8°C
Konec smrtícího „mozkožrouta“? Češi vyvinuli lék proti parazitovi, který zabíjel i u nás
Organismus s latinským názvem Naegleria fowleri žije ve vodě a vzácně napadá i člověka. Dostane se do nosní dutiny a postihuje mozek, kde ničí mozkovou tkáň. Způsobuje halucinace, kóma a smrt. Proto se mu lidově říká „mozkožrout“. I přes veškerou moderní léčbu až 97 % případů končí fatálně. V 60. letech minulého století propukla v Česku dosud největší epidemie nákazy a má na svědomí 16 obětí ve věku od 8 do 25 let. A jsou to právě čeští vědci, kteří vyvinuli a úspěšně otestovali látku proti tomuto smrtícímu cizopasníkovi. Ta by mohla zabírat i při léčbě malárie nebo spavé nemoci.
Lékaři zdůrazňují, že Naegleria fowleri není bakterie, ale prvok, což je miniaturní živočich. Nemoc, kterou může způsobit člověku, se jmenuje amébová meningoencefalitida (PAM).
„Lidově se amébě skutečně říká požírač mozku, ale nepožírá mozkovou tkáň, způsobuje její fatální poškození,“ uvedl epidemiolog MUDr. Rastislav Maďar.
Amébě se daří ve sladké a teplé vodě, přežije i teplotu nad 40 stupňů. Nakažení prvoka většinou vdechnou přes nos. Odtud se přesouvá do mozku a napadá nervovou tkáň. První příznaky se objevují jeden až sedm dní od vstupu parazita do těla člověka. Mezi ně patří např. bolení hlavy, horečka, zvracení a tuhnutí krku. Bohužel nákaza postupuje rychle, pacient začíná mít později halucinace a během několika dní umírá.
Nákaza amébou se obvykle vyskytuje v jižních státech USA a je velmi vzácná. Na Floridě bylo od roku 1962 hlášeno 37 případů. 30 lidí se nakazilo při koupání v jezerech, tři při vyplachování nosu vodou z vodovodu a jedna osoba se nakazila vodou, kterou použila na domácí vodní skluzavku.
Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci bylo tímto smrtícím prvokem v letech 1962 až 2015 napadeno 138 Američanů. Jen tři z nich přežili. Přesto napadá améba člověka velmi vzácně, po celém světě jí podlehlo 200 lidí. I přes veškerou moderní léčbu 97 % případů končí fatálně.
„Mozkožrout“ zabíjel i v Česku
Podle některých zdrojů může přežívat i v bazénu, pokud není dostatečně ošetřený chlorem. Možná právě to způsobilo v 60. letech minulého století největší epidemii, která vypukla v plaveckém bazénu Ústí nad Labem a má na svědomí 16 obětí ve věku od 8 do 25 let. Událost tehdy přilákala pozornost celého světa a v podstatě vědcům pomohla ve výzkumu améb.
A jsou to právě Češi, kteří jsou na cestě za lékem proti „mozkožroutovi“.
Multidisciplinární tým parazitologů a chemiků z laboratoří Přírodovědecké fakulty UK a Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV ve Vestci u Prahy oznámil, že vyvinul a úspěšně otestoval látku proti tomuto smrtícímu cizopasníkovi.
Jejich snaha vedla k objevu několika potenciálně průlomových látek účinných proti devastujícím parazitárním infekcím, jako jsou malárie, spavá nemoc a právě primární amébová meningoencefalitida. Oba objevy publikoval časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy, vydávaný Americkou společností pro mikrobiologii.
Právě smutný český rekord z Ústí nad Labem pomohl vědcům ve snaze najít lék. „I toto byla motivace, proč se věnovat výzkumu látek proti této nemoci,“ uvádí parazitolog a hlavní autor publikace Róbert Šuťák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV.
„Další motivací bylo, že PAM je vzácné onemocnění, které nespadá do oblasti výzkumu lukrativního pro farmaceutické společnosti,“ vysvětluje německý vědec Martin Zoltner (Přírodovědecká fakulta UK), vedoucí nově zřízeného Oddělení pro objevování léčiv v centru BIOCEV.
Experimentální léčba prodloužila přežití
Róbert Šuťák a Martin Zoltner založili výzkum na inovativním pokusu využít některé známé sloučeniny, například akoziborol účinný proti spavé nemoci. Jeho účinek proti PAM však nebyl dostatečný. Až díky spolupráci s Lukášem Wernerem a Janem Štursou, medicinálními chemiky z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, se podařilo najít příbuznou molekulu, která byla schopna zabíjet kultivované améby.
„To, že jsme mohli prokázat vyléčení PAM na experimentálním zvířecím modelu, bylo skvělé,“ dodává Róbert Šuťák. „Experimentální léčba buď významně prodloužila přežití, anebo dokonce myši infikované patogenem Naegleria fowleri vyléčila.“
Ohledně dalšího vývoje léku pro lidské pacienty jsou chemici Lukáš Werner a Jan Štursa optimističtí. „Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci.“ Pro další vývoj je navíc důležité, že nebyla pozorována žádná toxicita související s léčivem.
Lék i proti malárii a spavé nemoci
Stejný tým vědců také publikoval objev, že nová česká protirakovinná látka MitoTam z laboratoře prof. Jiřího Neužila (Biotechnologický ústav AV ČR v centru BIOCEV) může být využita při léčbě malárie, spavé nemoci nebo leishmaniózy.
„Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ říká Róbert Šuťák a dodává: „To nám napovídá, jaké látky v budoucnu testovat na tzv. repurposing – přístup, kdy se již existující a schválená léčiva používají pro nové terapeutické účely. V tomto případě je obzvláště nadějné, že MitoTam již úspěšně prošel klinickým hodnocením fáze 1/1b, a je tak k pacientům blíže než úplně nová látka.“
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.