Tahle země není pro matky, gesto prezidenta i odsouzení kvůli potratu. Vybíráme pět událostí týdne
Za poskytnutí potratové pilulky trest. Taková je realita současné polské společnosti. Tamní aktivistka Justyna Wydrzyńska, které za pomoc ženě s interrupcí hrozily až tři roky vězení, nakonec od soudu odešla s osmi měsíci veřejně prospěšných prací. Určitou optikou se tak jedná o drobné vítězství: celkově ale případ opět ilustruje způsob, jakým jsou v Polsku potírána ženská práva. Podobnému problému čelí také LGBTQ+ lidé: prezident Petr Pavel teď uctil památku obětí střelby v klubu Tepláreň v Bratislavě v do očí bijícím kontrastu se svým předchůdcem. Jaké další události nás tento týden v redakci zaujaly? Přinášíme výběr pěti z nich.
Soud s Polkou kvůli potratové pilulce
Foto: Tomasz Molina
Soud ve Varšavě v úterý odsoudil polskou aktivistku Justynu Wydrzyńskou k osmi měsícům veřejně prospěšných prací. Důvod? Pilulka. Wydrzyńska totiž pomohla jiné ženě sehnat prášek, který vyvolává potrat. Podle polského listu Gazeta Wyborcza jde o první případ v Evropě, kdy je aktivistka souzena za pomoc při interrupci.
Původně přitom Wydrzyńske, která se proti verdiktu chce odvolat, hrozily až tři roky za mřížemi. Nejmenované ženě aktivistka pomohla k potratu před třemi lety: ženin bývalý partner ji následně udal na policii, informuje server iROZHLAS.cz. „Necítím se vinna. Vinen je polský stát. Pomohla jsem Anně, když ji nikdo jiný už nechtěl pomoci. To je lidskost, které se nezřeknu. Nebudu se stydět, anebo pokládat to, co jsem udělala, za zločin,“ řekla u soudu.
Proces je jen jedním z mnoha důkazů absurdity potírání ženských práv v Polsku, jemuž se Heroine věnuje. Zákazy interrupcí totiž historicky vždy vedly ne ke snížení počtu zákroků, ale k jejich provádění potají a často nebezpečnými metodami. Případ tak v polské společnosti povede k větší snaze ututlat potraty před tamní justicí a vyžádá si řadu životů žen, spíš, než aby byl odstrašujícím příkladem, jaký žalobce evidentně zamýšlel udělat z Wydrzyńske. „Naše zákony jsou špatné. Na snaze pomoci druhému člověku v krizovém okamžiku jeho života naopak nic špatného není,“ řekla vloni v březnu v rozhovoru pro Heroine Justyna Wydrzyńska.
Klára Vlasáková a chodci, kteří si dovolí překážet autům
Tahle země není pro matky. Přesně to nás v redakci napadlo, když jsme viděli reakce na úterní tweet spisovatelky Kláry Vlasákové. Ukazovala v něm totiž fotografii kočárku, s nímž se marně snaží projet po chodníku kvůli autům zaparkovaným v místech, kde by vozidla rozhodně neměla mít co dělat. Na Vlasákovou se po zveřejnění tweetu okamžitě snesla vlna urážek a obligátních pouček o tom, ať „se přestěhuje“ a „nezávidí“. Nechyběla ani tradiční narážka na údajnou hysterii ženy, která se snaží – světe div se – chodit po chodníku.
Matky v naší společnosti obvykle teatrálně vynášíme do nebes za jejich nadlidské schopnosti, ovšem jedině do doby, než se odváží vyjít s dětmi na veřejnost, nebo upozornit na problém. O tom, jaké těžkosti matky potkávají denně, píšeme v Heroine dlouhodobě. Celá řada z nich je pochopitelně závažnější než málo prostoru pro kočárky. Příklad Vlasákové je ale bohužel symptomem přístupu, jehož následky významně převyšují jednu vycházku s kočárkem.
