Alžběta Habsburská, přezdívaná Matka králů, obsadila svými potomky většinu evropských trůnů

Alžběta Habsburská, přezdívaná Matka králů, obsadila svými potomky většinu evropských trůnů

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Polská královna Alžběta Rakouská měla velmi bouřlivé dětství. Osiřela, střídala opatrovníky a prodělala závažnou chorobu, kvůli které byla doživotně znetvořená. S polským králem Kazimírem, se kterým měla 13 dětí, však prožila šťastné manželství.

Od dětství byla velmi žádoucí nevěstou

Alžběta se narodila nejspíš v roce 1436. Jejími rodiči byli německo-rakouský arcivévoda Albrecht II. a Alžběta Lucemburská, dcera Zikmunda, římského císaře, krále českého a uherského. Alžběta měla proto velký nárok na uherský a český trůn, díky čemuž byla od narození žádoucí partií pro polského prince Kazimíra. Když jí byl jeden rok, zemřel její dědeček, císař Zikmund. Albrecht byl následně korunován uherským a českým králem. Jeho pozici však nepodpořili husité, kteří si zvolili za krále polského knížete Kazimíra IV. Jagellonského. To vyvolalo politické nepokoje a válku. Polská šlechta usilovně pokračovala v prosazování sňatku mezi Alžbětou a Kazimírem. Albrecht však k tomu nebyl svolný, protože se nemínil vzdát svého nároku na českou korunu.

Její vzhled poznamenala nemoc

V roce 1439 zemřel Alžbětin otec Albrecht při tažení proti Osmanské říši. Vdovy s dětmi se ujal císař Fridrich III. V roce 1442 zemřela také Alžbětina matka. Císař, proslulý svou citovou chladností, měl údajně výchovu sirotků zanedbávat. Moderní výzkum Alžbětiných ostatků odhalil, že v dětství prodělala Pottovu chorobu, která způsobuje artrózu meziobratlových plotének. Vlivem nemoci měla viditelně zdeformovanou páteř a hrudník. Hlavu měla trvale nakloněnou doprava s ochabnou pravou částí obličeje a velkou bradou. Jinak však byla po celý život zdravá.

Alžběta a její manžel Kazimír IV. se setkávají se svatým Janem Kapistránským
Alžběta a její manžel Kazimír IV. se setkávají se svatým Janem Kapistránským | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Postižení mělo kompenzovat vysoké věno

V roce 1451 předali Alžbětu vzbouření rakouští šlechtici do péče Ulricha II., hraběte z Celje. O rok později polští diplomaté opět vyjednávali o jejím sňatku s Kazimírem, tehdy již polským králem. Ulrich souhlasil a o rok později byl sňatek formálně potvrzen. Alžběta dostala věnem 100 000 uherských zlatých, které zaručil její bratr, uherský král Ladislav Posmrtný. V roce 1454 přijela osmnáctiletá Alžběta s početnou družinou 900 jezdců do Polska. O devět let starší Kazimír údajně věděl o její tělesné vadě, ale pod tlakem šlechty se sňatkem souhlasil. Svatba proběhla 10. února 1454.

Měla mnoho dětí a šťastné manželství

Navzdory postižení bylo Alžbětino 38 let trvající manželství šťastné. Ačkoliv byla často těhotná, doprovázela svého chotě na všech cestách. Celkem měla 13 dětí a 11 z nich se dožilo dospělosti. Měla na Kazimíra velký vliv, do politiky se sice příliš nezapojovala, ale aktivně se podílela na domlouvání sňatků svých dcer. První syn Vladislav II. Jagellonský se stal českým a uherským králem. Syn Jan I. Albert a později také synové Alexander a Zikmund I. byli polskými králi a litevskými velkovévody. Dcery se výhodně provdaly za nejvyšší šlechtice, markraběte a vévody po celé Evropě. Alžběta onemocněla v roce 1505 neznámou chorobou, které záhy podlehla. Bylo jí na tu dobu úctyhodných 69 let. Její tělo bylo uloženo ve Wawelské katedrále vedle milovaného manžela a dvou dcer. 

Reklama
Reklama