Kauza s hromadným rušením bankovních účtů domácím kryptofirmám bude mít pokračování. Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) ladí společný postup svých členů vůči finančním domům. „Řešením může být i žaloba,“ uvedl předseda ČKMA František Vinopal. Domácí společnosti s globálním přesahem typu SatoshiLabs nebo Braiins se navíc zamýšlejí nad tím, zda má vůbec smysl pokračovat v byznysu v Česku. „Není to strašení, ale fakt. Česko je přitom v oboru kryptoměn obdoba Silicon Valley. Po státu jsme nikdy nic nechtěli a ani nechceme,“ dodává finanční ředitel SatoshiLabs Štěpán Uherík.
„S českými bankami se bavíme, ale diskuze jsou dlouhé. Nejsou to svébytné instituce, musejí se většinou řídit přístupem mateřské skupiny. Historicky ale vnímáme míru diskriminace vůči firmám z oblasti kryptoaktiv. V rámci naší asociace zaznívají i návrhy typu žaloby na banky kvůli nekalé soutěži. Zasíláme také dotazy na Českou národní banku, chceme se bavit se zákonodárci… Nehorujeme za to, aby banky otevíraly účty komukoli. Stavíme se ale proti tomu, že jsme házeni do jednoho pytle s projekty typu Xixoio. To mně osobně strašně vadí,“ vysvětluje Vinopal. Jednání s bankami kvůli rušeným účtům podle něj zabírá pomalu více času než hlavní náplň jeho pracovní činnosti.
„Diskriminace se projevuje třeba i při žádosti o hypotéku, kde přiznání zkušenosti s investicemi do kryptoaktiv znamená automaticky k. o. Ale věřím, že situaci jako obor zvládneme,“ doplňuje Vinopal a dodává, že případný exodus firem z oblasti kryptoaktiv by mohl v doslovném i přeneseném smyslu ochudit českou ekonomiku.
Data o stavu kryptotrhu v Česku za rok 2022
Pramen Česká kryptoměnová asociace Česká kryptoměnová asociace se také zaštiťuje studií vypracovanou ekonomem Lukášem Kovandou a kolektivem z VŠE. Podle konzervativních odhadů by Česko mohlo do roku 2033 prostřednictvím odvětví kryptoaktiv získat téměř 40 miliard na daních a odvodech. Optimističtější odhady naznačují výnos kolem 256 až 362 miliard korun. |
Podle Uheríka jde ze strany bank spíše o lenost než o plošné tažení proti kryptoprůmyslu vydávanému za hrozbu současnému finančnictví.
„Se zavíráním účtů máme také zkušenosti. Banky nám zavřely dolarové účty bez udání důvodu. Pak nám účty nechtěly ani otevřít, přestože u mateřské firmy mělo účet několik našich konkurentů z oboru. Po dlouhém dohadování se konto podařilo otevřít. Ten přístup bank přikládám spíše jejich lenosti. Obsluhovat firmy kolem kryptoaktiv je pro ně nejspíš moc práce, i když třeba tyto společnosti povinně provádějí identifikaci totožnosti klientů a splňují další nároky boje proti praní špinavých peněz,“ vysvětluje za SatoshiLabs Uherík.
Banky se brání slovy o bezpečnostiPo převzetí Equa bank ze strany Raiffeisenbank přestala v Česku existovat poslední banka relativně vstřícná k byznysu s kryptoaktivy. „Stejně jako ostatní banky na trhu zajišťujeme především maximální obezřetnost a bezpečnost při správě financí našich klientů. I v této oblasti proto postupujeme plně v souladu s bezpečnostními pravidly Raiffeisenbank,“ sdělila v této souvislosti mluvčí RB Tereza Kaiseršotová. Česká kryptoměnová komunita ale upozorňuje mimo jiné i na Air Bank jako příklad instituce, která je vůči kryptoinvestorům nepřátelská. Air Bank neumožňuje posílat platby na účty velkých kryptoměnových burz. Kvůli postoji korespondentské banky (Raiffeisenbank) by se prý klientům stejně platba vrátila. „Na kryptoměny jsme si v Air Bank nezasedli. Setkávali jsme se ale s tím, že u některých plateb včetně těch směřujících na kryptoměnové účty docházelo kvůli prevenci praní špinavých peněz k jejich vracení, a to navíc ne celých částek, ale snížených o různé poplatky spojené s mezinárodním převodem. Aby klienti nepřicházeli o peníze, tak tyto vybrané účty následně blokujeme přímo u nás a klienta na to při zadání platby upozorňujeme. Platbu na většinu takto blokovaných účtů ale může klient provést platební kartou. Současný stav nám samotným nevyhovuje, proto intenzivně pracujeme na alternativním řešení. To ale zabere hodně času, není to jednoduché,“ vysvětluje mluvčí Air Bank Jana Pokorná. Moneta Money Bank blokuje platby směřující na největší kryptoburzu Binance. „Naší politikou je rizikově orientovaný přístup, což znamená, že pokud u některého obchodníka – v tomto případě kryptoměnové burzy – přesáhne objem podvodných transakcí stanovené procento z celkového objemu transakcí, zpravidla přistoupíme k blokaci obchodníka,“ vysvětluje mluvčí Monety Zuzana Filipová. U ostatních bank by podle ohlasů české kryptokomunity měli mít retailoví investoři snazší život. To ale neplatí pro firemní klienty z oblasti kryptoaktiv. |
Postavení této a dalších firem z oboru podle něj nepomáhá ani nejasnost českých zákonů. „Museli jsme jednu z firem našeho holdingu založit v Litvě. Prostě proto že je tady legislativa nejasná. Nejsou to daňové důvody. Jsme jinak ryze česká firma s miliardovým obratem, bez zahraničního investora, bez využívání úvěrů,“ říká Uherík. Jeho zaměstnavatelem je dvojka na světovém trhu s kryptopeněženkami, a tak pro něj není případná migrace byznysu zásadní. Totéž platí pro firmu Braiins, vývojáře softwaru na optimalizaci těžby bitcoinu. Také tato globálně působící společnost už rovněž částečně vykročila do ciziny.