Petr Pavel uctil památku obětí střelby v klubu Tepláreň
Nový prezident Petr Pavel podnikl svou první zahraniční cestu, která v souladu s tradicí směřovala k našim slovenským sousedům. V pondělí přitom v Bratislavě položil květiny k vchodu do gay klubu Tepláreň, kde si podzimní střelba vyžádala dva životy. Jednoduché, smířlivé, a přece silné gesto nové hlavy státu představuje do očí bijící kontrast s úřadováním bývalého prezidenta Miloše Zemana, který v minulosti prohlásil například, že transgender lidé jsou mu „bytostně odporní“, nebo že by nepodepsal zákon umožňující manželství pro všechny. O tom, jak dal útok v Bratislavě průchod vlně homofobie a agrese, která bohužel dává důvod k obavám o vlastní bezpečí všem LGBTQ+ lidem nejen na Slovensku, ale i u nás, napsala pro web Heroine.cz v minulosti například Bohdana Rambousková.
Česká justice v případech znásilnění nechrání ani mentálně postižené
Na směšně nízké tresty za znásilnění, které jsou v Česku typické, v Heroine upozorňujeme často. Ještě bolestivější je ale fakt, že česká justice evidentně nechrání ani ty nejzranitelnější oběti, například osoby s mentálním postižením. Pořad 168 hodin České televize se v posledním díle téma rozhodl otevřít. Přinesl případ Okresního soudu v Mladé Boleslavi, v němž měl muž znásilnit ženu na úrovni šestiletého dítěte: čin navíc vedl k těhotenství. Podle soudce však nešlo mluvit o bezbrannosti oběti, protože si žena měla uvědomovat, co se děje, a navíc se nebránila, i když k tomu podle soudu měla kapacitu.
Šokující odůvodnění zní, jako by vypadlo ze středověkého soudního spisu. Nejen, že se opět opírá o klasické mýty o znásilnění, jimž musejí čelit všechny oběti bez rozdílu (nebránila se, takže si za to může sama), ale naprosto ignoruje zjevnou zranitelnost osoby s mentálním postižením, kterou česká justice bez okolků odmítla chránit. Jednala by stejně v případu skutečné šestileté holčičky? Představa, že žena kvůli svému postižení nemůže prožívat trauma, nebo hůř, že její trauma kvůli tomu vlastně není důležité, je v moderním právním státě děsivá. Případ opět ukazuje, že změna definice znásilnění v právním řádu měla přijít už dávno. A s ní také změna uvažování společnosti, která je tyto rozsudky ochotná tolerovat.
Už nikdy si nenechte namluvit, že jste za zenitem
Foto: Shutterstock
„Je mi šedesát a právě jsem získala svého prvního Oscara... Ženy, nenechte si líbit, když vám někdo řekne, že jste za zenitem. Nikdy to nevzdávejte,“ prohlásila herečka Michelle Yeoh na udílení Oscarů, jež se odehrálo v noci z neděle na pondělí v Hollywoodu. Sošku získala za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Všechno, všude, najednou (2022), který letošní filmové ceny ovládl. Michelle Yeoh ocenění věnovala své matce a „všem matkám na světě, protože ony jsou opravdu superhrdinky a bez nich by tu dnes nikdo z nás nebyl“. Yeoh také využila svého vítězství k tomu, aby zdůraznila potřebu ženských hlasů v rozhodovacích pozicích: „Postarejme se o to, aby [ženy] nechyběly v místnosti, když se přijímají rozhodnutí, která se jich nejvíce dotýkají."
O proslovy apelující na větší respekt k ženám nebyla nouze ani v Česku. Celý uplynulý týden ještě rezonoval na sociálních sítích projev producentky Pavly Janouškové Kubečkové z udílení Českých lvů, které se odehrálo už v sobotu 4. března. Kubečková využila situaci při přebírání své v pořadí čtvrté sošky lva, tentokrát za televizní sérii Podezření, aby promluvila o situaci žen ve filmovém průmyslu u nás. „Když jsem před patnácti lety nastoupila na FAMU, tak kolem mě nebyly žádné producentky - ženy,“ prohlásila. Na studiích na FAMU si prý vyslechla od jinak dobrého pedagoga, že holky jsou dobré producentky zhruba do třiceti, pak mají děti a už to prý nefunguje. „Teď tady vidím celou generaci mladých, extrémně šikovných, talentovaných producentek,“ poznamenala s tím, že doufá, že Státní fond kinematografie bude mladým producentkám a dalším tvůrkyním svěřovat i vyšší finanční částky, což se zatím příliš nestávalo.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
