Rusko je na pokraji fašismu. Židé odtud utíkají, zatímco Kreml viní ostatní

POST-SOVĚT: Vladimir Putin a Adolf Hitler mají řadu věcí společných. Oba například chovali hlubokou nenávist proti Západu. Německý diktátor chtěl dosáhnout světovlády a zničení západních kapitalistických vlád. Ruský diktátor také brojí proti Západu a neváhá mu vyhrožovat válkou. Putin s Hitlerem navíc mají dalšího společného jmenovatele: antisemitismus.

Ochotně a takticky se k Hitlerovi tehdy připojil i sovětský diktátor Josip Stalin. V dobových novinách pak můžeme najít, jak revoluční režimy – německý se sovětským – bojují proti „té prohnilé buržoazii a proti prohnilému Západu“, jak nastínil historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu.

Putin se, možná nevědomky, drží ve stopách dvou nejstrašnějších diktátorů posledních několika století. „Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství,“ obviňoval ruský prezident západní země loni v květnu.

„Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“ ptal se den po ročním výročí ruské invaze proti Ukrajině.

O Vánocích ale zašel ještě dál. Prohlašoval o Západu, že se snaží provozovat politiku „rozděluj a panuj“ a jeho cílem je „sjednocení ruského lidu“. „Chráníme naše národní zájmy, zájmy našich občanů, našich lidí. My prostě nemáme jinou možnost než chránit naše občany.“ Opakovaně také uvádí, že se Rusko nemůže v ukrajinské krizi chovat „tak cynicky, jako Západ“.

Tato prohlášení mají silný fašistický podtext. Výchozím bodem fašismu totiž jsou nacionalismus s rasismem a nerespektování odlišných názorů. Cílem fašistických organizací pak je totalitní diktatura a silný stát. Například v Itálii 20. a 30. let minulého století došlo k zavedení tvrdé cenzury a boji proti komunistickým a socialistickým jevům ve společnosti.

Fašismus je často zaměňován nebo srovnáván s nacismem. Výstupní body obou ideologií jsou velmi podobné, avšak nacisté čerpali z tradice evropského rasismu a moderního antisemitismu. Ten se vyvinul v druhé polovině 19. století a na základě pseudovědeckých teorií o potřebě rasové hygieny a udržování čistoty rasy vzkvétal. Z Židů se stali úhlavní nepřátelé nacistického režimu, které bylo třeba pro vítězství německé rasy zdolat.

Nyní v Rusku můžeme pozorovat zajímavou směsici ideologií, které jsou jen těžko pojmenovatelné a odborníci na politologii nedokážou s úplnou přesností definovat, co je Putinův režim zač. Silný nacionalismus je propojen s autokracií, přísnou cenzurou a v neposlední řadě omezováním základních svobod projevu a shromáždění. Objevují se však poměrně nové výzvy – chrastění jadernými zbraněmi a informační a hybridní styly války. A v neposlední řadě je vše propojené se starým známým antisemitismem.

Obvinění Židů z podpory neonacistů

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je jedním z hlavních šiřitelů ruské propagandy. V posledních dnech se zúčastnil sjezdu Mezinárodního hnutí rusofilů, kde prohlásil, že čím dál více evropských zemí se zmocňuje nacismus. „Podobně jako při nedávných událostech v Moldavsku či v Gruzii se na Západě bude zajisté říkat, že jde opět o machinace Moskvy, o intriky s cílem přilákat lidi na svou stranu sliby a podplácením. Jsem si jistý, že spustí takovou kampaň proti našemu hnutí.“

Rusové si svou invazi proti Ukrajině odůvodnili „denacifikací“ a „demilitarizací“. Lavrov obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z podpory nacismu. „To, že je Žid, nevyvrací nacistické elementy v jeho zemi. Věřím, že Adolf Hitler měl také židovskou krev. Zelenskyj může podporovat mír mezi státy tím, že přestane vydávat rozkazy jeho nacistickým jednotkám, které hraničí s kriminalitou,“ adresoval ukrajinskému prezidentovi Lavrov loni v květnu. Sám si myslí, že největší antisemité jsou právě Židé.

