O lehká útočná vozidla, v podstatě pancéřované kabriolety, je v české armádě zájem. Podle zdrojů iDNES.cz si je chce pořídit 601. skupina speciálních sil a výsadkový pluk v Chrudimi. Zakázka pro speciální síly je neveřejná, ale dle informací od zdrojů z ministerstva obrany se jedná o 24 vozidel za cenu zhruba dvě miliardy Kč. Projekt by měla získat bez soutěže firma LPP zbrojaře Jiřího Sauera, která zastupuje v Česku britského výrobce vozidel Supacat. A právě ty si chtějí čeští speciálové pořídit.
Vedle toho probíhá otevřená soutěž na vozidla ve stejné kategorii, jako je britský Supacat, která mají sloužit pro výsadkový pluk v Chrudimi. Termín pro podání nabídek byl opakovaně posouván kvůli tomu, že soutěžící firmy položily několik stovek otázek kvůli nejasným požadavkům resortu. Nakonec by měly být nabídky podány do 4. dubna. Armáda poptává celkem 159 vozidel s odhadovanou cenou 5,6 miliardy Kč. Výběr supacatů pro speciální síly může mít vliv i na probíhající soutěž na vozidla pro výsadkáře.
Staré známé supacaty
Pokusy dostat supacaty do výzbroje českých vojáků se přitom datují již do roku 2012, kdy nákup tří supacatů za ‚baťovských‘ 99 milionů korun zarazil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra. Britské obrněné kabriolety si i tehdy chtěla pořídit 601. skupina speciálních sil. A právě tento nákup se dnes, tedy po více než deseti letech, vrátil na stůl.
Pokud by si 601. skupina speciálních sil pořídila 24 supacatů za 2 miliardy Kč, znamenalo by to, že kusová cena vozidla dosahuje více než 80 milionů Kč, skoro třikrát tolik než u nákupu, který zrušil Alexandr Vondra. Přitom už původně plánovaný nákup v roce 2012 byl kritizován jako předražený, protože Britové ten samý typ nakoupili zhruba za 15 milionů za kus.
Resort obrany je na informace k zakázce pro speciální síly skoupý. „Tato veřejná zakázka je v neveřejném režimu, touto formou k ní tedy není možné poskytnout žádné detailní informace,“ uvedla mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.
Vůz HMT400 Supacat
„Přitom se počítá ještě se smlouvou na servis, ta v těch dvou miliardách určitě není,“ řekl iDNES.cz Jaroslav Štefec, zbrojní expert a bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování.
„Supacaty navíc nejsou odolné při najetí na minu. Dá se očekávat, že se LÚV budou pohybovat v zaminovaném prostředí, jak to dnes hojně vidíme na Ukrajině. Do toho, jak je Supacat vysoký, nemá dobrou stabilitu. Hodí se možná do pouště, ale ne do středoevropského terénu,“ dodává Štefec.
I podle dalších expertů je tento nákup pochybný: „Když už chce Ministerstvo obrany nakoupit vojákům pancéřovaný kabriolet, což je vzhledem k aktuálním zkušenostem z Ukrajiny nevhodný typ techniky z hlediska ochrany vojáků, může za zlomek ceny nakoupit plejádu dalších vozidel,“ uvádí expert, který si nepřál být jmenován. Nabízí se například americký Flyer nebo český Zetor Gerlach.
Střet zájmů podle ministerstva není
Kolem lukrativního tenderu se navíc hraje složitá hra. Někteří experti zpochybňují samotnou koncepci vozidel. Zjednodušeně řečeno LÚV je pancéřovaný kabriolet, který nechrání posádku proti střelbě ani výbuchům, resp. jen do pasu. Větší stupeň ochrany poskytuje uzavřená pancéřovaná karosérie, což ale znamená podstatně větší váhový limit než požadovaných 9,5 tuny.
Další kontroverzí jsou spekulace, že se management ministerstva a státního podniku VTÚ, konkrétně náměstek ministryně obrany František Šulc a nově jmenovaný ředitel VTÚ Jiří Kašpárek, snaží ovlivnit výběr ve prospěch britského vozidla Supacat. Šulc byl před svým nástupem na ministerstvo společníkem zbrojaře Jiřího Sauera, jehož firma LPP Supacat v České republice zastupuje.
Vojenský technický ústav dostane nového ředitele. Hrozí mu ale střet zájmů |
Střet zájmů resort obrany i ústy své ministryně Černochové důrazně popírá. Ta se k němu vyjádřila například v rámci interpelací ve Sněmovně letos v únoru. „K údajnému zapojení mého prvního náměstka Františka Šulce do jakýchkoli zakázek spojených s útočnými vozidly bych ráda tyto spekulace definitivně utnula. Pan první náměstek vyhotovil čestné prohlášení, ve kterém konstatoval, že se nepodílí, nikdy nepodílel a do budoucna nebude jakkoli podílet na rozhodovacích procesech spojených s takovými projekty,“ uvedla Černochová.
Podle ní se Šulc neúčastnil, neúčastní a nebude se účastnit rozhodovacích procesů ani dílčích jednání k zakázkám tohoto typu. „Pokud na jakémkoli jednání kdokoli vysloví „LÚV“, pan první náměstek odchází z místnosti,“ doplnila Černochová. Stejnou odpověď zaslalo ministerstvo obrany i redakci.
Nynější šéf VTÚ Kašpárek zase ještě jako ředitel vyškovské pobočky VTÚ zpracoval studii, ze které Supacat vyšel jako ideální vozidlo pro české výsadkáře, přestože na trhu je celá řada srovnatelných typů a supacatu se v historii jeho nasazení nevyhnula kritika.
V roce 2009 navrhovali odborníci stažení vozidla Supacat z výzbroje britských jednotek z Afghánistánu v důsledku vysokých ztrát jejich posádek ať už v důsledku najetí na minu, nebo zásahy odstřelovačů. Jako hlavní důvod byla uváděna nevhodná konstrukce podlahy vozidla a slabá ochrana posádky.
