Multipolární svět? Putin se bude divit

O krásném novém multipolárním světě, kde nebude jedna světová mocnost diktovat všem ostatním, co mají dělat, mluvil Vladimir Putin poprvé veřejně před 16 lety na bezpečnostní konferenci v Mnichově. A obecenstvo přitom ovanul duch studené války.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Si Ti-pching a Vladimir Putin pře setkání v Moskvě

Si Ti-pching a Vladimir Putin pře setkání v Moskvě | Foto: Vladimir Astapkovič | Zdroj: Reuters

Bylo totiž zřejmé, co tím kremelský vládce sleduje, když horuje pro „spravedlivý světový řád“ s mnoha harmonicky kooperujícími mocenskými centry, a přitom neváhá rozvracet demokratické státy digitálními útoky na jejich infrastrukturu a pokouší se ovlivňovat tamní volby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Multipolární svět? Putin se bude divit

Už tehdy bylo evidentní, že usiluje o takové uspořádání, v němž by Moskva hrála prim. Protože podle Putina má Rusko jako země s údajně největším jaderným arzenálem na planetě na postavení supervelmoci automaticky nárok. A může si dělat, co chce. Nejpozději po Putinově vpádu na Ukrajinu to snad muselo dojít už každému.

Jenže jak se znovu – a velice názorně – ukázalo nyní, kdy do Moskvy přijel čínský prezident Si Ťin-pching, Vladimir Putin se v závodech o první housle v táboře autoritářských režimů evidentně přepočítal: vítězem je jednoznačně Čína.

Oba prezidenti si sice i nadále notovali, že usilují o multipolární světový pořádek, ale ve skutečnosti demonstrovali slovy i gesty, že se už dávno ustavil starý známý bipolární konstrukt. Jen s tím rozdílem, že protipólem Washingtonu už není Moskva, ale Peking.

Den opričnika

Do pozice čínského vazala se Putin vmanévroval v okamžiku, kdy přepadl Ukrajinu, kde se válečných zločinů dopouštějí nejen jeho vojáci, ale rozkazem unášet ukrajinské děti za účelem poruštění i on sám osobně.

Putin se vůči Číně dostává do závislé pozice. Jejich vztah je nevyvážený, míní expert

Číst článek

Si Ťin-pching tak přijel za vůdcem Ruska jen pár dnů poté, co na něj mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač. A tím spíš ho měl v hrsti. Prohlubující se závislostí Ruska na Číně se Putin ostatně netajil: svému čínskému protějšku slíbil zvýšit export ruského plynu do Číny a dokonce mu nabídl, aby mezery po západních firmách, které v rámci protiruských sankcí opustily ruský trh, nahradily podniky z Číny.

Nešlo si přitom nevzpomenout na knihu Den opričnika o Rusku v roce 2027, jejíž autor Vladimír Sorokin vylíčil o 20 let dřív Rusko jako zemi, ve které se už nic nevyrábí a všechno, od letadel po toaletní papír, se dováží z Číny výměnou za ropu a plyn.

Teď Putin doufá, že Čína bude v rámci dojednané hospodářské spolupráce dodávat Rusku aspoň víc polovodičových čipů, když už ne zbraně. Nutno dodat, že i na ty možná někdy dojde: ze všeho nejvíc si musí Si Ťin-pching přece přát, aby Putin válku na Ukrajině neprohrál, ale ani nevyhrál.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme