Plzeň - Plzeňská Semlerova rezidence, jejíž téměř desetiletou opravu za 110 milionů korun loni v září dokončil její vlastník, Plzeňský kraj, byla přijata do mezinárodní sítě Iconic Houses (Ikonické domy). V Nizozemsku registrovaná nadace soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. Bytový interiér Semlerovy vily, jehož prostorovou koncepci navrhl světoznámý architekt Adolf Loos a projekt detailně rozpracoval jeho žák Heinrich Kulka, patří mezi 12 objektů v České republice, které do sítě ikonických domů patří. ČTK o tom dnes informovala Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která Semlerovu rezidenci spravuje a provozuje.
Iconic Houses sdružuje 188 významných budov z 20. století po celém světě, které jsou alespoň částečně přístupné veřejnosti a slouží jako prohlídkový objekt. V ČR je na tomto seznamu také například brněnská památka UNESCO Vila Tugendhat, pražská Müllerova vila, rovněž navržená Loosem, a také další z plzeňských Loosových realizací - Brummelův dům. V zahraničí patří mezi objekty zařazené do sítě stavby slavných architektů Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera, Antoniho Gaudího, Ludwiga Mies van der Roheho a dalších, uvedla Darebná.
"Semlerova rezidence si zaslouží být ve společnosti dalších ikonických staveb 20. století. Realizace je sice především dílem Heinricha Kulky, můžeme ji ale považovat za určité završení mnohaletého působení Adolfa Loose v Plzni, která je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem jeho práce vůbec," řekl autor expozic Semlerovy rezidence a garant její obnovy Petr Domanický z galerie.
Mezinárodní organizace mimo jiné pořádá konference a setkání a propaguje stavby jako turistické destinace. Letos se konference sdružení uskuteční poprvé v Česku, od 22. do 26. května. Domanický při přednáškách v Praze představí nejnovějšího člena sítě – Semlerovu rezidenci, účastníci konference se ale zaměří zejména na prohlídky domů. V Plzni to budou realizace Loosových konceptů či projektů.
Bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových vznikl v letech 1933 až 1934 a patří podle Domanického k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Je to jediný interiér v Plzni, který je postaven podle Loosova principu tak zvaného raumplanu - nemá klasická podlaží, ale jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Stejné pojetí má i Müllerova vila v Praze.
