Mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru BIOCEV vyvinul účinnou látku proti jednobuněčnému organismu Naegleria fowleri žijícímu v teplé vodě. Může být průlom ve snaze léčit napadené jedince trpící děsivou nemocí, kterou prvok vyvolává.

Mezinárodní tým parazitologů @science_charles a medicinálních chemiků @IBT_CAS z BIOCEV vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi. Naegleria fowleri napadá lidský mozek a přes veškerou moderní léčbu 97 % případů končí fatálněhttps://t.co/RJduAYUYtF pic.twitter.com/oxFPZJBVWH

— BIOCEV_SCIENCE (@BIOCEV_science) March 8, 2023

Nová látka dokázala vyléčit infekci u myší, informuje BIOCEV na svém webu. 

Spolu s ní objevili vědci další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly používat proti malárii nebo spavé nemoci. Oba objevy publikoval časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy, vydávaný Americkou společností pro mikrobiologii.

Šokující epidemie v Ústí

Mozkožravý parazit Naegleria fowleri způsobuje nemoc PAM. Lidi obvykle infikuje při plavání v teplé vodě. Tato améba (jednobuněčný tvor pohybující se pomocí panožek) se do těla dostane nosní dutinou, podél čichového nervu putuje do mozku. Tam se živí tkání i krvinkami a rozkládá mozkové buňky. 

Ve většině případů končí infekce smrtí.

Životní cyklus parazita Naegleria fowleri. | zdroj: kredit-Centers for Disease Control and Prevention

Příznaky PAM začínají obvykle pět dní po expozici a pacienti po několika dnech podlehnou poškození mozku.

Přes častější výskyt v teplejších oblastech drží paradoxně smutný historický rekord největší epidemie PAM Česko, připomíná web Akademie věd. V šedesátých  letech minulého století se nakazili návštěvníci krytého bazénu v Ústí nad Labem. Zemřely dvě desítky vesměs mladých lidí.

PAM každopádně není běžné onemocnění. Třeba v USA dosud evidují méně než dvě stovky případů nákazy, z nichž drtivá většina skončila úmrtím člověka. Poměrně často se ale PAM objevuje v Pákistánu.

„Motivací pro nás bylo, že PAM je vzácné onemocnění, které nespadá do oblasti výzkumu lukrativního pro farmaceutické společnosti," vysvětluje německý vědec Martin Zoltner, vedoucí nově zřízeného Oddělení pro objevování léčiv v centru BIOCEV.

Parazitolog Róbert Šuťák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV a Martin Zoltner založili výzkum na inovativním pokusu využít některé známé sloučeniny, například akoziborol účinný proti spavé nemoci. Jeho účinek proti PAM však nebyl dostatečný. Až díky spolupráci s Lukášem Wernerem a Janem Štursou, medicinálními chemiky z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru BIOCEV, se podařilo najít příbuznou molekulu, která byla schopna zabíjet kultivované améby.

Zbavíme se děsivé nemoci?

„To, že jsme mohli prokázat vyléčení PAM na experimentálním zvířecím modelu, bylo skvělé,“ upozorňuje Róbert Šuťák. „Experimentální léčba buď významně prodloužila přežití, anebo dokonce myši infikované patogenem Naegleria fowleri vyléčila.“

Další vývoj léku pro lidské pacienty je zatím nejistý, ale chemici Lukáš Werner a Jan Štursa jsou optimističtí. „Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci.“

Pro vývoj je navíc důležité, že nebyla pozorována žádná toxicita související s léčivem, upozorňují vědci

Stejný tým vědců také publikoval objev, že nová česká protirakovinná látka MitoTam z laboratoře profesora Jiřího Neužila z Biotechnologického ústav v centru BIOCEV může být využita při léčbě malárie, spavé nemoci nebo leishmaniózy.

„Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ říká Róbert Šuťák a zdůrazňuje:

„To nám napovídá, jaké látky v budoucnu testovat na repurposing – přístup, kdy se již existující a schválená léčiva používají pro nové terapeutické účely. V tomto případě je obzvláště nadějné, že MitoTam již úspěšně prošel částí klinického hodnocení, a je tak k pacientům blíže než úplně nová látka.“