V Everettově „mnohočetném“ vesmíru může vést každá nová událost k jinému výsledku. Počet možných alternativních výsledků se rovná počtu světů. Například řidič auta vidí chodce, jak mu vběhne do cesty. V první realitě se mu snaží vyhnout a sám se zabije. Ve druhé se dostane do nemocnice a přežije, ve třetí realitě zahyne chodec. Počet alternativních scénářů je nekonečný. Everettovu teorii ale vědecký svět považoval za fantastickou a nakonec upadla v zapomnění.
V Oxfordu ale nyní zjistili, že Everett se vydal správným směrem. Experimentálně prokázali, že atomové částice zaujímají nejasnou „superpozici“, ve které mohou současně rotovat různými směry, nebo se objeví ve stejnou dobu na různých místech. Hlavním závěrem jejich objevu je, že keříčkovité struktury, které vznikají při štěpení vesmíru na paralelní verze sebe samého, objasňují pravděpodobnostní charakter v kvantové mechanice. To podle oxfordských vědců dokazuje, že žijeme v jednom z mnoha paralelních světů, a nikoli v jedinečném.
(zdroj: procproto.cz, foto: Pixabay)
