Rozpad Ruska nikomu nepřeju, znamenalo by to potoky krve, říká historička Tamara Ejdelman
Tamara Ejdelman je známá ruská historička a publicistka, která už v roce 2014 odsoudila anexi Krymu. Po loňské invazi na Ukrajinu odešla do exilu. Na YouTube má kanál Hodiny dějepisu s Tamarou Ejdelman, jehož každý díl má statisíce i miliony zhlédnutí. V rozhovoru s Deníkem N hovořila o kultu militarismu, o „bratrských národech“, procesu denacifikace ruské společnosti po porážce ve válce nebo o tom, zda hrozí rozpad Ruska.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Kde se u mladých Rusů bere imperiální myšlení?
- Je ruský režim fašistický?
- Kde se v Rusku vzal kult militarismu?
- Jak se bude o Putinovi psát v učebnicích dějepisu?
- Jak by měla vypadat „denacifikace“ Ruska a kdo bude po válce potrestán?
- Je reálný rozpad Ruska?
Před rokem vyšel váš rozhovor s Jurijem Duděm. Mluvila jste o tom, že režim v Rusku ještě není takový jako ve 30. letech. Co teď, po roce plné války? Jsme už v takovém bodě?
Ráda říkám, že nemá smysl mezi sebou porovnávat různá období. Pokud se bavíme o rozsahu a úrovni teroru, z mého pohledu to ještě takové úrovně nedosahuje. Pokud mluvíme o válce s Ukrajinou, vůbec to nevypadá jako tehdy. Současnost je strašlivá sama o sobě.
Je ruský režim fašistický?
Samozřejmě je
