Národní filmový archiv se nedívá do minulosti, ale do budoucnosti, tvrdí jeho ředitel Michal Bregant

15. březen 2023

Národnímu filmovému archivu patří kino Ponrepo a potkáte v něm i jeho ředitele. „Rád se dívám i na filmy, které notoricky znám, protože vidět ho s novými diváky je vždycky velký zážitek,“ uvádí v Blízkých setkáních.  Patří film Kouř pořád mezi distribuční jedničky? Kdo rozhoduje o restaurování filmu? Co si myslí o dodatečném kolorování starých filmů? Sleduje udílení Oscarů a Českých lvů?

Archiv nepředstavuje zaprášené police, kolem kterých chodí lidé v bílých pláštích. „Naopak. Je to dynamické místo, kde není jen bohatá sbírka filmů, ale i plakátů, fotografií, scénářů či obrovská knihovna.“

Podle Michala Breganta se jedná o filmové dědictví, které nám bylo svěřeno a které máme předat dalším generacím. „A to se týká i dokumentárních, zpravodajských či animovaných filmů. Teď se podařilo rozšířit sbírkovou politiku i na videoart. Říkám, že filmový archiv se nedívá do minulosti, ale do budoucnosti.“

Existuje něco, čemu se říká Zlatý fond kinematografie? „Takový koncept mi připadá trochu zvrácený, protože musíme přemýšlet celkově. Nemůžeme vybrat pár filmů a říct, že ty si zaslouží péči. Koncept kulturní paměti musí být inkluzivní. Jakékoli hodnocení, ať už historické, ideologické či jiné, je v naší profesi nepřípustné. Musíme garantovat nezkreslený obraz o minulosti,“ uzavírá Michal Bregant.

autoři: Adéla Gondíková , eh
Spustit audio

Související