Názor je jako díra do zadnice. I proto jej v případě The Last of Us má opravdu úplně kadý, kdo na tenhle fenomén v posledních týdnech alespoň okrajově narazil. Kromě kritiky zachmuřenosti některých epizod a homofobních poznámek na adresu nebinární představitelky hlavní hrdinky či některých romantičtějích epizod, je ale větina ohlasů veskrze kladných.
Seriál měl ji na počátku vechny předpoklady zazářit. Oceňovanou hru (kterou znali i nepařměni jako jsem třeba já) jako předlohu, tvůrčí tým v čele s autorem Černobylu i tvůrce samotné hry a produkující HBO k tomu. Povedlo se jí tohle vechno zúročit? Za mě rozhodně ano. Seriál The Last of Us se nejen vrátí v druhé sérii, ale nesměl chybět v naí internetové rubrice Stráce streamu.
Tatíček Pedro
Tentokrát se budu snait být poněkud stručnějí, ne obvykle. The Last of Us u nejspí kadý viděl, a kdo ne, ten to určitě plánuje brzy napravit. Seriál zejména v počátcích sympaticky připomíná filmové Potomky lidí Alfonse Cuaróna (2006) zkříené s těmi nejlepími zombie klasikami. Tvůrci nám servírují jak tísnivý post-apokalyptický svět, v něm jsou na první místě dobře napsané postavy: Kde je příběh od počátku nadřazený tupému kosení zombíků ve velkém. I kdy, i na něj během devíti dílů také ve střízlivé míře dojde.
Natočit důstojnou předělávku, po ní nebudou fandové her nakrknutí, není vůbec vanda. Domnívám se, e se to tvůrcům povedlo nejen díky penězům na efekty, ale předevím díky hereckým výkonům dokonalých představitelů postav Joela a Ellie. Věčný seriálový tatík (v tomto případě zhruba o deset let postarený) Pedro Pascal předvádí ivotní výkon. Bella Ramsey ukazuje hejtrům prostředníček hlavně tím, e se její herecké schopnosti od její účasti ve Hře o trůny pořádně posunuly vpřed.
Co kapitola, to epizoda
Fandové her upozorňují na nevar, e nám tvůrci servírují jednotlivé herní kapitoly smrsknuté na titerné epizodky. Jednotlivé díly jsou natočeny na výbornou, z hlediska scénáře je ale mnoho z nich utnuto příli brzy. Prostě se vám od těch postav a z tohohle vymazleného světa nechce. Zkratkovitě na mě nepůsobily jen první epizody série, včetně té nejkontroverznějí - romantické třetí. Drsné či depkoidní vyústění či patřičný emocionální dopad zase divák těko nepocítí při sledování závěrečných titulků vatového sedmého dílu Napospas. Potenciál tohohle seriálu je pochopitelně vysoko a já upřímně věřím, e se po úspěchu první řady tvůrci z některých drobných chyb poučí a naservírují nám v té přítí jetě hutnějí, méně uspěchanou podívanou.
Osobně mě bavily také flashbacky v prvních epizodách, které ale v koncem série buďto zcela absentovaly, nebo se flashbackem stala celá epizoda jako taková. Ano, mluvím teď o nejkritizovanějí sedmičce. Nu nevadí. Tvůrci mají v tuto chvíli v rukou vechny trumfy. A tím největím je divácká náklonnost. U nich jim prochází i to, e se polovině dílů zombíci vlastně vůbec neobjevují. Těmi pravými monstry jsou toti často sami lidé.
The Last of Us
|