Když se proti těmto tvrzením ohradil sám Izrael, reakce ruského ministerstva zahraničí na sebe nenechala dlouho čekat. „Zaznamenali jsme prohlášení ministerstva zahraničí Izraele, které odporuje historii a do značné míry vysvětluje politiku současné izraelské vlády, podporující neonacistický režim v Kyjevě,“ napsalo ruské MZ na Twitteru.

„Říci, že Hitler byl Žid, je totéž jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ reagoval izraelský šéf diplomacie Jair Lapid na vyjádření ruského resortu zahraničí.

Boj proti nacismu je jednou z hlavních záminek války Vladimira Putina proti Ukrajině. Podle svých slov chce zabránit genocidě členů ruského etnika na Ukrajině. Ukrajinský prezident Voldymyr Zelenskyj je skutečně Žid, což z tvrzení agresora z Kremlu dělá nesmysl.

„Říkají vám, že jsme nacisté. Ale jak můžou národ zvát nacistickým potom, co obětoval v boji proti nacismu více než 8 milionů životů? Jak můžu být nacista? Řekněte to mému dědovi, který prošel celou válkou v pěchotě sovětské armády a zemřel jako plukovník v nezávislé Ukrajině,“ apeloval Zelenskyj na ruský lid jen několik dní před invazí.

Historik Jiří Plachý popsal hluboké zakořenění antisemitismu v Rusku. V druhé polovině 19. století v tehdejším impériu měly probíhat pogromy na denním pořádku. Spisovatel Jiří Padevět s ním souhlasil. „Rusko má dnes největší neonacistickou komunitu na celém světě, zároveň ale tamní režim kohokoliv, kdo s ním nesouhlasí, označí za nacistu nebo fašistu,“ vysvětlil.

Podle něj je masová popularita Putina kombinací ideologie, mediální masáže i ekonomických výhod pro ty, kteří jsou pro něj ochotni pracovat. „Rusko vždycky za posledních více než sto let potřebovalo silného vůdce, vždycky ho vzývalo. Potřebovalo někoho, kdo ho bude chránit, protože Rusko má neustále pocit ohrožení.“

Padevět následně dodal, že se Sovětský svaz v mnohém podobal nacistickému Německu. „Měl funkční systém koncentračních táborů, který stěhoval během války celé národnosti na Sibiř nebo do nějakých stepí a tam je nechával pomalu zemřít v táborech,“ popsal.

Každý osmý Žid je z Ruska pryč

Podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center z prosince 2021 je pouze 27 % Rusů ochotno vidět Židy mezi obyvateli Ruska. V přepočtu až 19 milionů Rusů si přálo, aby Židé měli zakázán vjezd do země. Navíc, dva měsíce před ruskou invazí si 17 % Rusů přálo, aby Ukrajinci nesměli do jejich země.

Rusko od začátku invaze opustil zhruba každý osmý Žid. Mnoho z těch, co zůstali, se obává o svou budoucnost. „Když jsem se nad tím zamyslela z historického úhlu, tak jsem si všimla, že vždy, když se něco stane v Rusku, nějaký zvrat, nějaká změna, tak jsou Židé v nebezpečí,“ komentovala odbornice na historii Židů Anna Shternshisová.

Souhlasí s ní ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. „Je tradicí, že když se Rusko dostane do úzkých, hledá vnitřního nepřítele. Koneckonců to není jen ruská tradice, ale v Rusku tím nepřítelem byli vždy židé – někdy sami, někdy společně s jinými menšinami.“

Doplnila, že Putin sám zřejmě antisemita není. „Říká se, že má naopak k židům hezký vztah, protože jeho učitelka němčiny byla židovka a jeho trenér juda byl také žid,“ připomněla.

