „sarajevského“ obléhání Mariupole už pár týdnů probíhají rusko-ukrajinské diplomatické rozhovory o případném příměří či ukončení válečného konfliktu. Agresor se nyní nespokojí s opakovaně deklarovanou nabídkou zřeknutí se členství NATO ze strany Kyjeva, ale požaduje rovněž zřeknutí se Krymu a separatistických republik na Donbase. Ve vzduchu visí i možná „demilitarizace“ ukrajinské armády – či alespoň snížení počtu jejích vojáků na 50 tisíc –, což v praxi znamená její citelné ochromení. A Vladimir Putin svou kořist za žádnou cenu nepustí, jelikož do svého podniku investoval příliš mnoho. Záměr Kremlu je tedy celkem zjevný; kdo další má zájem na tom, aby krvavý konflikt ještě neskončil?
[…]Domnívám se tedy, že nacionalistické síly drží ukrajinského prezidenta doslova pod krkem, neboť se nechtějí vzdát ani pídě své země. To by jistě bylo chvályhodné v dobách míru, nicméně válečný stav podle mého mínění vyžaduje zcela odlišný přístup, nechce-li být Ukrajina zcela zdevastována ruskou válečnou mašinérií – jakkoliv se nám to může zdát cynické. Moskvu, jak už bylo řečeno, už deklarace neutrality na Severoatlantické alianci neuspokojí.
Proč si zahráváme s jaderným ohněm?
- 10. 2022
S obdobným nápadem, jak již tak eskalující ukrajinský konflikt ještě více vyhrotit, přichází americký generál ve výslužbě David Petraeus. Podle bývalého šéfa CIA by USA a jejich spojenci v případě ruského atomového útoku na Ukrajině měli zlikvidovat ruské konvenční jednotky a jejich vybavení, potopit černomořskou flotilu nacházející se v Sevastopolu na Krymu a taktéž všechny ruské lodě v Černém moři. Ačkoli Petraeus pro Bidenův kabinet nepracuje, jedná se o zběhlého insidera, který patrně dokáže odhadnout možnou reakci Washingtonu – kdyby takový hypotetický scénář nastal. Podle jednoho penzionovaného generála a bývalého operativce Pentaganu mohou pohotovostní plány Bílého domu na ruskou eskalaci na Ukrajině zahrnovat i odvetný jaderný úder.
Zkusme si představit, jak by asi Vladimir Putin – plovoucí na eskalační vlně – reagoval? Je tak obtížné domyslet si do důsledků takový krok do míst, odkud nemusí být návratu?
Proč si nikdo nepoloží otázku, jak předejít tomu, aby Kreml na Ukrajině taktické jaderné zbraně nasadil? Jestliže Vladimira Putina a jeho nejbližší okruh považujeme za esenci šílenství a nevypočitatelnosti, je rozumné je v tom nejen utvrzovat, ale i povzbuzovat? Ano, nezákonná anexe ukrajinského území podstatně ztížila možnosti napůl pohřbené diplomacie – alespoň v blízké době – jenže destrukce ruských konvenčních sil by v očích Kremlu logicky zvedla hodnotu jeho jaderného arzenálu a nutkání jej použít.
Na dokreslení uvádíme ještě několik screenshotů za poslední měsíc. Veselý v nich prokazuje chabé znalosti, používá argumentační fauly a pokračuje v podpoře Kremlu:
- V souladu s ruskými propagandisty prohlašuje, že Bidenovu návštěvu v Kyjevě Putin „dovolil“.
- Odvolává se na tvrzení Branko Marcetice z amerického levicového webu Jacobin, podle nějž je provokací pro Rusko posílat i jen lehké zbraně na Ukrajinu (Marcetic sdílí kremelské lži o Majdanu jako převratu vyvolaném neonacisty).
- Ohledně ekonomické situace Ruska po sankcích cituje amerického marxistického ekonoma Richarda Wolffa.
- Nekriticky adoruje Seymoura Hershe za jeho článek o zničení plynovou Nord Stream (o serióznosti článku a jeho autora jsme psali zde a zde) a skromně píše o „nepřesnostech“.
- Teatrálně se ptá, proč nebyl po zničení Nord Streamu aktivován článek 5 smlouvy o NATO. Odpověď je jednoduchá – Nord Stream 1 patří firmě ve vlastnictví soukromých společností, Gazprom má 51procentní podíl. Nord Stream 2 je dceřinou společností Gazpromu.
- Vedle výše zmíněného slaměného panáka si posloužil i dalším, totiž „řečnickou otázkou“, zda se budou na Ukrajinu posílat jaderné zbraně.
- Zpochybňuje záměr Ukrajiny deokupovat Krym.
- Píše o bombardování Kosova [?].
- Chce mír, ale argumentuje jadernou válkou, jako by jí snad hrozil Západ.
- Požaduje referenda za mezinárodního dohledu, což je zcela absurdní návrh, když Rusko některá území okupuje už devět let, tisíce lidí před okupanty uprchly, další tisíce byly zabity, odvlečeny do Ruska nebo do války a Rusové okupovaná území dosídlili lidmi z říše.
