Ranní okénko - Trh se nenechal rozhodit daty z eurozóny

ČNB dnes zveřejní stav devizových rezerv za únor, během kterého koruna vůči euru posílila o 28 halířů. Důvod k aktivitě na devizovém trhu tedy nebyl potřeba. V absenci stěžejních ekonomických dat americký akciový index S&P 500 včera vzrostl mírně o 0,07 % a výnosy amerických vládních dluhopisů poskočily. Výnos na dvouletém dluhopisu se dostal na 4,88 % (+6bb proti začátku dne) a desetiletém na 3,96 % (+3bb proti začátku dne). K výraznějšímu pohybu došlo u německého bundu, kde dvouletý výnos vzrostl na 3,31 (+12bb) a desetiletý na 2,75 (+10bb). Hnacím motorem byly jestřábí komentáře Roberta Holzmanna z ECB, který se řadí tradičně mezi jestřábí centrální bankéře. Evropský akciový index si připsal zisk o 0,44 %, DAX o 0,48, zatímco pražská burza zůstala na nule. Investoři si nenechali pokazit náladu horším výsledkem Sentix indexu pro eurozónu, který prohloubil pokles z -8 na -11 bodů, zatímco tržní odhad se ustálil na -5,5. Pod očekáváními skončily také maloobchodní tržby v eurozóně (+0,3 % m/m namísto +0,6 % m/m). Rozdíl reality a odhadu je ale částečně dán revizí historických dat. Nicméně v aktuálním prostředí jestřábě naladěného trhu, kdy nedávno došlo k přehodnocení očekávané výše sazeb vzhůru, mohou být špatné zprávy z ekonomiky, především pokud se týkají spotřeby domácností, nakonec dobrými zprávami pro akcie. Volatilitu do obchodování může přinést závěr týdne, který nabídne měsíční statistiku z trhu práce. Od Fedu se na příštím zasedání 22. března očekává hike o 25bb, nicméně někteří členové Fedu se nechali slyšet, že možnost 50bb hiku by prozatím zcela nesmetli ze stolu. Případné překvapení v podobě silnějšího trhu práce by tak mohlo rozšířit část trhu přiklánějící se k 50bb navýšení sazeb. Aktuálně je tržní očekávání nastaveno 69,4:30,6 ve prospěch 25bb hiku.

Pohled zpět:

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB. Stejně jako v předchozím kvartálu i tentokrát postihl reálný pokles mezd všechna sledovaná odvětví. Zajímavé je, že v datech nevidíme výrazný rozdíl meziročního vývoje mezd mezi energeticky náročnými průmyslovými sektory a méně náročným sektorem služeb. To ukazuje na odolnost vůči energetickému cenovému šoku. S výše zmíněným odhadem růstu nominálních mezd letos v průměru o 10 % je utažený trh práce nadále zdrojem inflačních tlaků a jedním z důvodů, proč neočekáváme rychlý sestup meziroční míry inflace k 2% cíli. Více v komentáři zde: https://bit.ly/3SY06Z1