Na den přesně tři roky poté, co byl v České republice zjištěn první nakažený koronavirem, uspořádala iniciativa Inovace republiky odborné občanské fórum Česká cesta z covidu, v jehož závěru proběhl křest knihy Česká cesta z covidu. Cílem fóra bylo diskutovat zkušenosti, ověřená data a vyhodnocovat dění, ke kterému se, bohužel, stále mlčí a reflexe z řad mediálního i politického prostředí pořád chybí. Proběhlo několik odborných diskuzních panelů, z nichž nejkontroverznější byl hned ten úvodní pod názvem „Krizová komunikace státu, primární péče a strategie léčby Jaký měl být správný postup?“. Jeho účastníky byli právník a vysokoškolský pedagog, specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví. Ondřej Dostál, viroložka Hana Zelená, psychiatr Jan Vevera, psycholog Vojtěch Pišl a epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran.
Právník Ondřej Dostál připomněl, jak bylo v té době prakticky nemožné dostat se k údajům, které mělo ministerstvo zdravotnictví k dispozici, ale odmítalo je poskytnout veřejnosti a jednotlivým zájemcům. Nakonec však byla informační bariéra přece jen zdolána. „Ústavní soud konstatoval, že odmítání informací s odkazem na zákonný štít, který si ti ministerští statistici postavili dávno před covidem už v roce 2015, aby nemuseli komunikovat s veřejností, neexistuje. A ostře zkritizoval ministerstvo, že nedává laikům významné statistické informace o úmrtnosti, o nemocnosti a tak dále, neboť k tomu není žádný důvod. A toto je důležitá věc, kterou si zapamatujme, že právo vědět, co zdravotnictví dělá i nedělá, máme bez rozdílu chytrý-hloupý, odborník-neodborník. Kdo si požádá o informace, měl by je dostat,“ zdůraznil Ondřej Dostál.
Fotogalerie: - Kronika doby covidové
Rozhodovali i ti, kteří profitovali z prodeje PCR testů
Viroložka Hana Zelená upozornila, že velkou chybou v covidovém období bylo, že se vláda obklopila odborníky, kteří ovšem ne všichni dobře rozuměli té problematice. „Uvedu to na příkladu, kdy byla ustavena tzv. laboratorní skupina, která rozhodovala o strategii testování a o tom, kdo se bude jakým způsobem testovat. Nebyl v ní ani jeden virolog, dokonce nebyl přizván ani zástupce Národní referenční laboratoře pro respirační viry. Naopak tam byli zástupci nejrůznějších úřadů, institucí, byli tam biochemici, biologové, dokonce tam byli jako zástupci i lidé, kteří profitovali z prodeje těch PCR testů. A tito lidé vlastně řídili strategii testování,“ konstatovala Hana Zelená, vedoucí oddělení virologie a zástupkyně vedoucího centra ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě.
Potom se dle ní nemohl nikdo divit, že se úplně eliminoval vliv klinických lékařů. „A úplně se změnilo paradigma toho, jakým způsobem by se měla stanovovat diagnóza a kdo by měl rozhodovat o tom, jaká vyšetření se budou danému pacientovi indikovat. V důsledku toho člověk, který byl testován pozitivně, bez ohledu na to, jestli měl, nebo neměl příznaky, byl označen za nemocného, byly mu nařizovány nesmyslně dlouhé karantény, izolace a ostatní z toho se odvíjející. A když se vyskytli lidé, kteří na to měli jiný názor nebo se divili, že se najednou přistupuje k diagnostice pacientů jiným způsobem, než se to dělalo dříve, tak byli označováni za dezinformátory, byli dehonestováni, na jejich názor nebyl brán zřetel. Byli poškozeni i ve své kariéře. Proto neměli odborníci se svými názory odlišujícími se od mainstreamu odvahu veřejně vystoupit,“ poukázala viroložka.
Nepřímý důsledek šíleného tlaku na aplikaci vakcíny
Za další velkou chybu považuje to, že ti, kteří rozhodovali, nekriticky přejímali pokyny z mezinárodních organizací, konkrétně ze Světové zdravotnické organizace, aniž by si udělali vlastní analýzu toho, jak by se v covidové pandemie měla strategie provádět. „Další velké téma je vakcinace. Víme dobře, že očekávání, která zpočátku byla, se nevyplnila, že účinnost byla podstatně nižší, než nám bylo slibováno na začátku. Dokonce se vyskytují nezanedbatelné nežádoucí vedlejší účinky, které byly popírány a bagatelizovány. A opět ti odborníci, kteří na tato rizika upozorňovali, byli vyřazeni z veřejnoprávních médií a nebyl jim dáván prostor, aby tyto názory mohly zaznít. Byl to velmi nešťastný nátlak, zastrašování a citové vydírání, jakým vláda a ti privilegovaní odborníci působili na veřejnost, jakým způsobem byli lidé v podstatě nuceni k tomu, aby se podrobili tomu nepovinně povinnému očkování, aby se podrobovali těm testům a tomu všemu,“ kritizovala Hana Zelená.
Popisek: MUDr. Hana Zelená, Ph.D., viroložka. Foto: Hans Štembera.
Tento postup vyústil v to, že řada lidí ztratila důvěru jednak v tyto instituce, jednak i ve vědu, v lékaře i v medicínu. „Dnes to vidím na tom, že spousta lidí nejen že nedůvěřuje covidovému očkování, ale lidé přestávají důvěřovat i běžným základním očkováním, protože byli v podstatě obelháni vládou. Dnes mají obavu z bezpečnosti i těch běžných vakcín, které jsme byli zvyklí dávat malým dětem. Mám velký strach z toho, že se může skutečně stát, že klesne ochota lidí nechat očkovat své děti vůči nejrůznějším nemocem, které rozhodně nebyly ze světa vymýceny a které by se mohly zase vrátit, kdyby se ta proočkovanost snížila. Je to nepřímý důsledek toho naprosto šíleného a nekritického tlaku na aplikaci té covidové vakcíny,“ uvedla viroložka Hana Zelená.
Koncept vakcíny založené na mRNA v této epidemii selhal
Profesor Jiří Beran ve svém příspěvku odkázal na to, že už v březnu 2020 vyšla publikace, která shrnovala výzkum jedné z nejprestižnější institucí Oxfordské univerzity, které šéfoval v té době profesor Ratcliffe. „A ten v době, kdy se tam dokončoval výzkum s Inosin pranobexem, získal Nobelovu cenu, ale získal ji za pochody kyslíku v buňce. A oni zjistili, že když si vezmete ten lék, tak kromě toho, že vám dramaticky zvedá počet bílých krvinek, hlavně těch proti tomu viru, tak ho zvedá už za 90 minut. To se u nás nesetkalo s pochopením, když jsem o tom hovořil, tak jsem za to byl dehonestován. Dotažené do konce to bylo v Indii, kde se našla farmaceutická společnost, která lék začala vyrábět, provedla všechny klinické studie a v dubnu 2022 ho měla registrován pro léčbu covidu,“ připomněl epidemiolog Jiří Beran.
Psali jsme:
Vyjádřil zklamání z toho, že v České republice se tomu nikdo nevěnoval. „Mě samozřejmě mrzí, že v Indii má možnost 1,4 miliardy lidí používat tento lék k léčbě covidu, ale u nás se neuvažuje ani o tom, že by to mohlo být něco, čemu by se ti vědci, kteří proti němu vystupovali, mohli zabývat, aby se tento lék dal použít v případě jakékoli virové pandemie. O vakcinaci toho bylo řečeno hodně. Jestliže se na začátku říkalo, že ochrání proti infekci, nebyla to pravda. Ochrání to vůči přenosu viru, nebyla to pravda. Ochrání to vůči těžkému covidu, nebyla to pravda. Koncept vakcíny založené na messengerové ribonukleové kyselině (mRNA) je koncept, který v této epidemii selhal,“ řekl profesor Jiří Beran a odstartoval tím hodně vzrušenou polemiku.
