Kulatiny svého partnerství zástupci měst oslavili letos v Handlové. „Přestože partnerství před půl stoletím nevzniklo z iniciativy města, ale dá se říct stranickým úkolem, ani si neumíme představit, že bychom v něm nepokračovali,“ říká starosta Zábřehu František John.

Města připravují třeba výjezdy mladých lidí, ale i seniorů či spolupráci spolků, ve hře je rovněž účast na fotbalovém turnaji.

Města Olomouckého kraje udržují často partnerství s více samosprávami napříč Evropou. Ve většině případů je ale pořád nejaktivnější kontakt se slovenskými protějšky, shodují se starostové z regionu. Ten byl přitom, jak už zmínil první muž Zábřehu, kdysi zahájen nařízením sekretariátů komunistické strany.

Například Šternberk si velmi cení smlouvy s městem Dobšiná. „Mnohé Šternberany už pojí s obyvateli Dobšiné letitá přátelství, kontakty probíhají mezi turistickými a sportovními oddíly či školami,“ popisuje mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.

Na výjezdu starosta potkal budoucí manželku

Ani družby ovšem nevznikaly vždy snadno, jak ukazuje historie vztahu Šumperka s Prievidzou.

„Když jsme za socialismu přijeli na výměnné setkání studentů, tak po nás házeli chlebem a nadávali nám do Čehúňov (hanlivé označení pro Čechy – pozn. red.). Potom když jsme přišli do rodin, už to bylo skvělé a loučili jsme se jako nejlepší přátelé,“ vzpomíná paní Marie ze Šumperka na první výjezd.

Slovenské sídlo se 45 tisíci obyvateli je teď jedním z nejlepších partnerských měst Šumperka.

Litovel si zase hýčká partnerství s Revúcou, rovněž z doby před více než padesáti lety. Starosta Viktor Kohout se premiérově zúčastnil výjezdu na Slovensko po svém prvním zvolení před pěti lety.

„Partnerství má pozitivní dopad jak na naše město, tak na mě osobně. Když jsem tam byl poprvé, našel jsem si tam manželku,“ prozrazuje. S Revúcou spolupracují i školy, které vysílají žáky na výměnné pobyty.

„Měníme si též pedagogy, což je přínosné i pro znalost slovenštiny. Probíhají také kulturní výměny – litovelské kapely a soubory jezdí na festival v Revúci a slovenské kapely přijíždějí na naše Hanácké Benátky,“ popisuje Kohout.

Partnerská města už dnes mají z celé Evropy

Města z regionu už však udržují vazby i jinde než jen v rámci někdejšího společného státu. Nejčastěji s Polskem, ale také Německem, jižní, nebo naopak severní Evropou, Ukrajinou či Švýcarskem.

„Hodně intenzivní jsou naše vazby s německým městem Günzburg, kde žijí potomci Němců odsunutých ze Šternberka po druhé světové válce. Letos proběhne výměnný pobyt dětí, které přijedou do Šternberka na přelomu září a října. V Günzburgu též účinkují s velkým úspěchem naše umělecké soubory a kapely,“ shrnula Černocká.

Jedním z nejmladších partnerství mezi městy z kraje se zahraničními samosprávami je vazba Přerova a černohorského Kotoru. Smlouva byla podepsána v roce 2016.

„Pojítkem je osobnost Františka Rasche – přerovského rodáka, který byl významným účastníkem vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Boce Kotorské,“ nastínila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.

Olomouc zase už 32 let udržuje spolupráci se švýcarským městem Luzern, nedávno tam například vyjela delegace.

„Luzern je jedním z velmi strategických měst, se kterým se můžeme více propojit nejen v rámci moderních technologií, ale i v oblasti kultury – třeba s její prezentací – nebo v souvislosti s výměnným hostováním umělců,“ sdělil náměstek primátora pro kulturu a cestovní ruch Viktor Tichák.