Než křehká krása zmizí. Kvetoucí mandloňové sady v Hustopečích pohledem z dronu

Úhledné pásy narůžovělých stromů už sice mají vrchol kvetení za sebou, stále k nim ale míří davy zvědavců. Rozlehlé hustopečské mandloňové sady totiž patří nejen k české, ale i středoevropské raritě. Stromkům vyhovuje zdejší písčitá, vápenitá půda, teplo a menší objem dešťových srážek.

„Návštěvnost v sadech je opravdu velká, hlavně právě v tomto jarním období, v době květu,“ potvrzuje Jana Tupá, produkční z marketingového a kulturního oddělení města Hustopeče.

„Jsme moc rádi, že můžeme sady ukázat, někdy je to ale trochu náročnější, protože návštěvníků rok od roku přibývá,“ doplňuje Tupá. Vrcholem sezony jsou tu tradičně Slavnosti mandloní a vína, které se konaly o posledním březnovém víkendu.

Historicky největší rozmach zaznamenaly sady v 60. letech minulého století, kdy tu zemědělci pečovali o více než padesát tisíc mandloní. Po revoluci a ekonomickém uvolnění o úrodu ale přestával být zájem.

V současnosti se o tento botanický unikát stará právě město. „Jsme moc pyšní, že se nám podařilo sady zachovat a navázat výsadbou mladých stromů,“ říká produkční Tupá.

Dlouhá léta sady vedl dnes jednaosmdesátiletý Rudolf Poslušný, pracoval v nich od roku 1958. I když je už v důchodu, stále s nimi vypomáhá. Poprvé tu přiložil ruku k dílu ještě jako student zahradnické školy v Lednici.

„Začínal jsem tady pracovně jako zahradník-ovocnář, pak jsem dělal agronoma a nakonec vedoucího, až do důchodu,“ popisuje svoje propojení se sady. „Mým úkolem bylo jednak vypěstovat stromky ve vlastní školce, druhak se starat o stromy a řídit činnost kolem,“ dodává.

„Z těch původních výsadeb už tady prakticky nic není,“ ukazuje kolem sebe. „Je tu nejnovější výsadba hustopečské vyselektované mandle, která má název Husle, je to osm let starý sad,“ říká o mladší části výsadby.

Zmiňovanou odrůdu Husle vyšlechtili ve spolupráci s odborníky ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sídlem v Lednici. Název Husle tak v sobě spojuje obě místa, jak Hustopeče, tak nedalekou Lednici.

„Z druhé strany máme sad původní, který je vysazený už v roce 1961, je to původní vyselektovaná odrůda, která má název Zora. Zora proto, že sady dříve vlastnily Československé čokoládovny, národní podnik,“ pokračuje v popisu Poslušný.

„V současné době máme nějakých 1300 stromů, z toho je většina starých, mladá výsadba čítá 300 stromů. Rozléhá se to tady na nějakých 6 hektarech,“ říká nám vedoucí sadů, se kterým si povídáme kousek od zdejší rozhledny. Na Starém vrchu ji postavili před deseti lety.

Je cílem naučné stezky, po které se můžou pěší do mandloňových sadů vydat, a to nejenom v době květu, ale klidně po celý rok.

„Naučná stezka je dlouhá necelých 9 kilometrů, máme i zkrácenou verzi, ta má asi 5 kilometrů,“ vzkazuje turistům. „Na pětikilometrové naučné stezce jsou pro návštěvníky připravená různá zastavení, kde se dozví informace o okolní přírodě a o pěstování mandloní,“ uzavírá produkční Tupá.