7. dubna 2023 06:00

Saddám Husajn se před chycením choval jako slaboch. Podívejte se do jeho posledního úkrytu

Slavný irácký diktátor patřil k zásadním politickým figurám 80. a 90. let. Během svého působení se těšil oblibě svých občanů i obdivu Západu, čelil však také nenávisti a obavám. Třebaže na počátku představoval naději na zlepšení situace v arabských zemích, nakonec zemřel jako všemi nenáviděný zločinec, který držel vládu v Iráku tvrdou rukou.

Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí už v útlém dětství poznával tvrdý život. Jeho otec brzy zemřel a matka se znovu vdala za Hasana al Madžída, pochybnou existenci, zloděje a násilníka. Místo do školy posílal nevlastního syna krást, přičemž neúspěch trestal ponižováním a bitím pomocí klacku namočeného v asfaltu.

Čtěte také: Druhá válka v Zálivu: Američané se vydali na lov Saddáma Husajna i proti vůli Rady bezpečnosti

Naštěstí se Husajn později přestěhoval ke strýci, jenž ho vedl ke vzdělání a k myšlence arabského nacionalismu. I když začal Saddám studovat poměrně pozdě, díky vysoké inteligenci a vytrvalosti mu studium šlo. Brzy tak byl na nejlepší cestě stát se úspěšným mužem, zároveň si ale do života nesl sklony k agresivitě. Ve dvaceti letech vstoupil do světa vysoké politiky, v čemž mu pomáhalo členství v Arabské straně socialistické obrody Baas.

Cesta vzhůru

Po neúspěšném atentátu na iráckého vládce Abd al Karíma Kásima uprchl do Sýrie, kde navázal přátelské vztahy s vůdcem baasistického hnutí Michelem Aflakem, odkud se přesunul do Egypta, kde studoval práva. Baasistům byl prospěšný v roce 1963, kdy se podílel na puči proti Kásimovi. Baas se ujal moci, revoluce však brzy začala požírat své děti a vládnoucí režim se začal vinou vnitřních rozbrojů rozpadat. Vláda se navíc angažovala v represích proti iráckým komunistům, na nichž se podílel i Saddám Husajn. Po další revoluci, kdy Baas upevnil svou pozici jako absolutní vládnoucí strana, se Husajn stal místopředsedou Rady revolučního velení.

Čtěte také: Vylezl z díry a dostal pěstí. Voják po 20 letech prozradil, jak proběhlo zatčení Husajna

Husajn měl zásadní vliv na prezidenta Ahmada Hasana al-Bakra, díky čemuž se mu povedlo udělat z Iráku moderní stát s rozvinutým průmyslem a vysokou životní úrovní. Irák se stal vzorem pro ostatní státy a samotný Husajn byl oblíbenou figurou, která v podstatě vládla za al-Bakra. Ten byl nakonec v červenci 1979 donucen k rezignaci a Husajn se stal prezidentem Iráku. Vytvořil si značný kult osobnosti, díky kterému se dokázal udržet ve funkci i přes dvě zničující války.

Pomsta Šíitům

Husajnův vztah se Spojenými státy zásadně upevnil strach z hrozby známé jako Islámská revoluce. Íránský duchovní vůdce Chomejní se netajil sněním o dni, kdy islamisté ovládnou celý svět, a pro Husajna to byla perfektní záminka k tomu, aby 22. září 1980 překročil íránskou hranici a rozpoutal íránsko-iráckou válku, která trvala dlouhých 9 let. Protože se Spojené státy rovněž bály islamistické hrozby, byly na Husajnově straně. Vyňaly Irák ze seznamu teroristických zemí a posílaly mu materiální i vojenskou podporu.

Válka ale Irák podstatně vyčerpávala a obyvatelé se začali bouřit. Proti Husajnovi proběhlo několik povstání. Po útoku šíitského komanda v roce 1982 Husajn rozpoutal sérii procesů v Dudžajlu, které měly za následek 148 mrtvých a stovky mučených. Podruhé povstali Kurdové, na což Husajn zareagoval mimo jiné operací Anfál – chemickým útokem na město Halabdža, kde zemřelo 5 000 lidí.

Reportáž točená před oprátkou

Irák byl v 90. letech o dost horším místem, zejména kvůli vyčerpávající irácko-íránské válce. Husajn, jenž dlužil desítky miliard Saúdské Arábii a Kuvajtu, svou vládu nad zbídačenou zemí postupně přitvrzoval, navíc se začal postupně přiklánět k islámu. Než aby se soustředil na poválečnou obnovu, pustil se do další války. Obvinil totiž Kuvajt z toho, že z území Iráku krade ropu, a tak 2. srpna 1990 zaútočil a rozpoutal první válku v Zálivu. Proti Husajnovi se v gesci OSN zformovala koalice 28 států v čele se Spojenými státy. Po několika měsících bojů byl Kuvajt osvobozen, situace Iráku se ale ještě zhoršila, a to pod vlivem přísných ekonomických sankcí. Navíc měla země zakázáno vlastnit zbraně hromadného ničení.

Husajn začal stupňovat agresivitu, v roce 1991 zaútočil na Izrael 39 raketami Scud a o šest let později vyhostil z Iráku inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Situace se začala vyostřovat po 11. září, kdy americký prezident George W. Bush začal po Iráku požadovat ukončení výroby zbraní hromadného ničení a posílal do země zbrojní inspektory. Protože Husajn odmítal ustoupit, podnikly Spojené státy invazi do Iráku. Husajn byl následně zbaven moci a označen za válečného zločince. Před soudem stanul 13. prosince 2003 s obviněním z genocidy, vražd a mučení.

Husajn všechna obvinění popíral a soudní řízení označil za zmanipulované ze strany USA, což vzhledem k tomu, že sám manipuloval nechvalně proslulé procesy v Dudžajlu, vyznívá ironicky. Jeho obhajobu i reakce lidí, kteří za jeho éry trpěli, můžete vidět v pořadu Rok, který otřásl světem na Prima Zoom. Saddám Husajn byl nakonec odsouzen k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 30. prosince 2006 okolo 6:00 místního času.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom