Banes Motor České Budějovice
08.04.2023, Michal Špírek

Stačilo okopírovat moji minulou smlouvu, usmívá se David Štich

ČESKÉ BUDĚJOVICE — V Motoru už jednu sezónu zažil. Na krku se mu po ní houpe bronzová medaile. Uplynulou sezónu strávil v Mladé Boleslavi, teď ale hlásí návrat do českobudějovického dresu. Třiatřicetiletý obránce David Štich je zpět a my s ním ještě před startem letní přípravy přinášíme rozhovor.

Vraťme se nejdříve o rok zpět. Proč po zisku bronzu vlastně nedopadlo vaše pokračování v Motoru?
Můj odchod byl odůvodněný tím, že jsem pořád tabulkově patřil Litvínovu a kluby se asi nedomluvily na částce, proto mi Motor neprodloužil opci. Ještě nějaký dodatečný kontakt proběhl v létě, ale to už jsem byl v pokročilejším jednání s jinými kluby a vzešla z toho nakonec Boleslav, kde jsem na rok zakotvil.

A jak probíhaly námluvy o vašem návratu zpět?
Ozval se mi Jirka Novotný, když se ujal kormidla jako sportovní manažer. Zda bych neměl zájem o návrat. A moje rozhodování bylo jednoduché. Mně i mé rodině se v Budějovicích líbilo, hokejově jsem tam udělal svůj první týmový extraligový úspěch. Jen jsem chtěl, aby to dávalo po všech směrech smysl. Hokejově, ekonomicky, z pohledu mojí rodiny. O tom jsme se s Jirkou bavili, měli jsme pár telefonátů. Na všem jsme se shodli. To samotné dolaďování smlouvy už bylo jednoduché, já nejsem úplně náročný, vlastně asi stačilo okopírovat smlouvu, co jsem v Motoru měl naposledy (úsměv).

Už při minulém příchodu jste se zmiňoval, že před přesunem do nového týmu chcete vědět, do čeho jdete. Co si pod tím představit?
Zaprvé jde o mou roli, abych přicházel s vědomím toho, co ode mě v týmu očekávají, aby mě v mém věku nechtěli předělávat a nemysleli si bůhvíco tam budu hrát. Ale počítám do toho i povědomí o týmu. Aby klub nepodepisoval jen hráče podle jmen, s jednoletými smlouvami. Teď jsem věděl, že dost kluků bude v Motoru končit, hodně nových jich přijde, tak jsem si chtěl být jistý, aby to týmově dávalo do budoucna smysl, aby většina hráčů měla dlouhodobější smlouvy. Než si totiž tým sedne, chvilku to trvá. Chci, aby měl tým vize do budoucna a mančaft se posouval. V Motoru se udělal úspěch, další sezóna ale nestála za nic a to už nikdo nechce zažívat, já také ne. Takže když to shrnu, chtěl jsem slyšet nějaký celkový koncept do budoucna.

Zmiňujete, jak si tým musí chvíli sedat. Vysvětlete mi, jak to tedy bylo v oné bronzové sezóně, na kterou se vlastně složil kompletně nový kádr.
Já si myslím, že to byla opravdu výjimečná sezóna. Sedlo si tam vše jak poklice na hrnec. V týmu byli především starší hráči a každý z nich věděl, co se od něj očekává. Nikdo nekoukal nalevo napravo. Každý tomu dal sto procent, vzal za pačesy svou danou roli. Díky tomu to fungovalo. Fungovalo to v kabině, fungovalo to na ledě. Každý dělal to, co má. Ano, nějaké zápasy jsme měli štěstí, ale to ke sportu patří. Na to, že jsme věkově měli starší tým, kde už mělo hodně hráčů něco za sebou, to každý vzal zodpovědně a to bylo klíčem k tomu úspěchu.

A když se bavíte o vaší v roli v týmu, co chcete slyšet? Dokážete se pak v sezóně srovnat s tím, že v některých zápasech hrajete třeba jen pár minut nebo i vteřin, jako tomu bylo v posledních vašich sezónách?
Já vím, kam se hokej ubírá, vím, jakým typem hokejisty jsem já a co tomu týmu můžu dát. A vždy říkám, že i kdybych šel na led na jedno střídání za zápas a tomu týmu pomohl k vítězství, tak v tom střídání udělám maximum. Takhle jsem to měl nastavené od předloňské budějovické sezóny, měl jsem to tak i v Boleslavi a když mi taková role připadne teď zase, tak ji prostě vezmu. Ale budu se každý den připravovat tak a na to, že každým dnem může někdo vypadnout a budeme hrát v šesti becích. Což se stalo v uplynulé sezóně v Boleslavi. Je to o tom, jak se k tomu člověk postaví a nastaví ve své hlavě. Myslím, že i díky tomu, že mě Jirka Novotný zná z kabiny i mimo led, tak dobře ví, proč si mě do týmu bere.