„V podstatě nemáme českou klientelu, ale většina našich zaměstnanců jsou Češi. Problémy ale řešíme stejné. Museli jsme založit dceřinou firmu v USA, abychom vůbec mohli z legislativních důvodů pokračovat v byznysu. Ani u nás nejsou důvody daňové povahy. Daníme normálně v Česku a hodláme v tom pokračovat. Chceme jen mít možnost provozovat normální byznys,“ vysvětluje spoluzakladatel Braiins Pavel Moravec.
Dále podnítit diskuze na téma přístupu bank a zákonodárců k bitcoinu a kryptu chtějí i některé firmy, které se jinak se zavíráním kont přímo potýkat nemusejí. Například pořadatel největší bitcoinové konference v Evropě BTCPrague, společnost Twenty one million.
„Riziko, že legálně fungujícím standardním společnostem naše české banky neotevřou, nebo dokonce zavřou fungující účet, je přítomnější než kdy dříve. Situace je absurdní, neboť jakákoli právní entita bankovní účet nutně potřebuje a i když splňuje všechny zákonné předpoklady, banky mají na věc jiný pohled. Stejně tak není vyjasněna legislativa ohledně držení a danění výnosů z obchodování s kryptoměnami. Tyto problémy vidíme, upozorňujeme na ně a snažíme se skrze naše eventy propojit laickou a odbornou veřejnost tak, aby bylo možné vést reálnou diskuzi, a situaci tak posunout k obecnému prospěchu. Přitom přátelský přístup bank by z Česka udělal ještě silnější kryptovelmoc, než je nyní, “ říká jednatel Twenty one million Martin Kuchař.
„Bankovní infrastrukturu potřebuje každý projekt, který se má setkávat s takzvaným reálným světem a fungovat jako rozhraní mezi světem kryptoaktiv a standardními měnami. Spousta našich bank není úplně v českých rukou, v bankovnictví se rozhoduje o nás bez nás. Jako jsme centrem automobilovému průmyslu v Evropě, můžeme být i kryptocentrem Evropy,“ uzavírá Vinopal.
Jaký postoj zaujímá Česká národní banka ke kauze rušení účtů kryptofirmám
Centrální banka redakci zprostředkovala reakci Vojtěcha Bellinga, ředitele sekce regulace a mezinárodní spolupráce ČNB. Níže následují citace z jeho vyjádření:
Citace z vyjádření centrální banky pro E15:Podle článku Dominika Stroukala, který obsahuje řadu pozoruhodných a spekulativních tvrzení, se mimo jiné banky údajně bojí ČNB, která prý „neuměla nastavit pravidla tak, aby se banky nebály tyto lidi skrze kryptoměnové firmy a jejich účty obsloužit“. Ve skutečnosti však pravidla proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT) nenastavuje ČNB, ale evropští a tuzemští zákonodárci a mezinárodní organizace. ČNB tato pravidla pouze v detailech provádí vyhláškami a dohlíží na jejich dodržování. Problém se navíc nezdá být v pravidlech samotných. Žádnou banku nelze – až na zákonem stanovené výjimky, které se na oblast poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy nevztahují – donutit k tomu, aby vstupovala do smluvního vztahu, pokud z jakéhokoli důvodu nechce. Důvodem takového neuzavření smluvního vztahu přitom nemusí být jen obava z dodržování AML/CFT požadavků protistranou (byť i tato obava může být oprávněná), ale i jakýkoli jiný důvod. Včetně například toho, že v důsledku uzavření takové smlouvy mohou třeba jiné, zahraniční banky s takovou bankou vypovědět korespondenční vztahy, které jsou nezbytné pro přeshraniční platební styk a pro banky jsou zcela zásadní. Těmto obavám ČNB rozumí a „nastavením pravidel“ je nemůže nijak eliminovat. Zároveň dodáváme, že ČNB nezakazuje přijímat ani nenařizuje vypovídat určité skupiny klientů či konkrétní klienty. Pan Stroukal dále bez jakéhokoli dokladování tvrdí, že v případě poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy jde o „firmy, které dělají vše, co po nich zákon chce“. Aniž by ČNB chtěla spekulovat o tom, u kolika subjektů tento závěr platí (i s ohledem na to, že na jejich činnost nijak nedohlíží), ukazují zahraniční zkušenosti jen omezenou připravenost firem nabízejících služby spojené s kryptoaktivy požadavky AML/CFT při jejich podnikání dostatečně dodržovat. Z 260 dosud z hlediska AML postupů posouzených žádostí britských kryptospolečností, které obdržel tamní orgán dohledu, jich jako adekvátní schválil jen 41 (zhruba 15 procent). V Singapuru své žádosti o licenci pro nedostatečné AML procesy stáhla většina (přes 100 ze 170) společností, licenci dosud obdrželo jen 18 společností. Bylo by překvapivé, kdyby se v tomto tuzemské firmy výrazně odlišovaly od těch britských a singapurských. Nízká ochota bank takovým společnostem poskytovat služby není tedy nijak překvapivá a ČNB rozhodně nad rámec stávající zákonné úpravy nehodlá a ani nemůže, do rozhodování bank o tom, s kým mají uzavírat své smlouvy, vstupovat. |
