Žacléř dá bonus těm, kdo si zařídí trvalý pobyt. Město chce více peněz z daní

  10:10
Dostat víc peněz ze státního rozpočtu chce Žacléř na Trutnovsku. Město se proto rozhodlo motivovat obyvatele, kteří zde žijí, aniž by tu měli trvalé bydliště, aby se přihlásili k trvalému pobytu. Za to jim vyplatí jednorázový bonus pět tisíc korun. Z rozpočtového určení daní získá město víc než trojnásobek.

Opravené Rýchorské náměstí v Žacléři (11.11.2020) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Stejný motivační příspěvek vyplácejí také jiná města. V Třemošnici na Chrudimsku se povedlo za rok přihlásit stovku lidí.

Žacléř se stejně jako další města podobné velikosti vylidňuje. V současnosti tu žije něco přes tři tisíce obyvatel, před deseti lety jich bylo téměř 3 400. Naproti tomu ve městě pobývají desítky, možná stovky lidí, kteří mají trvalé bydliště v jiné obci.

Zdejší radnice se to rozhodla změnit, zastupitelé na poslední schůzi schválili výzvu Staň se občanem města Žacléř.

„Pět tisíc korun je pobídka, aby lidé začali konat. Změna trvalého bydliště není náročná ani tak finančně, ale nějaký čas zabere. Není to u nás zařízeno tak, že člověk přijde na úřad, vyplní jeden formulář a tím to končí. Ta povinnost sahá mnohem dál,“ říká starosta Aleš Vaníček (nestraník, Náš Žacléř)

Za každého obyvatele s trvalým pobytem Žacléř pobírá od státu asi 17 tisíc korun ročně.

„Osobně znám několik lidí, kteří tady žijí, ale trvalé bydliště mají jinde. Když jsem se s nimi bavil, nevěděli, jak mechanismus funguje, ani že město, kde jsou přihlášeni, na ně bere peníze. Přitom žijí v Žacléři a chtějí po nás, abychom opravovali cesty, dělali údržbu zeleně a tak dále,“ vysvětluje starosta. Na trvalý pobyt jsou vázány také poplatky za odpad nebo za psa.

Vyplatí se to už s 50 přihlášenými

Pokud by se Žacléři podařilo získat 50 nových občanů, dostane z rozpočtového určení daní 850 tisíc. Po odečtení „náborových“ příspěvků v městské kase zbude 600 tisíc, v dalším roce by to bylo už celých 850 tisíc korun. Kolik lidí s trvalým bydlištěm hlášeným jinde v Žacléři žije, radnice netuší.

„Myslím si, že jich určitě budou desítky. Kdyby se díky této kampani přihlásilo padesát nebo šedesát obyvatel, budeme naprosto spokojení. Byl by to už zajímavý finanční přínos pro město,“ poznamenává starosta.

Z toho, že by náborové příspěvky někdo zneužil, nemá obavy. „Nejsme prvním městem, které něco takového udělalo. Zkušenosti z jiných obcí jsou jednoznačně pozitivní a říkáme si, že u nás by to nemělo být jinak,“ říká Aleš Vaníček.

13. července 2021

Podle zastupitele Martina Vlasáka (nestraník, Žacléřáci) by město mělo myslet také na mladé rodiny a finančně podpořit nově narozené děti:

„Výzva se mi zdá dost diskriminační k lidem, kteří zde žijí celý život a chtějí zde mít svoji rodinu. Na jednu stranu zvýhodníme ty, kteří se k nám nově nastěhují, na druhou stávajícím obyvatelům nedáme nic a pouze zvedáme poplatky za služby v našem městě.“

Podle starosty je podpora rodin tématem k diskusi: „Nebráním se diskusi o tom, abychom podobným způsobem podpořili porodnost ve městě, ale považuji to za úplně jinou kategorii příspěvku.“

Obyvatel ubývá, zájem roste

V roce 2013 v Žacléři podle statistiky žilo 3 381 obyvatel, o pět let později 3 131 a k lednu letošního roku 3 023. Prokazatelný úbytek není ve městě na první pohled zřejmý. Žacléř se stává čím dál výraznějším hráčem v cestovním ruchu. Výrazně tomu pomáhají investice do silniční infrastruktury a také přibližující se dálnice D11, která příhraniční region propojí s Polskem.

Krkonošský národní park, hornický skanzen Jan Šverma nebo dělostřelecká tvrz Stachelberg do Žacléře každoročně přivádějí tisíce turistů. V létě navíc ve městě zahájí provoz další unikátní atrakce - zážitková železnice. Na nevyužívané lokálce ze Žacléře do Lampertic budou turisté jezdit na šlapacích drezínách.

Vyhnané ceny nemovitostí a omezené možnosti pro developerskou výstavbu v krkonošských střediscích navíc do Žacléře v posledních letech lákají investory.

„Tím, jak se zvyšuje zájem o Žacléř a vznikají apartmánové byty a chalupy, opticky lidí ve městě neubývá,“ potvrzuje Aleš Vaníček.

V Třemošnici zbrzdili úbytek obyvatel

Jedním z měst, kde se Žacléř inspiroval, je stejně velká Třemošnice na Chrudimsku. Motivační pětitisícové příspěvky zavedla v loňském roce a kampaň tam měla nečekaný úspěch. K trvalému pobytu se od té doby přihlásilo sto obyvatel.

„Neznamená to, že by nám v absolutních číslech sto občanů přibylo, protože obec stárne a počet obyvatel mírně klesal, ale podařilo se nám díky tomu pokles zastavit,“ říká starosta Třemošnice Miroslav Bubeník (nestraník, Jsme s vámi).

Výzva pokračuje i letos. „Určitě to nebude trvalá akce, ale zatím jsme ji prodloužili i na letošní rok. Lidé se stále hlásí, i když už ne v takovém množství jako loni,“ poznamenává starosta.

Z rozpočtového určení daní Třemošnice dostává na jednoho obyvatele zhruba 14 tisíc korun, díky nově přihlášeným si tak ročně polepší o stovky tisíc, které může investovat. Dalším příjmem do obecní poklady jsou peníze z poplatků, které lidé dosud platili jinde.

Na konci loňského roku se stejnou iniciativou přišla také Květnice u Prahy, kde žijí necelé dva tisíce obyvatel. Podle nátoků do čistírny odpadních vod zde však pobývají odhadem až tři tisíce lidí. Ve srovnání s Třemošnicí nebyl zájem příliš velký. Třítisícový příspěvek obec vyplatila pouze dvěma desítkám zájemců.