Jaká je pozice žen v českém filmu? Končí u nízkorozpočtových projektů, pomohla by strukturální změna

3. duben 2023

Vlna

Debata o genderové rovnosti v podobě, v jaké ji známe dodnes, odstartovala v roce 2017 s hashtagovou kampaní #MeToo v americkém filmovém průmyslu. Od té doby se rozšířila napříč obory i zeměmi a dorazila i do Česka. Česká filmová scéna se ale zdá být paradoxně vůči změnám docela rezistentní, jak se ukázalo po proslovu producentky Pavly Janouškové Kubečkové na Českých lvech. Z diskuzí, které na něj navazují, je patrné, že český film má strukturálně ještě co dělat.

Při přebírání svého čtvrtého Českého lva pronesla producentka Janoušková Kubečková proslov o ženách v českém filmovém prostředí. Její výstup se stal asi nejzapamatovatelnějším momentem celého slavnostního galavečera.

„Ve škole nám říkali, že holky jsou dobré producentky, ale tak maximálně do třiceti, protože pak mají děti. Já tady ale vidím skvělé talentované ženy. Doufám, že se jim Fond kinematografie ani Česká televize nebudou bát svěřovat větší rozpočty,“ zaznělo v řeči.

Čtěte také

Žánrový kleptoman zrozený z indie devadesátek. Quentin Tarantino slaví 60

Jaká je vlastně pozice žen v českém filmovém průmyslu? Řeší tenhle sektor nerovnosti efektivně? Na to Pavla Janoušková Kubečková odpovídala v podcastu Vlna společně s Julií Žáčkovou, zakladatelkou pražské pobočky organizace Girls in Film.

„Ve Fondu kinematografie je docela dost žen, předsedkyně je žena, systémově se tam ale tenhle problém moc neřeší. Radní ve svých koncepcích tohle téma nijak nezmiňují,“ popisuje Janoušková Kubečková situaci v průmyslu. „Není potřeba ženy vyloženě upřednostňovat, stačí ale třeba do hodnocení projektů zanést například bodové ohodnocení za genderově vyrovnaný štáb a podobně,“ vysvětluje Žáčková.

Jaká opatření pomohla v jiných zemích do filmového průmyslu dostat větší rozmanitost? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.

autoři: Aneta Martínková , Hana Řičicová