PODCAST Továrna na kulturu 5: Zuzana Došeková

Pokračování podcastové série Továrna na kulturu rozvíjí téma, kterého jsme se již dotkli v minulých dílech – totiž to, jak lokální kulturní politiky v Česku a na Slovensku (ne)souvisí s agendou Evropské unie. Naší další hostkou je Zuzana Došeková ze slovenského ministerstva kultury, která je součástí expertní skupiny na úrovni EU, jež se věnuje statusu umělce a kulturních profesionálů. V rozhovoru jsme se proto primárně věnovali různým příkladům této legislativní úpravy v evropských zemích, ale zajímalo nás také, jak se vyvíjí diskuze o statusu umělce na Slovensku.

Status umělce a kulturního profesionála v zahraničí

„Podle UNESCO definice má status umělce dva rozměry. V širším pojetí je to celkové postavení umělců ve společnosti. Jde o uznání, které jim přísluší nebo které jim společnost vyjadřuje za to, jakým způsobem společnosti přispívají a co dělají. V užším pojetí jde o legislativní nástroje, většinou ze třech skupin: z daňové, pracovněprávní a sociální oblasti, respektive oblasti sociálního zabezpečení. Jejich cílem je zohlednit atypické formy zaměstnávání umělců a dostat umělce na lepší úroveň pracovních podmínek, které by byla porovnatelné se zaměstnanci v jiných sektorech hospodářství,“ vysvětluje Zuzana Došeková.

V podcastu jsme se bavili také o tom, jak se samotná umělecká scéna na Slovensku i v Česku k tématu staví a proč o něm víme tak málo. Který evropský stát má nejprogresivnější podobu tohoto zákona? A do jaké míry může být zahraniční zkušenost inspirující v Česku nebo na Slovensku? Mohl by být řešením irský experiment s nepodmíněným příjmem pro vybrané umělce a umělkyně?

Zuzana Došeková je analytička Institutu kulturní politiky, analytické jednotky Ministerstva kultury Slovenské republiky. Analytické jednotky na Slovensku působí na úřadech státní správy a jejich úlohou je pomáhat státu rozhodovat na základě kvalitních analytických podkladů a dat. Došeková je zapojená do evropské expertní skupiny OMC (Open Method of Coordination) pro status a pracovní podmínky umělců a kulturních a kreativních profesionálů. Skupina vznikla v roce 2021 v rámci Plánu práce pro kulturu 2019–2021 a její úlohou je vypracovat zprávu, která prozkoumá současný stav statusu umělců a kulturních profesionálů ve státech EU a navrhne doporučení s příklady dobré praxe ze členských států.


Podcastová série vzniká díky finanční podpoře od Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci se Studiem Mr. Wombat. Zvukovou a hudební postprodukci obstarává kolektiv Trigger.

Hudba: Ai fen 

Postprodukce: Marie Čtveráčková

Grafická úprava: Šimon Levitner

Anna Remešová | Je redaktorkou Artalk.cz. Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. Aktuálně se jako doktorandka na AVU věnuje výzkumu Náprstkova muzea v Praze.


Anežka Bartlová | Anežka Bartlová (*1988) je šéfredaktorkou Artalku. Vystudovala Dějiny umění na FF UK a UMPRUM a doktorát získala na KTDU Akademie výtvarných umění v Praze. Je editorkou knihy Manuál monumentu (UMPRUM, 2016). Podílela se na běhu INI Gallery a Ceny Věry Jirousové (2014–2016). V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu Art+Antiques, 2018–2022 pracovala v redakci akademického časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Anežka Bartlová je členkou Spolku Skutek, solidární platformy pro komunikaci uvnitř i vně umělecké scény, členkou Feministických (uměleckých) institucí a iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš.