Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů – produkce a nakládání, napsal  Tomáš Harák v březnovém vydání magazínu Statistika a my, který publikuje ČSÚ.

Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění, ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak, nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovozené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období. Zdrojem pro odpadovou statistiku ČSÚ je již několik let Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) provozovaný Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Produkce odpadů v Česku celkem (mil. t). Zdroj: ČSÚ.

Celkově odpadů přibylo

V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t). Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %). Nekovový odpad tvořil hlavně odpad z papíru a lepenky (1 277 201 t), odpadní plasty (546 513 t), skleněný odpad (314 147 t) a odpad ze dřeva (278 753 t).

Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.

Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele. V době psaní článku bohužel nebyla dostupná data za rok 2021, neboť celková produkce odpadů se do Eurostatu reportuje jednou za dva roky.

Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 1,5 %. Více než třetinu (37,7 %) nebezpečných odpadů vyprodukoval zpracovatelský průmysl.

Produkce odpadů podle původců (tis. t, 2021). Zdroj: ČSÚ.

V komunálních odpadech nastal pokles

Kromě celkových odpadů sleduje statistika i komunální odpad. Dle definice EU sem spadají veškeré odpady z domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností.

Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 447 kilogramy na osobu. Na druhém konci krajského srovnání se nacházel Královéhradecký kraj s 286 kilogramy na osobu.

Produkce komunálních odpadů (mil. t). Zdroj: ČSÚ.

Dále se článek věnuje také recyklaci odpadů, kompostování a skládkování.

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.

Pro účely kompostování bylo předloni použito 2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití. Poměr mezi využitím (energetické využití, recyklace materiálu, kompostování a zasypávání) a odstraněním (spalování bez energetického využití a skládkování) odpadů se meziročně mírně zvýšil ve prospěch využití, což lze samozřejmě považovat za pozitivní trend.

Nakládání s odpady celkem (tis. t, 2021). Zdroj: ČSÚ.

Nejvíce komunálního odpadu stále skládkujeme

Struktura v nakládání s komunálním odpadem je od celkového odpadu odlišná, což samozřejmě vyplývá z rozdílného složení těchto kategorií. Zatímco významnou složkou celkových odpadů jsou odpady minerální, které lze vhodně využívat k terénním úpravám, tak nejvýznamnější složkou odpadů komunálních jsou směsné odpady, jež z velké části končí na skládkách. Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2020 tedy vzrostlo energetické využití komunálních odpadů a jejich recyklace, naopak spalování bez energetického využití a skládkování se snížilo.

Nakládání s komunálními odpady (%, 2021). Zdroj: ČSÚ.

 

Celý článek najdete na tomto odkazu: https://www.statistikaamy.cz/2023/03/27/zemereno-na-odpady