„Řešíme to, ale s velkou pravděpodobností budeme činnost strany ukončovat,“ řekl televizi CNN Prima News Keremidský. „Víceméně jsme z větší části ve shodě, že s koncem mandátu pana prezidenta skončíme i my,“ uvedl. Odmítl ale, že by Zeman měl na ukončení činnosti strany nějaký vliv. „Že by nám říkal, zda musíme ukončit činnost, to určitě ne,“ podotkl.
Odmítl, že by došlo ke sloučení s jinou levicovou stranou, například s ČSSD. To dříve svým výrokem naznačil i předseda sociálních demokratů Michal Šmarda, když SPOZ označil za stranu odpadlíků. Hovořil tak o nich z důvodu, že celou svoji činnost spojili s politikou Miloše Zemana, který nyní odchází do důchodu.
Nejedlý, Hlinovský, Kaše a další. Kdo balí se Zemanem a jak se zapsali |
Keremidský řekl, že žádné jiné strany neměly o sloučení zájem. „Kdyby se někdo ozval, tak bychom to řešili, ale k tomuto rozhodnutí jsme se nedostali,“ dodal. Podle něj byl problémem mohly být i různé zákonné náležitosti při slučování stran.
Největší úspěchy zažila strana pod Zemanem
Strana vznikla z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana v roce 2009. Ustavující sjezd se konal v březnu 2010, kdy byl předsedou zvolen Zeman. Strana je s prezidentem úzce spojena a v minulosti střídavě vkládala do svého názvu a opětovně z něj vypouštěla slovo Zemanovci.
Zeman na sjezdu SPOZ varoval před koalicí poražených, novým lídrem je Šulc |
Uskupení dosáhlo svého největšího úspěchu pod Zemanovým vedením. Ve sněmovních volbách v roce 2010 získalo 4,33 procenta. V roce 2013 strana dosáhla na 1,51 procenta, ve sněmovních volbách v roce 2017 oslovila 0,36 procenta voličů.
Zemanovi se tak nepovedlo dostat stranu na výsluní ani „znásilněním“ Ústavy, když po pádu vlády Petra Nečase jmenoval novou v čele s Jiřím Rusnokem a řadou Zemanovců, a to navzdory tomu, že neměla žádnou oporu ve Sněmovně. Vláda fungovala několik měsíců bez důvěry, než byla nucena se nakonec odporoučet.
