Tisíce lidí dnes zamířily k moravskoslezským přehradám ve správě Povodí Odry

foto Den otevřených dveří na přehradě Kružberk, 25. března 2023, Opavsko.

Kružberk (Opavsko ) - Tisíce lidí dnes zamířily k moravskoslezským přehradám ve správě Povodí Odry. Využili dne otevřených dveří u příležitosti Světového dne vody. Akci vodohospodáři zorganizovali po třech letech, kdy se kvůli epidemii koronaviru nekonala. Zájemci si mohli prohlédnout technologické vybavení i vnitřní prostory hrází - chodby a štoly na přehradách Slezská Harta, Kružberk na Bruntálsku a Šance na Frýdecko-Místecku. ČTK to řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

"Celkem si dnes přehrady Slezská Harta, Kružberk a Šance prohlédlo 6860 lidí. Nejvíce jich dorazilo na Bruntálsko. Tamní vodní díla si prohlédlo zhruba 5300 osob. Z toho 2800 návštěvníků se zajímalo o Kružberk. Okolo 1500 návštěvníků pak přišlo k přehradě Šance na Frýdecko-Místecku," uvedla.

Povodí Odry je správcem vodních toků a vodních děl v povodí řeky na území Moravskoslezského a částečně i Olomouckého kraje. Zavřené musely dnes zůstat přehrady Žermanice a Morávka z důvodů rekonstrukčních a údržbových prací. Vedle tří přehrad lidé dnes mohou navštívit rovněž vodohospodářský dispečink a vodohospodářské laboratoře ve Varenské ulici v Ostravě. Při posledním dni otevřených dveří přehrady v roce 2019 navštívilo zhruba 12.000 lidí.

"Zájem byl tentokrát obrovský," řekla Vlčková. Dodala, že podle původních plánů prohlídky měly začít v 09:00. První zájemci ale k přehradám začali přicházet už před 08:00. "I proto jsme na přehradě Šance prohlídky zahájili o hodinu dříve. Podobné to bylo i u dalších přehrad," doplnila Vlčková.

Hrázný přehrady Kružberk Petr Zich ČTK řekl, že okolo 08:00 čekalo na hrázi asi 200 lidí, takže se jim přehrada otevřela také dřív, než původně měla. "Nechtěli jsme je nechat čekat. Takový zájem jsme tady ještě nezažili. Jen za první hodinu jsme provedli přes 1000 lidí," řekl hrázný. Dodal, že lidé mohli navštívit například strojovnu a projít útrobami hráze.

Vodní dílo Kružberk, je na řece Moravici, která patří k pěti hlavním tokům v české části Povodí Odry odvádějícím vodu ze severní Moravy a Slezska do Baltského moře. Hráz betonové přehrady je od základové spáry vysoká zhruba 40 metrů. Celkový objem nádrže je 35,56 milionu metrů krychlových vody, zatopená plocha nádrže představuje 286 hektarů. Mezi hlavní účely nádrže patří dodávka vody pro úpravnu v Podhradí, kde se voda upravuje na pitnou. Nádrž zajišťuje také minimální průtoky v řece Moravici, nebo naopak snižuje povodňové průtoky pod Kružberkem. Patří spolu s nádržemi Šance a Morávka k hlavním zdrojům pitné vody v Moravskoslezském kraji.

Davy lidí si přišly prohlédnout vodní elektrárnu na ústeckých zdymadlech

Zájemcům se dnes otevřela vodní elektrárna Střekov, která je součástí ústeckých Masarykových zdymadel. Plno bylo před vstupem už před otevřením a fronta se nezmenšila ani před polednem, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Lidé se dozvěděli informace o samotném vodním díle, jehož historie sahá do 30. let minulého století, a unikátní technické památce postavené kvůli splavnění Labe, jehož součástí je rybí přechod, k němuž se také mohli podívat. Akce se konala jako součást Světového dne vody.

"Je to opravdu masakr, tolik lidí jsme nikdo nečekal," řekl ČTK před vstupem do nitra elektrárny Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ, která provozuje na Labi sedm vodních elektráren s celkovým výkonem bezmála 33 megawattů (MW). Střekov je předposlední umělou přehradou na Labi před vyústěním řeky do Severního moře. Značná část původního vybavení zdymadla je dodnes plně funkční, ačkoli původně byla jejich životnost plánována jen na 20 let.

Předák střekovské elektrárny Milan Machata návštěvníky vzal nejprve do velína, odkud se řídí provoz tří Kaplanových turbín. Od ledna do května jsou v provozu všechny tři, přes léto dvě nebo pouze jedna. "Ještě nikdy se nestalo, že by kvůli suchu elektrárna stála," řekl ČTK. Opačně je tomu při povodních, kdy z bezpečnostních důvodů je elektrárna odstavena. "Vše reguluje Povodí Labe. Maximální průtok přes jednu turbínu je 100 metrů krychlových za sekundu. Pokud je průtok do 300 kubíků, tak Labe teče přes vodní elektrárnu. Pokud je průtok vyšší, tak další voda se přepouští přes jezová pole," uvedl Machata. To se stalo právě dnes.

Princip fungování elektrárny a to, jak vzniká elektřina, vysvětlil průvodce návštěvníkům přímo ve strojovně. "Ročně elekrárna vyrobí 100.000 megawatthodin, pokud je mokrý rok, jinak kolem 80.000 megawatthodin," uvedl Machata. Roční výroba by tak stačila pokrýt potřeby Litvínova nebo Litoměřic. Podívat se mohli lidé také na střechu elektrárny, kde je původní jeřáb, a k rybímu přechodu.

Otevřená bude elektrárna ještě na podzim při Dnech evropského dědictví, pak začne její modernizace. "Většina hlavních prvků bude při modernizacích vyměněna. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru, ovládací hydrauliky nebo řídicího systému. Počítáme se zvýšením výkonu elektrárny i zvýšením účinnosti až o deset procent. Ekologičtěji fungující elektrárna tak bude k výrobě stejného množství elektřiny potřebovat o miliony metrů krychlových vody méně," uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 28.03.2024 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je čtvrtek 28. března 2024

Očekáváme v 17:00 10°C

Celá předpověď