Zároveň upozornila na to, že Židé mohou být v ruské ekonomice a vědě zbytní. „Židé jsou pro Putina skupinou, která může v ruské ekonomice a vědě chybět, protože jsou hojně zastoupeni ve střední třídě, respektive v tzv. inteligenci. Proto je možné, že se Putin rozhodne, že je potřeba zastavit jejich odchod.“

Izrael mezitím zabránil, aby se přes něj mohly přesouvat prostředky z Ruska. Každý, kdo má izraelské občanství, si totiž může v zemi otevřít účet a převádět na něj peníze. „Pak ale samozřejmě máme americké sankce, které musí Izrael zajímat, protože si nemůže dovolit podrývat americké zahraniční zájmy. Situaci ale nakonec vyřešily banky samotné, protože se nechtěly ocitnout na sankčním seznamu Spojených států. Začaly tudíž pečlivě kontrolovat, odkud k nim peníze přichází,“ pokračovala odbornice na židovství.

Tím pádem z Izraele přestává být země, prostřednictvím které by ruští oligarchové mohli vyvádět své majetky do Ruska. „Jakmile si někdo z Ruska převede do izraelské banky větší množství peněz, rozsvítí se červené světlo a systém to začne řešit. Víme například, že se Rusové snažili na izraelských letištích zaparkovat své soukromé tryskáče a nepodařilo se jim to,“ uzavřela Kalhousová.

Všechno vede k preventivnímu útěku Židů

Podle některých jsou ruské úřady nevyzpytatelné a mají sklon udělat z Židů cíl své propagandy. „Tradičně je to dobrý způsob, jak najít vnitřní nepřátele. Trpěli kvůli tomu moji praprarodiče i prarodiče,“ míní Alexandr, který si přál zůstat v anonymitě.

Loni v srpnu už Izrael zaznamenal 19 tisíc Židů příchozích z Ruska. Židovský stát se zpočátku snažil držet s Moskvou korektní vztahy, několikrát se však při hlasování v OSN přiklonil na stranu Ukrajiny. Poskytuje jí nevojenskou pomoc. Ruské úřady tak například omezují činnost Židovské agentury, která dokumenty pro uchazeče o vystěhování do Izraele vyřizuje.

„Na obzoru je mnoho temných mraků, což je doloženo velkým exodem mnoha členů židovské komunity. Na židovskou obec v Rusku byl vyvíjen nátlak, aby otevřeně podporovala válku. Naše komunita válku nepodporovala,“ prohlásil ještě o měsíc dříve bývalý hlavní moskevský rabín Pinchas Goldschmidt. Ten Rusko opustil loni v březnu a žije zpět v Izraeli. Goldschmidt upozornil, že kromě tisíců Židů opustily Rusko desetitisíce osob s dvojím občanstvím – ruským a izraelským.

Pojmem „denacifikace“ si Kreml ospravedlňuje svůj kriminální útok na suverénní a svébytný stát. Při svých tezích právě Putin mnohdy spoléhá na Velkou vlasteneckou válku neboli druhou světovou válku na východní frontě. Silný odpor Ukrajiny a razantní reakce Západu zřejmě urychlí pohyb v Rusku směrem k sociokulturní autarkii a hledání domácích nepřátel režimu. Může tak dojít k posílení definice ruské identity a podnícení xenofobie – včetně antisemitismu.

Invaze tak přímo posiluje hrozbu pro status ruské židovské komunity. Ti, kdo z Ruska uprchli, se nyní v Izraeli setkávají s uprchlíky z Ukrajiny. Těch do Izraele v roce 2022 přišlo přes padesát tisíc. Znamená to pro ně nutnost si zvyknout na soužití s Rusy, jejichž krajané devastují zemi, z níž musel utéct.

Židé však prchají z Ruska již delší dobu. Trend údajně začal už před pěti lety. „Jde často o příslušníky inteligence, kreativní profese jako umělci, spisovatelé, novináři. Oni přijíždějí, protože se prostě život v Rusku stal těžkým,“ popsal už v roce 2019 izraelský novinář ruského původu Jaakov Šaus.