Nejlepší zpráva o Bohu je krása, říká herečka a scenáristka Lucie Trmíková

12. březen 2023

Co se děje v jejím nitru, když píše a hraje postavy jako Terezii z Lisieux, Matku Terezu nebo Růženu Vackovou z nejnovější hry Ženy držte huby!? To přišla do Hergot!u poodhalit herečka a scenáristka Lucie Trmíková, držitelka Thálie a Ceny Alfréda Radoka a členka divadelního souboru JEDL.

Trmíková se nechala se pokřtít v dospělosti a víra ji taky provází i v divadelní tvorbě. „Pro mě je strašně důležitý dialog s Bohem. Vnímám ho jako partnera, ale samozřejmě vůbec nedokážu a ani nechci rozlišovat, co z toho dialogu je víc můj vnitřní hlas a co je víc on. Protože jakým on jiným může mluvit hlasem než mým vnitřním?“ Umění je pak podle ní prostředek, jak se k Bohu přiblížit: „Pro mě je nejlepší zprávou o Bohu krása.“

Čtěte také

V každé postavě, kterou hraje, se Lucie snaží najít kus sebe. V představení o architektovi Janu Blažeji Santinim zase hraje Moudrost. „Já si v představení Santini plním takový sen. Jak jsem v té katolické církvi, tak tam nejsou ženy, které by mohly vést obřad. A já ho tady vedu a jsem ten Bůh. Vlastně nemám ráda, když je Bůh vnímaný jenom v té mužské osobě.“

Svými hrami chce Lucie diváky proměňovat. Ti ale musí přijít správně naladěni. „Jsou lidé, kteří přijdou do divadla a chtějí si jenom odpočinout. Tak to my jim neposkytneme a pak jsou nespokojení. Pak jsou lidé, kteří se tomu odevzdají a přestanou bazírovat na tom, že musí rozumět všemu, co se tam děje.“ Takoví jsou podle ní nejvzácnější.

Proč se Lucie nechala pokřtít zrovna v římskokatolické církvi? Co mají společného všechny hrdinky, které Lucie hraje? A v jakých okamžicích se v životě potkala s Bohem? Poslechněte si Hergot!.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.