Počátky blinkrů a brzdových světel: Vynalezla je herecká hvězda se smutným osudem

Říká vám něco jméno Florence Lawrence, případně rodným jménem Florence Annie Bridgwood? Zřejmě vůbec nic, pokud nejste fanoušky filmů ze začátku 20. století. Kanadsko-americká divadelní a filmová herečka bývá také označována za vůbec první filmovou hvězdu, protože v té době nebylo zvykem v závěrečných titulcích němých filmů uvádět jména herců. Její se tam objevilo jako jedno z prvních, ne-li vůbec první. Během své kariéry se objevila zhruba ve 300 filmech… a připsala si na konto dva automobilové vynálezy.

Výdělky z filmové kariéry Florence umožnili pořídit si jeden z výkřiků tehdy moderní techniky – automobil. Stroj ji fascinoval a postupně se naučila ho sama nejen obsluhovat, ale také servisovat. Zároveň spatřovala prostor ke zlepšení v oblasti bezpečnosti automobilové dopravy, protože tehdejší infrastruktura a dopravní pravidla ještě nebyla pořádně připravena.

Protože museli řidiči neprakticky komunikovat zamýšlenou změnu směru jízdy rukama, jejím prvním vynálezem byly indikátory ovládané tlačítky v interiéru. Po zmáčknutí příslušného tlačítka se na boku vozu vztyčil ukazatel, tudíž odpadla nutnost značit gesty. Z tohoto vynálezu vzešla dnešní směrová světla, zatímco z jiného jejího vynálezu se vyvinula brzdová světla. Florence na záď auta umístila cedulku s nápisem STOP, která se automaticky zvedla po sešlápnutí brzdového pedálu.

Své vynálezy si Florence nepatentovala, což některé zdroje vidí jako chybu na její straně, zatímco podle jiných to byl její záměr. Své vynálezy prý viděla jako příspěvek k bezpečnosti všech motoristů. Z podobného důvodu si ostatně ani Volvo nepatentovalo své bezpečnostní pásy. Ne všichni ovšem měli stejně šlechetné úmysly a modifikovanou verzi směrových ukazatelů a brzdového světla si v roce 1925 patentoval Edgar Walz Jr. Jejich rozšíření do výbavy všech aut ale ještě řadu let trvalo.

Ženy, které změnily automobilový průmysl. Třeba vynálezem stěračů

Florence Lawrence měla bohužel v životě i hodně smůly. Během natáčení filmu Pawns of Destiny v roce 1915 se oheň na place změnil v nekontrolovaný požár, z něhož si odnesla nejen popáleniny, ale po ošklivém pádu také zlomenou páteř. Údajně se snažila pomoci některému ze svých hereckých kolegů. Poté jí byla v roce 1937 diagnostikována tehdy neléčitelná nemoc kostí způsobující chudokrevnost (konkrétní nemoc není známa s jistotou).

Nedařilo se jí ani obchodně a její jmění nabyté v době herecké slávy postupně zmizelo, zejména při pádu akciového trhu v říjnu 1929. Jedna životní rána za druhou ji dostaly do bodu, kdy si dle všeho vzala vlastní život, a to na konci prosince 1938 ve věku nedožitých 53 let. Její automobilové vynálezy s námi však žijí dodnes a významnou měrou přispívají k bezpečnosti dopravy. Tedy minimálně brzdová světla, zatímco používání blinkrů se ještě mnozí řidiči musí naučit.

Zákaz lovu velryb způsobil poruchy tisíců převodovek

Na závěr ještě doplňme – proč jsou vlastně brzdová světla červená? I to má vlastní historii, přičemž hlavním důvodem je skutečnost, že červené světlo má z viditelného spektra nejdelší vlnovou délku (nejnižší frekvenci) a tudíž je vidět na nejdelší vzdálenost, zejména za špatného počasí, kdy jej tolik neláme déšť či mlha. Červená barva je už historicky spojována také s výstrahou před nebezpečím, tudíž i z tohoto pohledu dává její použití smysl.