Hospitalizováni při druhých infekcích jsou více očkovaní
„Já se nemohu ovládnout. Fakt si myslíte, že selhal při ochraně těch starých lidí, pane kolego? Tomu, bohužel, data, která mám, neodpovídají. Z čeho vyvozujete, že vakcíny u ohrožené skupiny selhaly? To, co jste říkal, není pravda. Buď se tady budeme honit na tom, co píší v novinách, nebo uděláme tu poctivou práci, kterou jste tady jen velmi zhruba nastínil, uděláte ji pořádně, napíšete ji do metodiky, pak si na to požádáte o grant, nějací lidé to prostudují, zda to dává smysl, potom na to dostanete 7 milionů a uděláte to. Takhle na pódiu o tom mluvit, nemá význam,“ rozlítil se profesor Jan Vevera, vysokoškolský pedagog a přednosta psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Epidemiolog Jiří Beran reagoval klidným tónem vysvětlením a poukázáním na skutečnost, že na webových stránkách ministerstva zdravotnictví jsou každý den dostupná data o tzv. druhých infekcích, která vypovídají o tom, že vakcíny zas až tolik nepomáhají. „Máme lidi, kteří jsou očkovaní a covid prodělali. A na druhé straně je skupina lidí, kteří covid jenom prodělali a nebyli očkovaní. A když se na ta data podíváte, tak s hrůzou zjistíte, že počet hospitalizací a počet hospitalizací na jednotce intenzívní péče je vyšší ve skupině očkovaných, co prodělali covid při tom druhém covidu, oproti lidem, kteří nebyli očkovaní, měli covid a pak ho měli znovu. A to je divné. Vezměte si je, čtěte sloupce a porovnejte. To může udělat každý. Já jsem to udělal a poslal jsem to na ministerstvo. A oni mi napsali, že tak se to počítat nedá. Hotovo,“ poznamenal profesor Jiří Beran.
Nedůvěřujme slepě vládě ani těm, co jsou v médiích za autority
To jeho oponenta vůbec neuklidnilo. „Proč to nenapíšete do odborného časopisu, proč to píšete na ministerstvo? Nezlobte se, ale jako profesor máte psát do odborných časopisů, a ne na ministerstvo. To je náš džob,“ odtušil psychiatr Jan Vevera. „Pane profesore, já píšu hodně do odborných časopisů a patřím mezi nejvíc citované české lékaře v zahraničí,“ reagoval vakcinolog. Jeho protivník v debatě pak vytasil argument, že profesor Beran označil jednu svou práci za prospektivní studii. „Když se pan profesor zaštiťuje svojí odborností a nerozumí tomu, jaký je rozdíl mezi prospektivní studií a postmarketinkovým sledováním, tak je to asi stejné, když bych se vrátil do své vojenské kariéry, jako když nerozumíte rozdílu mezi vzduchovkou a kulometem,“ řekl Jan Vevera. „Slibuji, že ta data vezmu a budu je publikovat,“ uzavřel smířlivě profesor Jiří Beran.
Dozvuky této výměny názorů pak byly patrné v závěrečném shrnutí, o které úvodní pětici panelistů požádal moderátor Robin Čumpelík. „Přijímejme informace víc rozumem, nikoli vírou. Buďme připraveni na to, že se můžeme mýlit a že musíme v takovém případě změnit svůj náhled. Nedůvěřujme slepě vládě ani těm, co jsou v médiích za autority. Ale na druhou stranu je zase úplně neodmítejme, vyhodnoťme si všechno tak, jak nám postačuje rozum, který nám byl dán,“ vyzval právník Ondřej Dostál. „Hlavně je třeba, aby nebyl nikdo trestán nebo nějakým způsobem ostrakizován za svůj názor. Aby každý mohl svůj názor říci nahlas, což je předpoklad toho, aby nějaká reálná diskuse vůbec mohla probíhat,“ pokračovala viroložka Hana Zelená.
Role odborníků je produkovat data, nikoli názory
„Ale ty názory mají být formulovány na základě jasných, dohledatelných dat. Článek můžete napsat tak, že prezentujete data bez názoru. Nevěřte lidem, kteří nejsou schopni v odborných žurnálech publikovat svoje data. To nejsou odborníci. Nařízení už pak mají vydávat politici. Ti za to nesou politickou odpovědnost. Ale role odborníků je produkovat ta data. Ne názory,“ sdělil psychiatr Jan Vevera. „Důležité je všímat si toho, kdy je některý argument platný a kdy není. Mě jako psychologa, který se zabývá argumentací, zaujala situace, kdy pan profesor Beran tvrdil, že očkování nepomohlo ohroženým populacím a následně to zdůvodnil tím, že žádná česká studie nevyšla, a vůbec nekomentoval desítky a stovky studií, které tvrdí něco jiného, než tvrdí on. Takže jsme úplně utekli od té otázky, o kterou nám šlo,“ zmínil psycholog Vojtěch Pišl. „Používejme selský rozum a mějme úctu k jinému názoru,“ rozloučil se profesor Jiří Beran.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
