Úděsné podmínky podle žalobce vedly ke smrti tří stovek krav. Přesto se v celkovém počtu jedná jen o malý zlomek zvířat. Státní veterinární správa (SVS) během loňského roku provedla téměř sedm tisíc kontrol v zájmových i hospodářských chovech. Počet zvířat, u kterých kontroloři našli závady a podezření na porušování zákona o týrání, se vyšplhal skoro na čtvrt milionu.

Z pohledu statistiky se nejedná o nijak mimořádné číslo, jako spíše standard posledních let. „Pokud jde o to, kolika zvířat se závady týkaly, je zde určitý meziroční nárůst. Přibližně 233 tisíc kusů v roce 2022 versus přibližně 172 tisíc kusů v roce 2021,“ vypočítal mluvčí SVS Petr Majer.

„Nicméně zde záleží na tom, v jakých chovech jsou závady zjištěny. Pokud se například v konkrétním případě jedná o chov drůbeže s desítky až stovkami tisíc kusů zvířat, je ve statistice vykazován počet zvířat v chovu, což může z tohoto pohledu statistiku značně deformovat. Zásadní je z tohoto pohledu procento kontrol se závadou, a to bylo v oba roky totožné,“ vysvětlil Majer.

Naprostou většinu závad nacházejí kontroloři v hospodářských chovech. Jedním z nich byl i výše popsaný případ z Chomutovska, ke kterému SVS zveřejnila aktuálně na svém webu záznamy.

„Býk a jalovice uvedené v protokolu byly vyhublé, jejich velikost a osvalení jednotlivých svalových partií neodpovídalo věku zvířat. Jalovici můžeme na základě jejího stáří 21 měsíců považovat za zakrslou. Při pitvě kadáverů úplně chyběl nejen podkožní tuk, ale i tuk v okolí ledvin, v dutině hrudní a břišní,“ stojí ve zhodnocení stavu zlomku zvířat v záznamu. 

S reakcí úřadu se nespokojila

Pachatelům hrozí až deset let vězení. Ochránci zvířat i lidé, kteří případ na sociálních sítích sledují, ale pochybují o tom, že se tak stane. Podle nich jsou tresty i vůle k odsouzení v Česku směšně nízké a snaha to změnit nepřichází ani od politiků.

Psát na ministerstvo kvůli podmínkám v hospodářských chovech se nejen kvůli měděneckému případu rozhodla i Markéta Chromcová. Odpověď, kterou dostala, vnímá jako všeobecnou, kterou automaticky dostávají všichni pisatelé. Přesto chce pokračovat a postup opakovat. „Budu psát dál, nevzdám to. Možná se mi všichni vysmějí, ale budu pokračovat,“ je odhodlaná. 

Organizace Obraz – Obránci zvířat spustila před třemi lety projekt Inspekce, kam mohou lidé hlásit anonymně týrání k dalšímu řešení. „Za tu dobu nahlásili pět set případů,“ upřesnil vedoucí komunikace Obrazu Ivo Krajc. Stává se ale, že se lidé bojí týrání hlásit. „Často jde o strach z postihu ze strany zaměstnavatele nebo ze sousedské pomsty. Takový strach může ještě umocnit, pokud má soused vlivnější postavení. Setkali jsme se třeba s případem, kdy se nahlašovatel obával aktivně vstoupit do případu, kde šlo o jeho souseda povoláním policistu. Takové případy se k nám často dostanou až ve chvíli, kdy do nich vstoupí někdo zvenčí, kdo nemá přímé vazby na tom konkrétním místě,“ přiblížil Krajc.

Když pak ohlašovatelé vidí, že jsou tresty nízké nebo žádné, jejich motivace týrání řešit a podstupovat rizika končí. 

Zvýšení trestů v současné době ale ministerstvo zemědělství iniciovat nebude. „Zvýšení pokut v zákoně na ochranu zvířat a zvýšení trestních sazeb v trestním zákoníku proběhlo v nedávné době. Z tohoto důvodu ministerstvo zemědělství nepřipravuje v tomto směru žádné návrhy,“ potvrdil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Vyloučil také, že by resort podpořil institut takzvaného ombudsmana pro zvířata, po kterém ochránci zvířat dlouhodobě volají. „Ministerstvo zemědělství nepodporuje zřízení dalšího státního úřadu, které by jistě bylo spojeno se značnými finančními náklady a s nutností navýšení počtu úředníků. Ochranou zvířat proti týrání se zabývá už existující kancelář veřejného ochránce práv. V rámci kanceláře veřejného ochránce práv je zřízen odbor stavebního řádu a životního prostředí, který se poměrně intenzivně věnuje také oblasti ochrany zvířat proti týrání. Vzhledem k tomu nepovažujeme zřízení dalšího ombudsmana za potřebné,“ doplnil Bílý.

Ekonomika má před utrpením přednost

Ochránce zvířat nepotěšila ani aktivita ministerstva na celoevropském poli. Evropská komise diskutuje o možném zákazu vývozu živých zvířat do zemí mimo Evropskou unii. Činí tak na základě petice, kterou podepsaly stovky tisíc lidí, i vlastního průzkumu mezi obyvateli unie. Transport je pro zvířata utrpením. „Jsou namačkána ve vozidlech, trpí extrémními teplotami a často nemají dostatek potravy, vody ani odpočinku. Mnoho z nich je zraněno nebo udupáno k smrti,“ upozornila předsedkyně české pobočky Compassion in world farming (CIWF) Romana Šonková.

Návrh podporují například Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Lucembursko. Podle CIWF na konci ledna české ministerstvo zemědělství naopak vývoz živých zvířat podpořilo. Resort vysvětluje svoji pozici mimo jiné i ekonomickými zájmy.

„Export živých zvířat, zejména skotu, z EU i ČR zejména do východních zemí světa probíhá historicky a pro české zemědělce obecně je ekonomicky významný. Velmi důležitý je pro zemědělce v horských a podhorských oblastech, kde pastva skotu představuje optimální využití mnoha travních porostů,“ zdůraznil mluvčí Bílý.

Na výkrm a porážku

Z České republiky byl dle sdělení resortu v loňském roce vyvezen skot v hodnotě 5,1 miliardy korun, mimo EU to bylo především do Turecka, Kazachstánu či Bosny a Hercegoviny. Více než 60 procent cestovalo do zemí na výkrm a porážku.

Autor:  Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz