Velikonoce už klepou na dveře. Víte, jak správně dodržovat půst?

Velikonoce, ilustrační foto

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz

16. března 2023 19:21

Popeleční středou začalo období předvelikonočního půstu. V minulosti si však naši předci neodříkali některé pokrmy pouze v tomto období.

V katolické církvi byl vždy postním dnem pátek. V tento den se nekonzumovalo maso. Živočišný tuk se však mohl používat, stejně tak se na stole mohly objevit ryby. Ty byly totiž vnímány jako jakési tradiční postní jídlo. Páteční půst se také mohl realizovat prostřednictvím nějakého aktu zbožnosti či milosrdenství, a bylo tedy dovoleno jíst maso. Přísný půst by pak měl být dodržován na Popeleční středu a na Velký pátek.

V islámu se půst označuje arabským slovem saum, a drží ho věřící v měsíci ramadánu. Člověk nesmí od východu do západu slunce nic jíst. Během ramadánu se muslimové vzdávají i jiných věcí, než jenom jídla – třeba cigaret nebo sexu.

Dodržování půstu, tedy zákazu konzumace určitých potravin (nebo všech), měl symbolizovat jakousi převahu ducha nad choutkami a neřestmi těla. Člověk by měl v tomto období více rozjímat a upevnit svoji víru. V katolické církvi se rozlišují dva druhy půstu – újma a zdrženlivost. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Během tzv. újmy bylo možné se jednou za den najíst a ráno i večer něco malého zakousnout. Bylo také dovoleno pít „nápoje hasící žízeň“, tedy třeba i víno. Újmu museli dodržovat všichni věřící od jednadvacátého do šedesátého roku života. Nemocní nebo těžce pracující lidé a těhotné ženy se újmě také mohli vyhnout. Zdrženlivost v podstatě zakazovala konzumaci masa, případně vajec a mléčných výrobků.

V období středověku a ve starším novověku se tato zdrženlivost dodržovala ve středu, v pátek, v západní církvi také v sobotu. Proč zrovna v tyto dny? Souvisí to s životem Ježíše Krista. Ve středu bylo rozhodnuto o jeho ukřižování, v pátek k tomu došlo a v sobotu byl uložen do hrobu. V tyto dny se nejedlo maso, ovšem třeba ryby, žáby, raci nebo hlemýždi byli povolené.

Na stole se objevovalo také volně žijící vodní ptactvo (třeba kachna), ale také bobr, který byl coby vodní živočich zařazován k rybám. Mnohdy nebylo dovoleno ani používání živočišných tuků, a tak se během půstu využívaly v kuchyni tuky rostlinné. Toto omezení platilo zejména v pátky. Proto ve starých kuchařských knihách můžeme najít recepty na „jídla páteční“ a „jídla sobotní“.

V Čechách se údajně půst zprvu moc nedodržoval. Snad prý jenom Anežka Přemyslovna o adventu jedla pouze chléb, zatímco jiní si dopřávali maso. V klášteře, který založila, jedly jenom jeden pokrm za den. Sama Anežka byla v jídle po celý život velmi střídmá. Obecně se v klášterech maso spíše nekonzumovalo, ovšem vína se zde vypilo poměrně dost.

Zejména v bohatších společenských vrstvách se lidé během postního období moc neomezovali. Z pera Mistra Rokycany z 15. století se dochovala zpráva a kritika, že se během půstu konzumují třeba zavařeniny nebo perník. Petr Chelčický zase psal o velkém množství zkonzumovaných ryb a dováženého ovoce v době půstu.

A jaký má půst vliv na zdraví člověka? Zejména omezení konzumace masa a obecně střídmější přístup k jídlu může našemu tělu jenom prospět. Člověk si tak může i výrazně prodloužit život, vyhnout se rakovině, demenci a jiným tzv. civilizačním chorobám. Ovšem nic se nesmí přehánět, jinak hrozí zdravotní komplikace jako je např. chudokrevnost, snížení obranyschopnosti organismu či snížení plodnosti.

Témata: Velikonoce