Mimo jiné zmiňoval právě to, že vás považuje za vynikajícího parťáka do kabiny. Jak se v ní projevujete, jste extrovert, je vás slyšet?
(úsměv) To já nechci sám sebe takhle nějak hodnotit, to asi ať řeknou ostatní. Základem týmového sportu je za mě i utužování party. Za mě jde o to stát nohama pevně na zemi, nebýt v kabině výstřední, machrovat. Hrajeme týmový sport. Jasně, každý asi nikdy nebude s každým kamarád, nezajde na pivo, ale kabina prostě musí fungovat. Myslím, že my jako starší hráči jsme v týmu i od toho, abychom kabinu dali do kupy.

Ta budějovická a její složení se proměnila, ale nějaké staré známé v kabině přece jen najdete. Tak na koho se těšíte, a třeba s nadsázkou, na koho už tolik ne?
(smích) Ne, já se do kabiny těším, v Budějcích jsem zažil super partu. Teď tam budou nějaké nové tváře. Na koho se netěším, no to je jasné, na Pecháčka a na Hráška, ti mají oba kolem sebe pořád plnou hubu keců (smích). To je samozřejmě s vtipem, protože zrovna tyhle dva kluky mám fakt rád, sedli jsme si. Těším se, až se v kabině zase potkáme.

Klubů a měst už jste prošel hodně. Čím je pro hokejistu lákavá budějovická adresa?
Městem jako takovým celkově, okolím. Je to perfektní pro rodinný život, když je volný čas, můžete si zajet na výlety, na Lipno, na lyže. Mimohokejové vyžití pro rodinu je tam super. Proto je to jedna z top adres v české extralize. A to i z hokejové stránky, je tam hezký zimák, fanoušci hladoví po hokeji, kteří na zápasy chodí. A jsou fajn. Ano, když jsem tam hrál já, zažívali jsme povedenou sezónu, ale prostě se mi tam nikdy nestalo jako jinde, že by lidi byli negativní.

Vracíte se do Motoru z Mladé Boleslavi a přibalil jste si s sebou Pavla Pýchu. Jakým je spoluhráčem?
Shodou náhod jsem zrovna vedle Pavla seděl celou sezónu v kabině. Když se začaly objevovat spekulace o přestupech, tak jsme se tom mezi sebou začali bavit a zjistili, že se v Budějovicích uvidíme. Pavel je super, takovej tišší kluk, nemůžu o něm říct špatné slovo.

A stejně jako v Boleslavi, i v Motoru se setkáte s trenérem Ladislavem Čihákem. Jak ho vnímáte?
Na startu minulé sezóny jsme si spolu sedli právě s tím, abychom si vyjasnili, co od sebe očekáváme, respektive co on očekává ode mě. A on domluvené vždy dodržel. Neházeli jsme si klacky pod nohy, vše jsme si řekli vždy na rovinu, nechodili jsme kolem horké kaše. A to se mi líbilo. A když řeknu z pohledu trénování. No, tak je to pes. Popravdě, už teď se netěším na bruslení na začátku sezóny (smích). Z trenérů, které jsem v kariéře zažil, to pod ním byly jedny z nejtěžších předsezónních tréninků. Ale k hokeji to patří a myslím, že takhle by to mělo být.

Jak budete mít letní přípravu nastavenou vy osobně? Vím, že jste si pochvaloval, že díky přechodu na individuální letní přípravu jste dokázal eliminovat zdravotní problémy, které vás předtím často trápily.
To ještě nevím, jak to budu mít nastavené, protože jsem po operaci lokte, který jsem si nechal vyčistit, abych byl připravený na sezónu. S Láďou Čihákem jsem si zatím volal, s tím, že přijedu na dubnový start přípravy do Budějc, ještě tedy bez sportovního oblečení a řekneme si, jak to bude dál. Je pro mě důležité dát si loket dohromady, nic neuspěchat, mám na to čas. A uvidíme, kdy začnu trénovat v plné zátěži. Každopádně bude strašně dlouhá doba na to se připravit co nejlépe na zářijový start sezóny. Trenér Čihák to chápe, ale více si k tomu popovídáme, i s asistentem Hanzim (Jiřím Hanzlíkem), až osobně. Jestli budu trénovat individuálně, nebo s týmem, to nechám čistě na nich. Vedení i trenéři mě znají, vědí, že když mi nechají individuál, že se připravím, ale uvidíme.

Ale platí, že třeba příznivcem běhání nejste.
Takhle, já už mám běhat i zakázáno. To bylo první, co jsem Láďovi v Boleslavi říkal, že jestli mě chce mít použitelného, tak jsou věci, které dělat v přípravě nemůžu. Vím, co od svého těla můžu očekávat. Plně to respektoval. V sezóně jsem pak vynechal dva zápasy, jinak jsem byl pořád zdravý, nebyl problém. S kondičákem jsme hledali a našli možnosti, jak třeba to běhání nahradit.

Sociální sítě

Jaká byla podle zástupců vedení sezona 2023-24? pojďte si to poslechnout!

Branky a nahrávky: 5. Remeš (Vachun, Lev), 6. Pitel (Willmann), 29. Vachun (Mar. Kříž, Hoch), 31. Pitel (Willmann, Hoch), 39....